Katolíci a hudba

Vydání: 2005/6 Katolíci a hudba, 31.1.2005, Autor: Beščecová K., Randa T.

Občas slýcháme rčení, že "Kdo zpívá, dvakrát se modlí". Ve všech případech to ale určitě platit nebude. Třeba když si u rozhlasového přijímače společně s Lucií Bílou zanotujeme "Plyn už syčí z trouby ven...". Každý z nás má v oblibě jiný styl hudby. Ovšem prostředí kostela si většinou pojíme s kancionálovými písněmi v doprovodu varhan, v krajním případě s kytarovými rytmickými písněmi. O existenci křesťanského popu nebo rockových mší už sotva máme ponětí. Přesto existují. Co tedy vlastně poslouchají katolíci za hudbu a nakolik to koresponduje s tím, co se hraje v kostele a jaká hudba by měla znít při bohoslužbách, jsme zjišťovali v následující anketě.

Bob Fliedr, publicista

Myslím, že katolíci (případně křesťané obecně) poslouchají stejnou hudbu jako nekatolíci (nekřesťané), a někteří z nich navíc ještě hudbu duchovní, resp. hudbu, která rezonuje s evangeliem. Je to v drtivé většině jiná hudba, než jaká se hraje v kostele, v čemž nevidím nic špatného.Při bohoslužbách by se měla hrát hudba, která odpovídá ději, místu děje a nátuře shromážděných. Neumím si přestavit emotivní americké černochy oslavující vzkříšení Pána Ježíše usebraným zpěvem gregoriánského chorálu nebo naopak jihomoravské babičky vlnící se při mši v rytmu černošských gospelů.

Jiří Kusý, farář v Praze-Nuslích

S tím, co křesťané doma poslouchají, se příliš nechlubí, domnívám se však, že s hudbou duchovního rázu (snad kromě Vánoc) to nebude mít nic společného. Pokud někdo v tomto případě tvoří výjimku, pak spíše jen potvrzuje pravidlo.Dnes si lidé duchovní hudbu psanou pro duchovní účely - tedy pro liturgii - pletou s hudbou „pro duši“. Je třeba také vzít v úvahu tradici, která je v tomto případě historickým pokladem. Nemohu tedy jednoznačně z kostelů vyloučit například různé skladby jako mše, kantáty apod. Záleží ale na vhodnosti a způsobu provedení i na toleranci farního společenství. Jen těžko se snese obnovená liturgie dle II. vatikánského koncilu např. s Brixiho Missou in C, zvláště v zimě v nevytopeném kostele. Jako přímou odpověď na druhou otázku však musím říci, že v kostele při liturgii mají hlavně zpívat lidé, a doprovod zde asi není tak důležitý - je to věcí tradice, aby se přítomní aktivně účastnili bohoslužby.

Jan Bernátek, předseda skladatelské komise Společnosti pro duchovní hudbu

Většina katolíků (hlavně mládež) - ovlivněna komerčními sdělovacími prostředky - poslouchá populární hudbu, a to se promítá také do toho, že i v kostele při bohoslužbách chtějí slyšet skladby ovlivněné touto hudbou. Církev zde má velkou zodpovědnost v tom, aby tyto lidi přivedla k hudbě hlubší, mnohem kvalitnější, hudbě duchovní,to znamená té, která je inspirovaná Duchem Božím. V tisícileté tradici chrámové hudby je obrovské množství skladeb vhodné pro účely liturgie. Na II. vatikánském koncilu bylo správně řečeno, že umění při bohoslužbě má být důstojné, vkusné a krásné a že má být symbolem vyšších skutečností... Jaká hudba by měla znít při bohoslužbách? Nejvhodnější je podle mého názoru gregoriánský chorál, skladby pro sbory, sóla z období renesance, baroka, až k hudbě současné. Mnozí se naivně domnívají, že lacinou, líbivou hudbou (většinou s kytarovým doprovodem) přilákají více lidí do kostela. Nenabídneme-li však věřícím skutečné hodnoty, pak vnějškovost a prázdnota také mnohé z nich odradí. A naopak nádherná, povznášející hudba může přivést mnoho lidí k hlubšímu hledání Božího království.

Miroslav Pšenička, ředitel kůru katedrály sv. Bartoloměje v Plzni

Věřící lidé, které já znám, poslouchají stejnou hudbu jako celý zbytek populace: mladí populární hudbu, starší dechovku, někdo jazz, další vážnou hudbu. Myslím, že křesťané v tomto směru mezi ostatními netvoří žádnou výjimku. Často se však setkávám s tím, že lidé (věřící i nevěřící), kteří opravdu upřímně hledají duchovní hloubku, poslouchají hudbu kvalitnější. Každá hudba nese určitá sdělení. Hudba nekvalitní (žánrem i způsobem interpretace) přináší sdělení plytké. To sice někomu stačit může, ale kdo hledá podstatu a hloubku, reaguje na sdělení tomu odpovídající – tím ovšem nechci říci, že by se měla poslouchat pouze hudba obsahující hluboké myšlenky. Druhá otázka by si jistě zasloužila důkladnější a hlubší rozbor. Je třeba si nejprve položit otázku, k čemu má vlastně liturgická hudba sloužit a jakou má funkci. Myslím, že má oslavovat Boha a pomáhat posluchačům i interpretům hlouběji proniknout do tajemství liturgie. Nesmí však člověka pouze falešně nadchnout, oslnit svou slavnostností, hlasitostí, rytmikou, virtuozitou interpreta apod. Měla by vést dál: ke sdělení. Měla by - ostatně jako všechno, co se děje při liturgii - ukazovat na Boha, ne upozorňovat na sebe. Druhá rovina je pastorační a zde je nutné vycházet z možností interpretů a vyspělosti věřících ve shromáždění. Nelze živit špekem toho, kdo je schopný strávit pouze kaši. To, který druh hudby je nejvhodnější, záleží na konkrétním okamžiku, na konkrétním společenství. Vždyť i proto je hudba - i církev - tak pestrá a různorodá.

Petr Maria Lutka, písničkářKatolíci, pokud je mi známo, poslouchají všechny žánry, které existují. Ale uvnitř nich by si měli umět vybírat hudbu umělecky hodnotnou a z ní především tu, která rezonuje s jejich vírou.

Při bohoslužbách by se měla hrát hudba plná Ducha Svatého - hudba, která celého člověka zasahuje svojí krásou, silou a pozvedá ho blíže k Bohu. Co se týče ordinárií, možná by bylo vítané mít kromě těch zdařilých dosavadních ještě nějaké další - zpěvné, radostné, oslovující rozum i srdce, v tom nejlepším slova smyslu lidové. A písně uvádět pokud možno jen ty nejkvalitnější, které jsou k dispozici. Bez ohledu na to, jestli jsou ze starých, nebo nových „měchů“ (kancionál, Mešní zpěvy, Hosana nebo jiné vhodné zdroje). Nemyslím tím jenom vysokou řemeslnou úroveň hudby, ale i zřetelný dotek Nejvyššího v okamžiku jejich vzniku.

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay