Jak příkladné pro dnešní dobu, věřící i kněží!

Vydání: 2012/1 Václav Havel odešel tiše, jako když zhasne svíce..., 5.1.2012, Autor: Aleš Palán

S některými kněžími Josef Florian velmi úzce spolupracoval, s jinými byl ve vyhraněné názorové při. Ani dnes není Dobré dílo zastoupeno ve většině farních knihoven. P. JINDŘICH TLUKA, farář v Městci Králové, je však Florianovým ctitelem a znalcem.

 

Josef Florian byl zasažen texty Leona Bloye tak silně, že v
podstatě den ze dne vyměnil zajištěné postavení učitele za nejistotu vydávání knih. Bylo vaše setkání s dílem Josefa Floriana taky tak razantní? Byl jste jím osloven okamžitě, nebo se ten vztah v průběhu času rodil a sílil?

Setkání s Dobrým dílem Josefa Floriana v době, kdy jsem k němu začal pronikat, nebylo možné konat jinak než po krůčcích. Tupost totality nepřála duchovnímu rozměru bytí na žádný způsob; školní učebnice či police „lidových“ knihoven to jméno neznaly a jiná nabídka (výstavy, semináře) neexistovala. Vyrůstal jsem ve východních Čechách a tam jsem se s jeho jménem nesetkal, i když i tam zanechal Florian svoji stopu -  učil krátce na gymnáziu v Náchodě, a právě v té době ho zasáhl zmiňovaný Leon Bloy. Stačila jediná jeho myšlenka, aby se mladý kantor navždycky rozžehnal se školským prostředím a po svém zvyku důkladně. Svérázná Florianova povaha a zemitá katolická víra byly hlavními důvody, že pak mohlo vzniknout obrovské dílo v podmínkách dnes již stěží pochopitelných a svým dosahem sotva uvěřitelné.

 
Čím vás Florian více oslovuje: svým literárním hledačstvím, nebo sveřepostí, s jakou své Dobré dílo vyvzdoroval proti nepřízni doby?

Josef Florian je pro mne postava téměř neuvěřitelná. Bez mimořádného vzdělání, kontaktů, protekce i prostředků prokázal především intuici – hřivnu, které mohl dojít jedině skrze Ducha Svatého. Tradiční katolické prostředí a víra v Boha jako základ životní skutečnosti pak věc posouvaly dál. Pilný samouk se vymykal nejen zákonům školským. Neshody provázely jeho publikační činnost od samého začátku. Už to ukazuje, že byl svůj povahou a zcela výjimečný nasazením, vytrvalou houževnatostí, tvrdohlavostí i schopností oběti, což však při své práci asi vůbec nevnímal. Právě skutečnost, že po celý svůj život zůstal mimo jakékoli oficiální struktury, je dle mého názoru určujícím důvodem, že mohl vytvořit dílo tak rozsáhlé, osobité a přesahující rámec své generace způsobem neslýchaným.


Co vás vedlo k tomu, že jste začal Florianovy knihy sbírat? Máte mezi nimi své favority?

Sbírat… Tak tomu – alespoň na začátku – vůbec nebylo. Dostala se mi do ruky knížka, kterou jsem musel za pár dní přečíst, střežit jako oko v hlavě a pak ji zase vrátit či málem konspiračně předat dál. Zaujala mne a já si sehnal něco dalšího. Teprve někdy v 80. letech začal můj zájem vzrůstat, drží mne dodnes a nejspíš jen tak nepomine. Při extrémních nárocích, které Florian na úroveň své produkce kladl, lze říci, že každá knížka ze Staré Říše byla bibliofilií – nejen technickou kvalitou zpracování, ale i prvky dnes již naprosto nemyslitelnými – expedována v hedvábném papíře, převázaná stuhou a třebas i doprovázena osobním dopisem vydavatele.

Mé zaujaté přízni se těší především svazky mimořádných edic, které jsou často dílem celé rodiny Florianovy, kdy se děti od útlého věku podílely svým nadáním a osobitostí na grafické úpravě knih – tisku, vazbě, ilustraci či kolorování. Jsou to knížky, které mne zasahují – svou prostotou, a přece krásou, dětskou naivitou, a přece opravdovostí, láskyplným zaujetím i něhou, kterou do nich mladí autoři vkládali a která z nich podnes dýchá. To všechno mne opravdu hluboce dojímá a celému „fenoménu Florian“ dává další rozměr, tolik potřebný – totiž srdce.


Florian byl ve sporu s některými církevními hierarchy. Znamená to pro vás jako katolického kněze něco podstatného? Nesnižuje to ve vašich očích Florianovu činnost?

O důvody sporů Josefa Floriana ať už s jednotlivými kněžími (staroříšský farář M. Kalouda) či hierarchií (brněnské biskupství – s tím nevycházel dobře ani P. Jakub Deml) jsem se zajímal podrobněji. Josef Florian byl ve své zakotvenosti v Bohu a církvi Kristově tak pevný, že žádal to, co snad opravdu nebylo snadné či možné ze strany kněží zvládnout. Tisícihlavý zástup věřících ke svatému přijímání můžeme vídat na těch největších poutích i dnes, ale podávajících kněží jsou desítky, vše předem zorganizováno, a pak probíhá za pomoci dalších asistentů. Ale při mši svaté každou neděli? Na druhé straně kněží snad příliš lpěli na tradici a encykliku papeže Pia X. „O častém svatém přijímání“ by byli ochotni přijmout až poté, co ji doporučí biskupství. Florianovu činnost to v mých očích nesnižuje ani v nejmenším – spatřuji v tom právě jeho opravdovost, hlubokou víru a touhu po co nejopravdovějším vztahu s Bohem. Jak příkladné pro dnešní dobu, věřící i kněží!

Lze využít Florianem vydávané knihy nebo snad samu ideu Dobrého díla dnes nějakým způsobem v pastoraci?

Zcela určitě! Mnohá díla jsou dodnes aktuální svým obsahem, přitažlivá vzhledem a také váženým důkazem toho, co dříve kniha pro lidi – často prosté – znamenala. Byla to hodnota nesamozřejmá, muselo se na ni ušetřit, a proto se muselo uvážlivě vybírat téma či titul.

Ve farních knihovnách je dnes možné nalézt ledacos, ale knihu Dobrého díla sotva kdy – a přece právě ony jsou stále zárukou pravé víry, ušlechtilé snahy vzdělávat i možností, kde čerpat inspiraci pro vlastní duchovní život.

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay