Jsem mladý, krásný...

Vydání: 2009/37 Sebepřijetí, 10.9.2009, Autor: Petr Šmolka

Nakupujte u odborníků. U těch, kteří jsou s to vetknout svá moudra do příruček plných zaručeně fungujících návodů! Tak si i já ráno co ráno opakuji nahlas před zrcadlem ono kouzelné zaříkávadlo: „Jsem mladý, krásný a inteligentní…“ Někde ale zřejmě dělám chybu. Jinak by z něj na mě přece nemohl civět pořád jen jakýsi vrásčitý, zjevně dementní stařík.

Sebepřijetí je potvůrka zrádná. Nejenže výrazně ovlivňuje naše celkové emoční ladění, ale do značné míry zasahuje i do vztahů s okolím. Přiměřené sebepřijetí je (mělo by být) jedním z významných kritérií výběru životního partnera. Není snadné žít s někým, kdo se o sobě domnívá, že je dokonalost sama; ještě těžší však bývá koexistence s bytostí plnou mindráků. Říká se sice, že člověk, který nemá rád sám sebe, nemůže mít rád druhé, ale toto tvrzení je lépe brát s rezervou. Abychom potom náhodou nepodlehli představě o přímé úměře mezi sebeláskou a láskou k dru- hým. Co však dělat, když jsme svůj život spojili s někým, pro koho je opravdu těžké mít se autenticky rád? Čekáte-li teď jakýsi zaručený návod či radu, pak vás nepochybně zklamu. V každém případě byste se měli smířit se skutečností, že se budete neustále pohybovat na velice tenkém ledě. Tanec mezi vejci je proti tomu aktivitou nadmíru bezpečnou a nenáročnou. Už proto, jak obtížně se lze podobným bytostem zavděčit. Nemusíme být zasaženi sociální genialitou, aby nám došlo, že ošidná bude vždy i sebelépe míněná kritika. Zvláště, pokud se neomylně strefíme do partnerova citlivého místa. Postupem času můžeme ovšem dojít k závěru, že on zkrátka jiná než citlivá místa nemá. Zaručený efekt nemusí přinést ani chvála a povzbuzování. Už proto, že pravý „zamindrákovanec“ si stejně bude myslet, že to říkáme „jen tak“, ale ve skutečnosti si myslíme něco úplně jiného. Účinnější pomocí bývá naše jednání. Pokud z něj cítí, jak a čím je pro nás zajímavý, pokud v něm dokážeme vyvolat patřičný pocit bezpečí, pak časem může pozměnit i postoj vůči sobě samému. Někdy jsou však pochyby o vlastní hodnotě natolik silné, že cestou ke změně je až vhodně zvolená psychoterapie.

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 19. – 25. září 2017

Fatimské poselství putuje Českem

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení…

celý článek


Na fatimské světlo nezapomenete

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru…

celý článek


Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího…

celý článek


Zahajujeme předvolební seriál

Přestože mu ještě není padesát, je nejzkušenějším českým poslancem. V Parlamentu zasedá s krátkou přestávkou od roku 1990 – nejprve za Křesťansko-demokratickou stranu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay