Je to, co vlastníme, vážně „naše“?

Vydání: 2018/50 Roráty připravují na Vánoce, 11.12.2018, Autor: Tereza Zavadilová

Jsme v pokušení zesvětšťovat advent i Vánoce a trávit je konzumně. Na druhou stranu vidíme bídu i v naší zemi – pracující za minimální mzdu nebo oběti exekucí. „Nerodí se stromek, ale Ježíš Kristus,“ zdůraznil papež František v homilii při mši v Domě sv. Marty po první neděli adventní.

 
Předvánoční nákupní mánie. Jen procento lidí na světě přitom vlastní 40 % veškerého bohatství. Snímek ČTK
 
Soukromé vlastnictví se v žádném případě nemá měnit ve společné, naposledy naše země výsledek toho viděla v letech socialismu. Mohli bychom si ale uvědomit, že vše, co vlastníme, není skutečně „naše“, ale bylo nám darováno a měli bychom spolu s tím přijmout i odpovědnost. Na světě dnes žije miliarda lidí v extrémní chudobě, kdy na den mají k dispozici v přepočtu asi 23 korun, a další dvě a půl miliardy dvakrát takový obnos. Naproti tomu jedno procento světové populace vlastní 40 % světového bohatství.

Starost o chudé přitom není výsadou ideologií a sociálních analýz, politických rozhodnutí nebo projektů na radikální změny ve společnosti. A pro křesťany není jen možností, jak se angažovat – je v srdci jejich víry. Konstatují to autoři knihy shrnující důrazy současného Svatého otce v sociální oblasti, která by v překladu nesla název Papež František. Tato ekonomika zabíjí (Papa Francesco. Questa economia uccide, 2015 – česky zatím nevyšla).

O chudobě a blahobytu mluví papež často a vybízí každého ke změně životního stylu. Tak jako podle přikázání „Nezabiješ“ bychom měli podle jeho exhortace Radost evangelia odmítat, aby ekonomický systém poškozoval slabé a méně schopné. „Jak je možné, že není zprávou hodnou pozornosti, když starý bezdomovec zemře na ulici, ale naopak to, že trh s akciemi ztratil dva body?“ ptá se Svatý otec. Zdůrazňuje také, že sociální otázky souvisejí se změnou klimatu nebo že ekonomický systém, který stojí na rostoucí spotřebě, a nerovnost významně škodí vztahům mezi lidmi.„Bůh nás bude soudit podle toho, jak jsme zacházeli s migranty,“ prohlásil papež v roce 2013 při návštěvě ostrova Lampedusa s pohledem na moře, kde do dnešních dnů našly smrt zástupy zoufalých lidí, kteří se snažili dostat do Evropy.

„Solidarita je slovo, které není vždy dobře přijímáno. Za jistých okolností se stalo sprostým slovem, které se člověk neodváží vyslovit. Přesto znamená mnohem více než příležitostné gesto štědrosti,“ řekl papež František o rok později na Světovém setkání lidových hnutí, které organizovala Papežská rada pro spravedlnost a mír.

Ekonomika, kterou živí války

V mnoha částech světa se naopak živí ekonomický systém, který „musí“ vést války, aby přežil. Co můžeme dělat pro zmírnění této komplexní bolesti v každodenním životě? Nechme se inspirovat třeba radami tzv. „desatera“ antikonzumní revoluce papeže Františka, jak jej vystihl v rozhovoru pro venezuelský list Viva v roce 2014: „Žij a nech žít“ oproti snaze stále k něčemu přemlouvat, „Dávej druhému sebe“ oproti soutěživosti nebo „Hledej nové cesty, jak pro mladé lidi vytvořit důstojná pracovní místa“ oproti ztrátě motivace a nebezpečí drogové či jiné závislosti.

Neuhýbejme před úkolem napomáhat tomu, aby byl život každého člověka důstojný a posvátný – přestože sami mnohdy máme stěží víc než ti, kteří naši pomoc potřebují. „Už ve Starém zákoně dluží lidé nejen Bohu, ale i svým bližním spravedlnost v osobním setkávání a v sociálním soužití,“ připomíná německý kardinál Reinhard Marx a odkazuje na pasáže v Bibli – Dt 15,7 a Lv 19,33-34. Uvádí to ve své knize s provokativním názvem Kapitál, v níž vede imaginární dialog se svým jmenovcem a připomíná tragické dopady jeho filozofie na společnost. „Evangelium není utopie, nýbrž reálná naděje, rovněž pro ekonomii,“ píše papež František v předmluvě ke knize Michela Zanzucchiho Moc a peníze, sociální spravedlnost podle Bergoglia (2018, zatím jen italsky).

Na této dvoustraně se snažíme zmírnit cynismus, se kterým k sociálním otázkám podvědomě (jako postkomunistická země) přistupujeme, a inspirovat k tomu, abychom do mezilidsky chladných časů vnášeli radostnou Boží zvěst.

TEREZA ZAVADILOVÁ
 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články



Aktuální číslo 12 19. – 25. března 2019

Biskupové se modlili na poušti

Minulý týden prožili čeští a moravští biskupové duchovní cvičení v Izraeli, modlili se na poušti i u Božího hrobu. Tento týden pokračují v Jeruzalémě plenárním zasedáním.

celý článek


Abychom se naučili správně rozlišovat

Několika osobností jsme se zeptali, co jim pomáhá, aby slyšeli hlas svého svědomí, a jak v tom sami podporují druhé.

celý článek


Křesťan v rozbouřených časech

Žijeme ve zvláštní době. Všechno se zdá být v pohybu. Jsme vystaveni záplavě obrazů, slov a zpráv. Překotné tempo změn strhává staré jistoty dravým proudem pádícího…

celý článek


Práci mezi Romy bych neměnil

Romské poutě nebo živelné modlitby chval – to si představíme, když se řekne „pastorace Romů“. Na východě Slovenska, kde Romové tvoří až polovinu obyvatelstva a…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay