Maximum dobrého pro sebe i lidi kolem

Vydání: 2006/32 Koníčky duchovních, 7.8.2006, Autor: Matúš Demko

P. Jan Böhm spravuje čtyři farnosti s osmi kostely. Má rád běhání, fotbal, hokej, motorky. Letos zorganizoval setkání křesťanských motorkářů. Předtím, než se stal knězem, pracoval jako řidič náklaďáku a ošetřovatel. Bydlí ve Voticích, při faře postavil volejbalové hřiště a chystá se vybudovat vinný sklípek.

Prý hodně sportujete...
Ve čtrnácti jsem začal s atletikou, s desetibojem. Bylo to všestranné a hodně mě to bavilo. Potom jsem se dostal k běhání. Po příchodu do farnosti ve Vlašimi jsem si koupil výbavu a začal hrát hokej. Po dvou letech jsem se dostal do Votic, kde zakládali fotbalové „B“ družstvo. Od té doby také hraju fotbal, konkrétně bramborovou odborářskou ligu - čtvrtou, nejnižší soutěž. Hokej hraju v Benešově, ale jen od září do února, kdy máme zápas většinou každý týden. Ovšem pozdě večer, takže to ve všední den stíhám.

Jak se vyvíjela vaše záliba v motorkách?
Jako kluk jsem jezdil na vesnici, kde každý, kdo měl chalupu, měl i motorku. Pionýry, simsony. U nás doma nikdy motorka nebyla, tak zůstával jen sen – jezdit! Jednou ležel na smetišti vyhozený výfuk, tak jsem si ho přidělal na kolo a jezdil jako na motorce. Poprvé, to už jsem měl 17 let, mi jeden farník půjčil nepoužívanou kývačku 175. Později se mi podařilo koupit od spolužáka v semináři „dvěstěpadesátku“ a pak v první farnosti „emzetu“, která byla ale v troskách. Časem jsem začal koukat po vyšších motorkách a koupil si Yamahu 400. Teď mám Yamahu 900 a jsem úplně spokojený. Mám na čem objíždět farnosti.

Letos jste zorganizovali setkání křesťanských motorkářů. Jak to vypadalo?
Přijelo 10 motorek a jeden velorex, z poloviny byly takové ty harleye, ostatní silniční motorky. Sešli jsme se tady na faře, dali si kafe a povídali o motorkách. Potom jsme se vydali do Horní Cerekve. Těch 100 kilometrů jsme jeli průměrně 70 km/hod, obcemi dodržovali „padesátku“, prostě perfektně. Jeli jsme vedle sebe a kochali se krajinou, žádné závodění.

K autům nemáte tak blízký vztah?
Já mám vztah spíš k velkým autům, k autobusům, k náklaďákům. Když jsem byl v prváku v semináři, tak jsem koupil autobus Karosu pro 45 lidí a vozil kamarády na zájezdy. A třeba taky skauty. V pražském semináři mi to tolerovali.

Prý chcete vybudovat při faře sklípek?
Když jsem přišel do Votic, při kopání vedle kůlny se objevil nějaký shluk kamení. Ukázalo se, že to je zazděný klenutý sklep. Tak bych z toho chtěl udělat sklípek, kde by se mohlo posedět při víně.

A možná i při kytaře...
Ano, zahraju si rád. Můj táta zemřel, když mi bylo 10 let. Hrál na kytaru i na bendžo. Měl jsem chuť hrát podle jeho vzoru. Měl dvanáctistrunnou kytaru, a já jsem mohl nejdříve používat jenom šest spodních strun, na jiné jsem nedosáhl. Tajně jsem si tedy pořídil kytaru vlastní a začal se učit akordy a lidovky. Nyní někdy hraju v domově důchodců a v pečovatelském domě. Nebo když je nějaká akce na faře. Mám rád především spirituály a moravské lidové písničky.

Jaký by měl být náš postoj k zájmům a zálibám?
Křesťan by měl patřit naplno Bohu. Současně by ale měl umět vzít svůj život do vlastních rukou a vytěžit z něj maximum dobrého pro sebe a pro lidi okolo. A při tom se všichni můžeme těšit i z nabídky života věčného, který slibuje evangelium.


Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 29 17. – 23. července 2018

Rekordní charismatická konference v Brně

Rekordních 7 830 lidí všech generací, z toho 1 416 dětí, hledalo po čtyři dny „svou sílu u Pána, v jeho veliké moci“, jak znělo motto letošní Katolické charismatické…

celý článek


Zkratkou přes františkánské ticho

Po staletí v nich mniši meditovali či pěstovali bylinky. Teď slouží všem. Přestože některé klášterní zahrady už svou původní funkci ztratily, jsou plné života.

celý článek


Spiritualita ve filmu

Kde se bere v člověku zlo a kde člověk naopak nachází sílu zvládat obtížné životní situace? Tyto a mnohé další ožehavé otázky se objevily v řadě filmů na letošním…

celý článek


Svět, ve kterém můžete vidět „srdcem“

Vyhledávají staré lidi, kterým hrozí samota. Vracejí radost tam, kde hrozí stereotyp a kde dny začínají splývat. Chodí jim dělat společnost, zpívají si s nimi, povídají,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay