Lidé na našich cestách

Vydání: 2016/42 Papež jmenoval nové kardinály, 11.10.2016, Autor: Jan Paulas

Jsou často nenápadní nebo se jen krátce objevili v našem životě, ale přesto v něm zanechali nesmazatelnou stopu. Něčím nás oslovili, ovlivnili, někam nás posunuli či obohatili. Mohla to být babička, rodiče, skautský vedoucí, katecheta, učitelka či kmotr.

„Vyučoval nás naprosto skvěle – měl nesporný pedagogický talent a báječný smysl pro humor,“ vzpomíná v dnešním tématu Jiří Grygar na profesora Dominika Pecku. Na snímku je P. Pecka zachycen se svou praneteří a prasynovcem, který je dnes farářem v Rousínově. „Tehdy jsem byl ještě malý, ale často se v životě vracím hlavně k jeho citátu, jak žít, abychom na konci života nestáli s prázdnýma rukama,“ svěřuje se P. Michael Macek. Snímek archiv rodiny Peckových

„Mohlo mi být šest let, možná o něco víc. Chodil k nám pan děkan Štefek, vzácný člověk, každou neděli pěšky čtyři kilometry. Jednou jsem nakukoval ze sakristie, jestli už jde, a když pořád nešel, napadlo mě, kdo tu bude chodit, až pan děkan nebude moci – a že bych to mohl dělat vlastně já. Řekl bych, že se zde projevila výchova rodičů, kteří nám nedávali velké úkoly, příkazy a zákazy, ale když bylo třeba něco udělat, bylo nám to předkládáno: ‚ale vždyť to můžeš udělat i ty‘. A tam byl možná počátek mého kněžského povolání,“ vzpomínal nedávno v rozhovoru pro KT biskup František Václav Lobkowicz.

Tyto klíčové lidi potkáváme po celý život. I v dospělém věku nás mohou zásadně ovlivnit. Bývalá disidentka a překladatelka Petruška Šustrová takto potkala v době kolem vzniku Charty 77 nenápadnou ženu – Danu Němcovou, jejíž pražský byt v Ječné ulici se za komunistů stal pro mnoho lidí útočištěm. „Jak to může vydržet? – říkala jsem si. Tolik lidí, tolik cizích starostí na její hlavu – a ona nikdy není netrpělivá, nikdy se neutrhne, každého vyslechne. Kde bere tu sílu? A pokaždé jsem se znovu v duchu okřikla: Kde by ji brala? U Pána Boha ji bere. Dana je jeden z lidí, kteří mě přivedli ke skutečné víře – a kdybych z těch lidí sestavila žebříček, byla by na prvním místě,“ svěřila se Petruška Šustrová v Cyrilometodějském kalendáři.

Každý z nás by našel podobné lidi. Často stojí na rozcestích našich životních rozhodnutí, resp. těsně před nimi. Kdybychom je nepotkali, mohly se naše životy ubírat jiným směrem. Někdy ale stáli „jenom“ u cesty jako ti, kdo nás podrželi, dali nám do života důležitou výchovnou lekci nebo se jinak vepsali do našeho srdce. Na takové lidi zde vzpomíná několik osobností a P. Marek Vácha se zamýšlí obecně nad významem těchto „Božích poslů mezi námi“ i nad jejich dočasnou úlohou. Ta dočasnost je totiž důležitá, aby se z inspirace nestalo vězení. P. Zdeněk Jančařík uvažuje právě nad případy, kdy člověk potkal příliš silnou osobnost a podlehl jejímu vlivu. Kdy zapomněl žít svůj život a snažil se napodobovat.

Lidi, které nám Bůh posílá do cesty, nás mají inspirovat, podržet či někam posunout, ale nikoli za nás žít naše životy.
 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Téma



Aktuální číslo 3 15. – 21. ledna 2019

Panamské Jezulátko přivítalo Čechy

Panama přivítá na Světovém dni mládeže 22.–27. ledna více než 200 tisíc mladých lidí ze 155 zemí světa. Na místě jsou už čeští poutníci se dvěma biskupy.

celý článek


Tři králové v bance i v Senátu

Do Tříkrálové sbírky se stále častěji zapojují i firmy. Většina z nich zve koledníky, které vyšle Charita. V České spořitelně uspořádali sbírku sami zaměstnanci.…

celý článek


Jan Palach: Jak reagovala církev?

Palachův čin otřásl celou tehdejší společností. Reagovali na něj i představitelé církve – a to jak domácí, tak i světové.

celý článek


Karmelitky si staví klášter

Sestra karmelitka se zednickým kladívkem, kolečkem či za volantem traktoru. Takové obrázky lze spatřit v Drastech, osadě nedaleko Prahy. V prostorách bývalého statku tu roste…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay