Vydání: 2007/2 Křesťanská demokracie dnes a zítra, 9.1.2007, Autor: Aleš Palán

„...A máš ty lidovce rád?“ zeptala se prý večer před brněnským mimořádným sjezdem KDU-ČSL (9. 12.) Jiřího Čunka jeho nejmladší dcera. Kandidáta na šéfa lidové strany takový dotaz zaskočil: „Tato slova se obvykle používají na docela jiné půdě.“ Jiří Čunek na sjezdu svým lidovcům větu „mám vás rád“ implicitně neřekl, dá se však předpokládat, že srdečný ten vztah bude. A lidovci určitě Čunka rádi mají – ukázali to jeho jednoznačnou podporou.

Láska však nestačí. Vůbec největší potlesk v sále nesklidil nový předseda, ale Věra Luxová. Aplaus přitom evidentně patřil jejímu zesnulému manželovi, za kterého partaj dosud hledá adekvátní náhradu. Strana má být podle Luxové „nositelem křesťanských hodnot, které má vnášet do společnosti; přitom nemoralizovat, ale hodnoty hájit.“ Na tom, že KDU-ČSL je partají v krizi, se shodne mnoho lidoveckých politiků i voličů. Nový místopředseda KDU-ČSL Marián Hošek dokonce prohlásil, že tato krize trvá už od Luxovy smrti. „Krize není jen negativum, ale i výzvou,“ pokusil se o optimismus.

Většina delegátů takovou výzvu pochopila
jako potřebu razantního přerodu vedení strany, kde nezůstal kámen na kameni. Předseda senátorského klubu KDU-ČSL Adolf Jílek a Čunkův protikandidát přitom v možné narážce na některé kroky dosavadního vsetínského starosty prohlásil, že proklamovaná lidovost strany nemůže být populistickou maskou. KDU-ČSL se podle něho má stát stranou pro obyčejné lidi. A pokud se to nepodaří? „Může nás potkat stejný osud jako ODA nebo US-DEU,“ varoval Jílek.
Bývalá členka ODA Vlasta Parkanová připomněla, že se KDU-ČSL dříve spoléhala na to, že ať udělá, co udělá, hlasy ve volbách stejně dostane. „Antiklerikalismus je u nás hluboce zakořeněným předsudkem a my to musíme vzít na vědomí,“ prohlásila. Jiří Carbol, kterého Čunek navrhl na místopředsedu a jako jediný z jeho kandidátů do funkce neprošel, poukázal na fakt, že mnoho lidí vnímá KDU-ČSL jako prodlouženou ruku církve. „Proč bychom ale jako křesťanská strana neměli mít nadstandardní vztahy s církví?“ vznesl řečnickou otázku. Carbol také jako jeden z mála upozornil na to, že strana nejen těžko oslovuje nové voliče, ale ztrácí i ty tradiční.
Většina lidoveckých politiků obavu o ztrátu svých dosavadních voličů nemá. Jan Kasal například tvrdí: „Nové vedení spoléhá na to, že staří voliči KDU-ČSL nám jsou věrni a já si myslím, že mají do určité míry pravdu. Co nám chybí, jsou noví voliči.“ Podle Jiřího Karase, neúspěšného kandidáta na předsednický (i místopředsednický) post, jsou přitom potenciální voliči křesťanské politiky doslova lačni. „Taková politika není něco, co odvál čas, naopak – je to nedostatkové zboží, které ovšem my nedokážeme našim voličům správně nabídnout,“ říká představitel konzervativního proudu ve straně a varuje: „Doufám, že nové vedení toho bude schopno, protože jinak by KDU-ČSL ztratila své opodstatnění. Ničím jiným než křesťanskými hodnotami nemůžeme disponovat.“ „Křesťanské principy jsou to jediné, co činí důvodnou existenci KDU-ČSL na politické scéně,“ souhlasí Jan Kasal.

Hrob vystlaný programem
Nový předseda strany by pokládal za chybu měnit v tuto chvíli stranický program. Ten řada řečníků sjezdu označila za nejlepší ze všech politických stran. Jiří Čunek zmínil pozitivní roli Miroslava Kalouska při jeho tvorbě. Kalousek však budoucí programové směřování lidovců nevidí nejrůžovějšími brýlemi. „Je možná typické, že byl zvolen kandidát, který jediný ze čtyř kandidátů na předsedu neřekl jediné slovo, kudy by se měla strana ubírat,“ prohlásil na adresu nového lídra strany. Ani Kalousek, ani další z bývalých předsedů KDU-ČSL Jan Kasal přitom nepředpokládají, že by Čunkovo vedení opustilo tradiční křesťanské kořeny lidovecké politiky. „V tomto pohledu se po sjezdu nic nezměnilo. Myslím, že členská základna by oslabení křesťanských principů ve straně ani nedovolila,“ uvedl Jan Kasal se zjevnou narážkou na nedávné vzbouření zezdola.
Stranický program ale není všechno. S poukázáním na údajné pikle proti jihomoravskému hejtmanovi Stanislavu Juránkovi řekl Marek Výborný, že podobnými aférami si strana kope svůj hrob. „Může být vystlaný skvělým programem, ale přece jen to bude hrob,“ uvedl devětadvacetiletý Výborný. Europoslankyně Zuzana Roithová dokonce řekla, že pokud budou nesváry pokračovat, byl brněnský sjezd možná tím posledním, kde se mohli straníci ještě sejít. Zatímco Věra Luxová mluvila o tom, že dialog není soubor monologů, Marek Výborný popsal situaci v poslaneckém klubu KDU-ČSL s nadsázkou takto: „Ve třináctičlenném klubu máme patnáct frakcí.“ Jednací sál rozesmál také Miroslav Macela: „Naše zkratka ČSL teď asi bude znamenat Čunek s Línkem,“ (předseda a 1. místopředseda). Političtí komentátoři vesměs předpokládají, že Čunkova KDU-ČSL se posune oproti straně Kalouskově více doleva. Neúspěšný kandidát na místopředsedu Josef Bednář přitom ale prohlásil: „Nikdo nepochybuje, že jsme strana pravicová.“ Barvou symbolizující KDU-ČSL by podle něj neměla být černá, ale fialová – barva smířlivosti a pokání.
O tom, kam se bude KDU-ČSL (nebo jak se bude strana do budoucna nazývat) ideově ubírat, rozhodne programový sjezd. Ten by se měl podle lidoveckého mluvčího Ondřeje Jakoba sejít pravděpodobně v druhé polovině letošního roku (2007). Ani odpověď tohoto sjezdu na otázku budoucího směřování strany nebude definitivní. Potřeba „překládat křesťanské duchovní základy do civilní češtiny,“ jak to v Brně formuloval Vladimír Říha, bude trvat i nadále.
Odpovědná politická strana musí bez ohledu na to, že vyznává pevné etické principy, nacházet stále nové a nové způsoby vyjádření.