Mezi květinami i železem

Vydání: 2019/13 Biskupové reagují na zneužívání, 26.3.2019, Autor: Jiří Gračka

Mohl to být jen další z řady biskupů té doby, kteří své působiště nikdy ani neviděli na vlastní oči. Místo toho ale habsburský princ Rudolf Jan věnoval olomoucké arcidiecézi veškeré síly – a nakonec i srdce.


Arcibiskup Jan Graubner a jeho předchůdce Rudolf Jan, který z portrétu dodnes shlíží na dění v olomoucké biskupské rezidenci. Snímek Vojtěch Pospíšil / Člověk a Víra

Z řady místních pastýřů a arcipastýřů přitom vyniká už šíří záběru. „Jako hudebník pořádal v paláci každý týden veřejné koncerty, jako vyučený zahradník založil olomoucké parky, výrazně podpořil stavbu divadla i přestavbu semináře, založil vítkovické železárny, zařídil obnovu univerzity, na níž prosadil češtinu jako vyučovací jazyk. Podporoval i českou literaturu a německým seminaristům uložil dobrou znalost češtiny jako podmínku působení v dvojjazyčné diecézi,“ vypočítává výsledky dvanáctiletého působení svého předchůdce Rudolfa Jana současný olomoucký arcibiskup Jan Graubner.

Do „své“ diecéze se potomek rakouského císaře dostal poměrně záhy, i když oklikou. Narodil se 9. ledna 1788 ve Florencii jako nejmladší syn pozdějšího císaře Leopolda II. „Původně plánovanou vojenskou kariéru s ohledem na špatný zdravotní stav opustil a věnoval se duchovní dráze: roku 1805 přijal tonzuru a nižší svěcení a záhy nato byl v Olomouci zvolen nesídelním kanovníkem a s ohledem na svůj původ ustanoven také biskupem koadjutorem s právem nástupnictví. V 17 letech se tak stal ‚čekatelem‘ na olomoucký arcibiskupský stolec,“ shrnuje Rudolfovo mládí historička Jitka Jonová z olomoucké teologické fakulty.

Na rozdíl od některých svých předchůdců ovšem podle ní habsburský princ vnímal arcibiskupský úřad vážně. Svědčí o tom skutečnost, že se roku 1811, po smrti kardinála Colloreda, nástupnického práva vzdal s ohledem na nízký věk a dosud nepřijatá vyšší svěcení. „Většinou žil ve Vídni, velmi cestoval a intenzivně se zajímal o hudbu a umění. Pro zlepšení svého zdravotního stavu pobýval také v lázních v Badenu a Ischlu,“ shrnuje historička.

Podruhé se už Rudolf Jan svěřené úloze nevyhnul a po smrti kardinála Trautmannsdorfa byl 24. března 1819, tedy právě před dvěma sty lety, zvolen arcibiskupem. Následovaly rušné měsíce: v červnu se stává kardinálem a od konce srpna do konce září pak postupně přijímá jáhenské, kněžské i biskupské svěcení. Nečekala ho snadná role. „Řím si od jeho volby sliboval zmírnění napětí mezi ‚josefinistickým Rakouskem‘ a Svatým stolcem, jeho starší bratr císař František II. zase doufal, že Rudolf bude plně podporovat státní zájmy,“ popisuje Jonová očekávání spjatá s novou hlavou olomoucké arcidiecéze.

Více v tištěném KT nebo na alza.cz

JIŘÍ GRAČKA
 

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Téma



Aktuální číslo 4 21. – 27. ledna 2020

Neziskovky roku? Ty, co chrání život

Uznáním pro křesťanské charitativní organizace, které chrání život od začátku do konce, bylo minulý týden udílení cen Neziskovka roku. Uspěla hospicová péče i organizace,…

celý článek


Velehradská pouť za jednotu

Svátek Panny Marie, Matky jednoty křesťanů, slavili lidé v neděli 19. ledna na poutním místě při mši svaté, kterou celebroval biskup Josef Hrdlička.

celý článek


Poznávat lépe Boha

Blíží se termíny přihlášek na vysoké školy. Desítky lidí se ročně hlásí na studium teologie – denní i dálkové. K čemu vlastně takové studium je? Jde jen o zálibu,…

celý článek


Promodlená služba

Nenápadná budova, úzké dveře a neprůhledná výloha mezi pekárnou a sokolovnou na náměstí v Lysé nad Labem. Nad ní kresba dvou osob, které se o sebe opírají, a nápis…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay