Klobáska pro Hospodina

Vydání: 2007/8 Půst jako přežitý požadavek?, 20.2.2007, Autor: Max Kašparů

Slyším-li slovo půst, vzpomenu si na nápis z jednoho hřbitovního pomníku, kde stálo: Vše odešlo, jen stopy vzpomínek nám zůstaly. A proč ona souvislost s náhrobním nápisem? Pokaždé mne totiž napadá parafráze: Obsah postu jest pryč, jen pojem samotný nám zůstává.

Půst, čili něco pustit, opustit, vypustit..., prostě se něčeho zříci. Jednoho, mne svazujícího, se zříkám, abych druhé, mne osvobozující, získal. Tak asi měl v minulosti a vlastně i v současnosti má vypadat obsah každého postního období. Měl by..., kdyby se skutečně správně a smysluplně pochopilo všechno, co toto období nabízí a k čemu v něm církev vybízí.
Postní dobu bychom měli v první řadě chápat jako šanci. Jako čas a prostor, ve kterých dostáváme příležitost k vnitřní obnově. Ta na rozdíl od času tráveného v prostoru kosmetického salonu není ihned tak dobře viditelná, ale je patrná z výrazu naší tváře. Tomu ovšem předcházejí těžkosti s půstem spojené, při nichž se snadno můžeme tvářit utrápeně. Před tím varuje Ježíš, když říká v evangeliu, abychom se při postu netvářili jako pokrytci (Mt 6,16–18).
V druhé řadě je potřeba chápat půst jako zkoušku naší vlastní věrnosti učení církve. V minulosti se lidé postili různě. Každý pátek byl postní automaticky, někdo si přidal i středu a postní období bylo, jak už název říká, postní celé. Dnes už není řada věcí v duchovním životě povinností, ale pouhopouhým doporučením.

Rady nebo přikázání?
Došlo to tak daleko, jak slýchávám od moderních katolíků, že se už ani Desatero nesmí chápat jako přikázání, ale jako dobré rady pro život. Rada je jen rada, máš přece na vybranou. A potom na ně vyrukujte s postem nebo doporučením, aby svatební hostinu, z důvodu pokročilého těhotenství nevěsty slavenou právě před velikonočním týdnem, pojali méně bujaře.
Za třetí je potřeba chápat půst jako zkoušku poctivosti. Znám věrného katolíka, který žádný pátek v roce nevezme do úst kousek vepřového, ale manželka mu pravidelně dělá ten den k večeři pstruha nebo lososa. Inu půst je půst.
Vyslechl jsem svého času v jistém kostele, při předpostním nedělním kázání, vysoce kvalifikovanou dietologickou přednášku kněze. Byl jsem poučen o různých formách, více či méně postně závadných, alias více či méně hříšných, které s větší či menší mírou zátěže svého svědomí mohu absolvovat na Popeleční středu a Velký pátek. Kolika vajíčky je možné nahradit maso a když si odřeknu v ony dny i vejce, že mohu místo nich použít majonézu, ale chci-li se skutečně postit i od majonézy, musím použít tu, ve které není žloutek. Napadlo mne v tu chvíli, zda by nebylo možné místo majonézy doporučit z kazatelny půst od televize, od počítačových her, od planých řečí v restauraci nebo od cigaret... Ale asi nebylo, protože středověké příručky pro kazatele nic takového neobsahují.

Bůh naše posty nepotřebuje
Pokud trpíme nějakým falešným dojmem v duchovní oblasti, je jedním z nich představa, že Bůh potřebuje naše křečovité postíčky, že je děláme pro něho, že On by se bez naší klobásky ohřáté a zkonzumované až po půlnoci, z Popeleční středy na čtvrtek, vůbec neobešel. Nikoli. Děláme to pro sebe. A až nám tahle pravda dojde, jak říkával můj dědeček, tak se nám teprve v hlavě rozsvítí. V neděli 18. února tohoto roku sdělí opět kněz v ohláškách na konci mše svaté, že příští středa je Popeleční, další neděle první postní a já si opět, sedě v kostelní lavici mezi hrstkou přestárlých farníků, po roce vzpomenu na onen hřbitovní nápis. Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 12 19. – 25. března 2019

Biskupové se modlili na poušti

Minulý týden prožili čeští a moravští biskupové duchovní cvičení v Izraeli, modlili se na poušti i u Božího hrobu. Tento týden pokračují v Jeruzalémě plenárním zasedáním.

celý článek


Abychom se naučili správně rozlišovat

Několika osobností jsme se zeptali, co jim pomáhá, aby slyšeli hlas svého svědomí, a jak v tom sami podporují druhé.

celý článek


Křesťan v rozbouřených časech

Žijeme ve zvláštní době. Všechno se zdá být v pohybu. Jsme vystaveni záplavě obrazů, slov a zpráv. Překotné tempo změn strhává staré jistoty dravým proudem pádícího…

celý článek


Práci mezi Romy bych neměnil

Romské poutě nebo živelné modlitby chval – to si představíme, když se řekne „pastorace Romů“. Na východě Slovenska, kde Romové tvoří až polovinu obyvatelstva a…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay