Mimozemšťané jako teologické téma

Vydání: 2005/51 Mimozemské civilizace, 13.12.2005, Autor: Ctirad Václav Pospíšil

Pokrok na poli poznání vesmíru klade před teology celou nových otázek, kterým se věnuje tzv. cosmotheology (kosmoteologie), již rozvíjejí především teologové ve Spojených státech. Právě do této oblasti patří také problematika hypotetických mimozemšťanů.

     V první řadě je třeba důrazně podtrhnout, že řešení problému existence, či neexistence mimozemských civilizací leží mimo kompetenci teologie, ba dokonce mimo kompetenci Bible. Pokud by někdo chtěl určitá místa Písma vykládat jako poukaz na existenci mimozemšťanů, dopouštěl by se hrubé metodologické chyby. Podobné chyby by se však dopouštěli rovněž ti, kteří by chtěli z mlčení Písma o mimozemšťanech vyvozovat jejich neexistenci. Dogmatická konstituce II. vatikánského koncilu Dei verbum velmi moudře učí, že Bible je neomylná ve věcech spásy člověka, z čehož vyplývá, že problematika obrazu tohoto materiálního světa není předmětem nadpřirozeného Božího zjevení.

    

GALAKTICKÉ MISIE?

Současní lidé se ale hypotetickými mimozemskými civilizacemi poměrně hojně zaměstnávají. Jedná se tedy o určitý antropologický, kulturní, a někdy dokonce i religionistický jev. Proč je tomu tak? Člověk touží poznávat a objevovat. Namnoze je tento zájem také projevem pocitu osamělosti člověka tváří v tvář propastným hlubinám kosmu. Pro někoho je hledání mimozemských inteligencí určitou formou vyplňování duchovního prázdna, které zbylo po ztrátě konkrétní náboženské dimenze vlastní existence. Někteří lidé v sobě dokonce živí určité naděje na jakousi formu spásy, kterou by nám mimozemšťané mohli poskytnout. To vše ale vypovídá mnohem víc o stavu člověka a naší civilizace než o hypotetických mimozemšťanech jako takových, neboť seriózně uvažující člověk zatím nemá k dispozici ani jeden ověřený doklad, který by potvrzoval existenci mimozemských civilizací.

     To vše ale neznamená, že teologie by se neměla zabývat především otázkou, zda Ježíš Kristus je, či není spasitelem hypotetických mimozemšťanů. Dlužno jasně předeslat, že se jedná o spasitelství Ježíše jako vtěleného Slova. Mimozemšťané by jistě byli stvoření k obrazu věčného Slova. Ve hře je tedy spasitelská vaznost Ježíšova lidství vzhledem k hypotetickým mimozemšťanům. Odpověď nemůže být jednoznačná, v zásadě totiž existují dvě možnosti: buď život vždy směřuje k objevení inteligentních bytostí podobných člověku, anebo existuje celá řada alternativ inteligentního života. V prvním případě by hypotetičtí mimozemšťané byli v zásadě lidmi, a proto by je po náležité inkulturaci křesťanství mohlo oslovit. V opačném případě se neobávám říci, že Ježíš z Nazareta jejich spasitelem přímo není.

JEŽÍŠOVO UFONSTVÍ

     Důvodů pro toto tvrzení je celá řada: 1. Rozsah Kristova spasitelství je také rozsahem misijního příkazu. Není vyloučena situace, kdy vstoupíme do kontaktu s mimozemšťany pomocí radiových vln, zároveň ale budeme jasně vědět, že přímé setkání s nimi nebude nikdy možné. Nezapomínejme, že křesťanství se šíří výhradně osobním kontaktem. Právě uvedený argument by platil i v případě, že mimozemšťané by byli v zásadě lidmi jako my. 2. Ježíš Kristus není jen reprezentantem Boha před lidmi, ale také zástupcem lidského rodu před Bohem. Nedokáži si představit, jak by člověk Ježíš mohl být představitelem inteligentních „nelidí“ před Bohem, když nepřijal jejich způsob bytí. 3. Ježíš je vrcholným zjevitelem Trojjediného pro nás, protože nám Boha představuje lidským způsobem. Bylo by takové zjevení inteligentním „nelidem“ srozumitelné? 4. Platí, že následovat vtěleného Božího Syna, který je pravým člověkem, pro nás znamená stávat se více lidmi. Pro inteligentní „nelidi“ by však následování člověka Ježíše znamenalo, že by se museli odcizovat sami sobě. 5. Pokud někomu dosavadní argumenty nestačí, postačí, když navodíme inverzi rolí. Představme si, že na naší planetě přistanou inteligentní žabáci a prohlásí: „Jeden z nás je vaším bohem!“ Kdo z lidí bude ochoten a schopen přijmout jejich vtělení a jejich křesťanství?

NEBOJME SE JICH

     Na základě toho, co jsme řekli, lze vyslovit hypotézu, že i u mimozemšťanů by se mohlo vyskytovat cosi jako vtělení. Vždy by se vtělovalo Slovo, které by se pro celý dotyčný rod mimozemšťanů stalo tím, kým je pro nás lidi Ježíš z Nazareta. Každá inteligentní stvořená přirozenost přijatá Slovem by pak byla jakýmisi dveřmi, jimiž by příslušné inteligentní bytosti mohly vstupovat do pomyslného sálu eschatologické hostiny všech dětí Božích.

     Má se křesťanství obávat mimozemšťanů? Rozhodně nikoli. Nevyskytovalo-li by se u nich nic podobného jako naše křesťanství, je třeba říci, že Trojjediný není povinen použít vždy té nejdokonalejší ekonomie spásy. Pokud by se u nich cosi jako naše křesťanství vyskytovalo, znamenalo by to výrazné posílení jistoty naší víry. Byla by pak ale naše víra ještě vírou? Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 33 15. – 21. srpna 2017

Olomouc žije setkáním mládeže

Nejvýznamnější událost mladých křesťanů v tomto roce – Celostátní setkání mládeže – vrcholí tento týden v Olomouci.

celý článek


Rodiny prošly metropolí

Oslavit rodinu se do centra Prahy vydaly stovky účastníků Pochodu pro rodinu.

celý článek


Přestat pít? Když to nejde

Není snad falešnějšího obrazu alkoholika: často opilý, špinavý a páchnoucí muž, povalující se v hospodě a pak ve škarpě. Jistě je nemálo takových. Skutečnost, jak…

celý článek


Vrátit se k modlitbě s papežem

Na duchovní straně 10 každý měsíc zveřejňujeme papežské modlitební úmysly. Jak vznikají a k čemu slouží? Ptali jsme se P. FrédéricA FornosE SJ, ředitele Světové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay