Masopust aneb: Čím vyšší skok, tím lepší obilí

Vydání: 2010/8 Lidové zvyky, 16.2.2010

Termín masopust se u nás používal podle pramenů z období Velké Moravy již v 9. století. Název se vztahuje na období od Tří králů do Popeleční středy, která je prvním dnem postní doby. Románské národy označují toto období jako karneval (z latinského „carnis trivium“), německy se nazývá fastnacht, slovensky fašiangy, moravsky fašank, (na Slovácku a Valašsku také ostatky), polsky zapust a v Rusku či na Ukrajině má název maslenice.

Masopust byla doba poměrného klidu a odpočinku od práce, která byla vyplněna hlavně svatbami, zabijačkami a s nimi spojenými vzájemnými návštěvami a hostinami. Poslední tři dny masopustu jsou vyvrcholením veselí. Hlavní starostí hospodyně bylo, aby dům byl pěkně nalíčen a uklizen a aby bylo napečeno hodně koblih. Od neděle do středy vyhrávala v hospodě muzika. Po dědinách chodívaly dům od domu masopustní průvody. „Fašankáři“ popřáli hospodáři v novém roce bohatou úrodu, zatančili a zazpívali. Za koledování dostávali peníze, víno nebo pálenku, slaninu, koláče, koblihy, jinde i vajíčka nebo obilí. To vše také společně při obchůzce konzumovali nebo měnili za peníze, aby bylo na večerní zábavu u muziky. Na východní Moravě, na Valašsku, Slovácku i Hané končí fašankové veselí alegorickým pochováním basy nebo helikonu. Poté muzikanti odkládají své nástroje až do Velikonoc. Nejznámější jsou průvody masek, které se u nás mnohde dochovaly až dodnes. Masky se sice v různých regionech liší (oblečením i předvedeným vystoupením), ale vždycky mají alegorický význam a mnohdy umně parodují nešvary společnosti. V průvodu můžeme spatřit smrtku, ženu s dítětem, nevěstu a ženicha, bábu s dědkem v nůši, šašky, kobylu vedenou sedlákem, husara, policajta, Žida, kominíka, myslivce, cikánku, čerta, mnohde i další nadpřirozené bytosti nebo zvířecí postavy. Například ve Velké Bystřici na Olomoucku se můžete setkat s průvodem masek, jemuž dominuje medvěd s medvědářem. Maska medvěda patřila odjakživa k magickým obřadům – jak ustrojením, tak obřadným tancem, jímž měla zajišťovat bohatou úrodu lnu, konopí nebo obilí (výškou skoku pak přímo ovlivnit vzrůst těchto plodin). Tady na Hané se takováto masopustní obchůzka nazývá vodění medvěda, zatímco masopust je označován názvem ostatky. Masky jdou za bujarého veselí městečkem a zastavují se u jednotlivých statků, aby si hospodyně za doprovodu muziky mohly s medvědem zatancovat. Zkrátka nepřijdou ani zbylí členové domácnosti – ostatní masky je ochotně vezmou do kola. Za tanec a přání bohaté úrody jsou aktéři obchůzky obdarováni nejčastěji koblihami, ale i uzeným, špekem a domácí slivovicí.

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 16 16. – 22. dubna 2019

Radost Velké noci zrozená z bolesti

Prožíváme Svatý týden, živou připomínku Kristova umučení a vzkříšení.

celý článek


Mladí lidé se setkali s biskupy

Na pět tisíc mladých lidí se den před Květnou nedělí setkalo v diecézích se svými biskupy v rámci Světového dne mládeže.

celý článek


Obdělávat půdu je umění

Vesnice se vylidňují. Většina půdy je dnes v rukou velkovýroby, jen asi třetinu jí obhospodařují rodinné farmy. Proto nejen do kostelů, ale i k nakládání s půdou jsou…

celý článek


Anketa: Za co vděčím kněžím?

Média už delší dobu plní odhalení sexuálního zneužívání v církvi. Někdy kvůli tomu podléháme pokušení zapomínat, že většina kněží slouží poctivě, oddaně…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay