Jan Palach: Jak reagovala církev?

Vydání: 2019/3 Panamské Jezulátko přivítalo Čechy, 15.1.2019

Palachův čin otřásl celou tehdejší společností. Reagovali na něj i představitelé církve – a to jak domácí, tak i světové.


Připomínky činu Jana Palacha probíhají na mnoha místech. Zde je snímek z pietního aktu v pražském kostele sv. Mikuláše, jenž patří církvi husitské. Sám Palach byl členem Českobratrské církve evangelické. Snímek ČTK


Na protest proti nastupující totalitě, kapitulantské politice československého vedení i rezignaci obyvatel Československa se ve čtvrtek 16. ledna 1969 okolo 13.30 hodin na Václavském náměstí v Praze veřejně upálil dvacetiletý student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach. Po třech dnech v nemocnici na následky popálení zemřel.

Vatikánský list L’Osservatore Romano informoval o Palachově činu 22. ledna 1969 v článku „Hranice, kterou nelze překročit“ a o den později v textu „Svoboda zemřít“. Posledně zmíněný článek sice uznal jeho gesto za obdivuhodné, upřímné a ryzí, neboť naznačilo jeho připravenost zemřít za svobodu a osvobození i odhodlání přinést nejvyšší oběť, nicméně zdůraznil, že „život je nám dán od Boha, že je to statek, jehož absolutním pánem není člověk sám, a s nímž nemůže nakládat podle vlastního uvážení“, napsal deník a pokračoval: „Všichni, kdo věří, vědí, že bývá mnohdy větším hrdinstvím umět žít a pracovat v těžkých okolnostech, umět trpělivě vytrvat v důvěře, že Bůh, který dopouští zlé, nikdy neopouští těch, kdo v něho důvěřují.“ Dne 22. ledna o Palachově činu hovořil rovněž papež Pavel VI., který během pravidelné středeční generální audience vyjádřil své sympatie Československu.

Zazněl hlas kardinála Berana i biskupa Trochty

Palachův pohřeb 25. ledna – za účasti více než sto tisíc osob – se stal významnou a tichou demonstrací odporu proti okupantům. Téhož dne vystoupil ve vatikánském rádiu již těžce nemocný pražský arcibiskup kardinál Josef Beran, žijící od roku 1965 v Římě, který prohlásil: „Skláním se před jeho hrdinstvím, i když nemohu schválit jeho zoufalý čin. Zabít se není nikdy lidské. To ať nikdo neopakuje. Zato ale ať mají všichni před očima velký ideál, pro který on obětoval svůj mladý život. Tento jeho ideál je v jádru dobrý a šlechetný: dát život jednoho za blaho všech. Byla to láska k naší vlasti, touha po její svobodě, byl to úmysl vyburcovat její mravní síly, byla to věrnost k dějinám našeho ušlechtilého a statečného národa, byla to snaha zajistit mu pokoj a mír.“

Během tradiční modlitby Anděl Páně téhož sobotního dne, 25. ledna, vyjádřil papež Pavel VI. opět sympatie Československu a vyslovil svoji soustrast. Třebaže zdůraznil „vědomí solidarity světového mínění s utrpením národa, jehož svoboda je umlčována“, podobně jako kardinál Beran odmítal schválit „tragickou formu tohoto svědectví“. Prohlásil, že „můžeme podržet jeho hodnotu, která staví na nejvyšší místo oběť vlastního života a lásku k druhým“, a požádal věřící celého světa o modlitbu za Česko slovensko.

Jiný církevní hodnostář, litoměřický biskup Štěpán Trochta, souzněl s ostatními českými biskupy, kteří byli ve shodě s vyjádřením Josefa Berana i Pavla VI. „Vy, kdož jste se snad rozhodli jít za ním na smrt,“ pronesl Trochta, „pro velké lidské ideály, jděte s nimi, s těmito ideály, do života a neste Janovu pochodeň života!“

Ačkoliv církevní představitelé včetně papeže odmítli tragickou formu jeho oběti, ocenili význam jeho činu pro pravdu, svobodu a demokracii i jeho odhodlání pracovat a obětovat se pro společné dobro lidu. Vatikánské rádio během dalšího vysílání neváhalo zdůraznit, že odkaz Jana Palacha a jeho oběť vyburcovaly mravní síly národa k naději, že „pravda zvítězí a lidé budou moci žít svobodně podle svého přesvědčení“.

MAREK ŠMÍD, historik

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Téma



Aktuální číslo 7 12. – 18. února 2019

Ve jménu Boha nelze vést války

Svatý otec ve Spojených arabských emirátech podepsal Deklaraci o lidském bratrství s vrchním imámem káhirské mešity al-Azhar Ahmedem at-Tajíbem, autoritou sunnitského islámu.…

celý článek


Bombastickým vikářem nebudu

V poutním chrámu Panny Marie na Vranově byl 4. února uveden do služby generálního vikáře brněnské diecéze pomocný biskup Pavel Konzbul.

celý článek


Do Lurd dnes míří i zdraví

Lurdy zahájily Bernadettin rok. Tamní diecéze chystá ke cti mladé vizionářky pouť, mezinárodní cestu relikviáře, ale i muzikál a film.

celý článek


Odmítněme nálepkování v církvi

Stejně tak jako se v politice proti sobě vymezují konzervativní a liberální strany, jsme v dnešní době svědky toho, že se katolíci – většinou sami mezi sebou – různě nálepkují.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay