Komenský a vizionáři sedmnáctého století

Vydání: 2012/13 Papež cestuje z Mexika na Kubu , 28.3.2012

Některé Komenského nábožensko-politické postoje vyvolávaly rozpaky a kritiku již v jeho době a ani moderní bádání je dosud přesvědčivě nevyložilo. Třicetiletou válku chápal Jan Amos, stejně jako řada jeho současníků, v kontextu apokalypticko-eschatologického pojetí dějin.

Představa, že dějiny světa se chýlí ke konci, umožňovala řadě teologů, ale i historiků, chronologů, astronomů a autorů populární letákové literatury vykládat dobové politické a vojenské zvraty, nebeské úkazy a jiné nezvyklé jevy jazykem Zjevení Janova, knihy Danielovy či apokryfní čtvrté knihy Ezdrášovy. V letech po porážce stavovského povstání, kdy byly evangelické církve v českých zemích násilně potlačeny, staly se podobné výklady jedním z výrazných rysů pobělohorské nekatolické literatury. Komenský píše v první polovině dvacátých let 17. století sérii tzv. útěšných spisů, z nichž zejména první dva díly Truchlivého se zabývají tíživou otázkou, proč utrpěla evangelická strana tak drtivou porážku, jaký význam mají tyto události v plánu Boží prozřetelnosti a jaká mohou být východiska z této situace.

KOTTER, PONIATOWSKÁ A DRABÍK

Jednou z odpovědí na tyto otázky se Komenskému stala víra v některá dobová nábožensko-politická zjevení a proroctví, s nimiž se v polovině dvacátých let seznámil. Komenský zprvu patřil k odpůrcům „nových proroků“, kterých se zejména v luteránských zemích objevila celá řada, a i v pozdějších letech byl kritický k některým těmto prorockým spekulacím. Průlom znamenalo až jeho setkání se slezsko-lužickým vizionářem, jirchářem Kryštofem Kotterem (1585–1647), roku 1625. Kotterova barvitá vidění, jež prý míval už od roku 1616, se týkala především Fridricha Falckého, českého Zimního krále, který v nich vystupuje jako Bohem vyvolený panovník, jenž porazí Antikrista, umožní hlásání evangelia a konverzi muslimů ke křesťanství.

Tato vidění působila v dobách skrývání ve vlasti před rokem 1628 i v prvních letech exilu jako útěcha a povzbuzení a přitahovala v exilových obcích značnou pozornost. Komenský byl jejich obsahem přímo fascinován a za pouhých šestnáct dnů pořídil z německého originálu jejich český překlad. Vidění se dále šířila opisy zejména v kruzích Jednoty bratrské a byla vytištěna v Komenského překladu roku 1628 patrně v Lešně, centru bratrského exilu ve Velkopolsku.

Podobně se Komenský několik měsíců před odchodem do exilu nadchl i pro extatická zjevení mladičké dívky Kristiny Poniatowské (1610–1644), která měla od podzimu 1627 do ledna 1629 řadu vidění, jež opět slibovala evangelické straně konečné vítězství nad císařskými a katolickou stranou. Poniatowská se dokonce neváhala vydat na dvůr frýdlantského vévody Albrechta z Valdštejna do Jičína, aby mu zvěstovala „pravou Boží vůli“.

Třetím vizionářem, jehož „proroctví“ Komenský zaštítil svou autoritou, byl jeho spolužák z dětství Mikuláš Drabík (1588–1671), který jako bratrský kněz odešel do exilu do Horních Uher. Zde míval od roku 1638 četná vidění, která byla zejména svérázným komentářem k válečným událostem závěru třicetileté války, ale i k dalším vojenským konfliktům, jako byla švédsko-polská válka či boje s Turky. V tíživé situaci po uzavření vestfálského míru Komenský roku 1650 Drabíkovým vizím uvěřil a snažil se jimi legitimizovat své snahy přimět sedmihradskou knížecí rodinu Rákócziů k boji proti Habsburkům, což, jak doufal, zvrátí s pomocí širší evangelické koalice mocenskou situaci ve střední Evropě a umožní exulantům vytoužený návrat.

PROROCTVÍ SE NENAPLNILA

Přestože se proroctví tří vizionářů nenaplňovala, přestože ho zejména před Drabíkem varovala řada spolubratří, Komenský se rozhodl přeložit vize do latiny a roku 1657 je vydal tiskem v Amsterdamu pod názvem Lux in tenebris. Tím učinil vidění, jež do té doby byla známa spíše lokálně, součástí dobové evropské nábožensko-politické literatury. Další rozšířená vydání následovala a přibyly k nim i překlady do národních jazyků, např. angličtiny. Ve většině dobových diskusí o fenoménu proroctví pak Kotter, Poniatowská i Drabík figurují na prominentních místech.

Otázka, proč Komenský vizionářům uvěřil a proč jejich vidění šířil, nemůže být zodpovězena jednoznačně a jednoduše. Rozhodně neobstojí jen vysvětlení psychologizující či argumentující úbytkem duševních sil starého bratrského biskupa. Důvěra v proroctví měla svůj rozměr útěšný i mobilizační, mísilo se v ní mystické vytržení i politická propaganda, ale měla i obecnější filozoficko-teologický význam. V Komenského pojetí totiž vizionáři předznamenávali nejen obrat v politické a náboženské situaci, ale i obrat, který měl nastat před koncem dějin, kdy tři sféry lidské činnosti – vědění a s ním spojené vzdělávání, náboženství a politika, které byly v průběhu lidských dějin pokaženy, budou konečně napraveny. Zjevení „nových proroků“ jsou v této perspektivě přímým znamením od Boha, že k takové nápravě dojde. Bůh jako by tu vstupoval do dějin a ukazoval svým věrným, že přes všechny porážky se v nich uplatňuje Boží prozřetelnost.

Je příznačné, že toto pojetí dějin a role „nových proroků“ v nich nevzbudilo v Komenského době vážnější teologickou kritiku v katolických kruzích, nýbrž v kruzích ortodoxně kalvínských a mezi ranými osvícenci, jimž takovéto pojetí Boha bylo bytostně cizí.

Vladimír Urbánek Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay