Hledala tři děti, ne tři zázraky

Vydání: 2017/19 Svatý otec putuje do Fatimy Pouť, 10.5.2017, Autor: Aleš Palán

Tu fotografii zná celý svět. Není to barvotiskový obrázek se sladkými úsměvy a zbožnými gesty. Tři chudé děti stojí před kamennou zdí, dívají se vážně, až sveřepě, malá Hyacinta má bojovně ruku v bok. Takhle vypadají tři fatimští pasáčci. Krátce před tím se setkali s Pannou Marií.


Fatimští pasáčci. Repro KT


Od prvního zjevení ve Fatimě uplynulo právě celé století. Ze zapadlé horské obce s dvěma a půl tisíci obyvateli a rozptýlenými usedlostmi se stalo poutní místo, kam ročně přijede několik milionů lidí. Fatimská úcta zapustila kořeny i v České republice a stále oslovuje další věřící.

Fatima je jedním z nejvýznamnějších poutních míst, je obecně známá, a tak jenom krátce. Vše začalo v roce 1916, kdy se Lucii Santosové (9 let), Františkovi (8) a Hyacintě (6) Martovým třikrát zjevil anděl. Od 13. května do 13. října 1917 se jim pak každý měsíc, tedy celkem šestkrát, zjevovala Panna Maria. Zjevení byla zpočátku zpochybňována a děti byly i ve svých rodinách pokládány za lháře. To se ale mělo brzy změnit.

Prostí jak ovečky

„Byli tak prostí jako ty ovečky, které pásli. Nikdo z nich neuměl čísti, ale zbožně se modlili a učili se pilně katechismu. Lucie jediná již byla u prvého svatého přijímání,“ popisuje pasáčky z usedlosti Aljustrel přifařené k Fatimě Luis Gonzaga da Fonseca. Jeho kniha Fatima volá vyšla v češtině v roce 1948.

Pasáčci uviděli něco jako blesk. Mysleli si, že přijde bouřka, spěchali proto domů. Pak přišel druhý „blesk“. Dejme ještě jednou slovo P. Gonzagovi: „Na dva kroky před sebou, na malém, zelenajícím se dubě, vysokém nemnoho přes metr, spatřují překrásnou paní oděnou světlem, jasnější než slunce, která jim s půvabným pokynutím pravila: Nebojte se, neublížím vám. A dítky na ni hledí u vytržení. Byly tak blízko, že byly zachyceny do svatozáře, která je obklopovala.“

Paní, o které trojice dětí ještě nevěděla, kdo je, dětem řekla: „Modlete se každý den růženec, abyste tak vyprosili světu mír a konec války.“ Žena dětem slíbila, že za nimi bude přicházet každý měsíc. Skutečně, za měsíc tu byla znova, opět vedla děti k modlitbě a k tomu, aby se učily číst. „Neztrácej odvahu! Nikdy tě neopustím, mé Neposkvrněné Srdce bude tvým útočištěm a cestou, která tě povede k Bohu,“ řekla Matka Boží jednomu z dětí. Napotřetí, to už děti doprovázelo množství věřících, zaznělo i varování, že může přijít nová, ještě ničivější válka, pokud se svět neobrátí ke Kristu.

Místní kněz nebyl zvěsti nakloněn a tím bylo ovlivněno čtvrté zjevení. V den, kdy se mělo uskutečnit, byly totiž děti zavřeny na faře, a tak se jim Panna Maria zjevila o pár dnů později. U pátého zjevení už děti provázelo několik desítek tisíc věřících. Poslední zjevení přišlo 13. října. „Jsem Panna Maria, Královna svatého růžence,“ slyšely děti. Zaznamenaly i prosbu, aby byla na místě vystavěna kaple. Všichni zúčastnění pak na závěr viděli, jak se roztrhly mraky a kolem slunce vířila barevná světla, točila se a oslňovala. Tyto jevy byly patrné ze vzdálenosti mnoha kilometrů a zpětně je potvrdily tisíce lidí.

Tři tajemství

Zjevení ustala, jak bylo předpovězeno, ale o pozornost si brzy řekla tři fatimská tajemství, jak je formulovala sestra Lucie, jedna z vidoucích, která se mezitím stala řeholnicí. Dvě z tajemství byla zveřejněna ve vypjaté atmosféře druhé světové války. Vidění pekla, kterým vizionáři krátce prošli, mělo podle teologů děti přimět k hlubší modlitbě a vytrvalému svědectví o víře. Obsahem druhého tajemství je požadavek úcty k Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. Podstatnou roli sehrálo i varování před tím, aby Rusko neodpadlo od víry.

A pak tu bylo třetí fatimské tajemství. To zapsala sestra Lucie na sklonku druhé světové války a dvacet let ho nikdo neviděl. Až papež Pavel VI. si ho přečetl – a opět uložil do archivu. Po atentátu na svou osobu si zapečetěnou obálku vyžádal Jan Pavel II. Teprve v roce 2000, kdy bylo třetí fatimské tajemství zveřejněno, mohl svět posoudit, jestli tu byl opravdu avizován atentát na papeže a co znamená vize o bíle oblečeném biskupovi.

„Kdo by chtěl na hlavních postavách zjevení ve Fatimě odhalovat něco zvláštního, z čeho by se dalo usuzovat na nějaké předurčení, byl by zklamán,“ uvádí Ilicio Felici v knize Fatima, která byla v češtině vydána v devadesátých letech. „Matka Boží hledala tři děti, ne tři zázraky; zázraky pak už působil Bůh na její přímluvu,“ dodává.

ALEŠ PALÁN
 

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články



Aktuální číslo 21 22. – 28. května 2018

Nový biskup: Mám v srdci pokoj

Poprvé od roku 2010 zažila svatovítská katedrála v Praze svěcení biskupa. V sobotu se novým pomocným biskupem pražské arcidiecéze stal Mons. Zdenek Wasserbauer.

celý článek


Pavel VI.: papež, který neodstoupil

Na 14. října bylo stanoveno datum svatořečení blahoslaveného papeže Pavla VI. Překvapivé detaily jeho pontifikátu přináší nyní nově vydaná kniha La barca di Paolo (Pavlova bárka).

celý článek


Čtyři písmena, hodně zmatků

Dotkne se života každého z nás, církev nevyjímaje. Řeč je o nařízení EU o ochraně osobních údajů známé pod anglickou zkratkou GDPR, které vstupuje do praxe tento pátek.…

celý článek


Tomáš Halík jubiluje ve filmu i knihou

Tomáš Halík, jeden z nejznámějších českých duchovních, oslaví 1. června 70. narozeniny. Mysleli jste, že o něm víte všechno? Dokument České televize Dialogy se světem…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay