Filmové kluby: rodí se ze snů, zanikají kvůli penězům

Vydání: 2007/46 Česká kina po 100 letech, 13.11.2007, Autor: Aleš Palán

Asociace českých filmových klubů se sídlem v Uherském Hradišti funguje jako nezávislá distribuční společnost. Filmovým klubům i dalším biografům ovšem nejenže půjčuje kvalitní filmy, ale pomáhá jim i metodicky. Kromě toho organizuje Projekt 100 a Letní filmovou školu. Na mládež je zaměřen projekt Film a škola. Hovořili jsme s mluvčí AČFK Lenkou Zemánkovou.

Pozice filmových klubů vytvářela za minulého režimu určité ostrůvky svobodného myšlení a cítění v moři „povolené“ kultury. Jaká je jejich pozice dnes?

Situace je odlišná jenom zdánlivě, ocitáme se totiž v moři komerce. Filmové kluby se snaží vytvořit protipól rozšiřujícím se multikinům, snažíme se nabízet dobré filmy a udržovat divácký vkus.

Hledání takových snímků je určitě těžší a možná i finančně náročnější.
Multikina jsou provázána s mezinárodními distribučními společnostmi, takže získat nové filmy pro ně není žádný problém. Artovější distribuční společnosti si kladou za cíl jít víc do hloubky, jezdit na mezinárodní festivaly a nové filmy opravdu sledovat. Finančně nám někdy producenti nezávislých filmů vyjdou vstříc, jiné filmy si ale zkrátka dovolit nemůžeme. Nedovezeme tedy všechno, co bychom si přáli našim divákům ukázat.

Pocítíte v daném městě, když se tam otevře multiplex? Nebo do filmového klubu chodí úplně jiní diváci než do multikin?
Někdy se stane, že film, který chceme promítat, nabízí okrajově i multikina a promítají ho dřív než my. Někteří diváci chtějí takový snímek vidět hned a zajdou na něj do multiplexu. Ano, multikina kradou menším kinům diváky. Například v Olomouci se otevřelo multikino a klasické kino od té doby skutečně strádá.

Malé pivovary si dokázaly vydobýt daňové úlevy. Myslíte si, že by podobná legislativní úprava pomohla malým kinům?
Je otázka, jestli by na něco takového stát slyšel. Pivo je pro něj vývozní artikl, typický český produkt a na filmech, zdá se, tolik nezáleží. Malá kina musí bojovat sama. Aby se udržela, vytvářejí osobitou dramaturgii a snaží se diváky oslovit nějakými specifiky a atmosférou. Tohle multikina neumí.

Jednou z těchto cest je právě vytvoření filmového klubu.
Když se pro to někdo rozhodne, musí pravidelně uvádět artové filmy a mít k nim lektorské úvody. Lidi, kteří filmové kluby zakládají, jsou srdcaři. Naše Asociace jim pak za rozumný obnos filmy půjčuje, sdružujeme je, aby si mohli vyměňovat zkušenosti. Založení filmového klubu s sebou nenese ekonomický prospěch, mnohde je to permanentní boj s radnicemi o získání alespoň nějaké podpory.

Kolik je v ČR filmových klubů? Přibývá jich, nebo ubývá?
V současné době máme 123 kin, jsou na venkově i ve velkých městech. Každý měsíc zhruba jeden filmový klub skončí a jeden přibude – jejich počet zůstává přibližně konstantní. Kluby končí kvůli ekonomickým problémům a nové se rodí ze snů lidí, kteří chtějí šířit filmovou kulturu. Myslím si, že 123 není vůbec špatné číslo. Třeba na Slovensku mají jen kolem 50 filmových klubů.

Mohla byste vypíchnout pár filmových klubů v republice, které dlouhodobě fungují skutečně dobře?
Hodně kvalitní jsou pražská kina Světozor a Aero, v Hradci Králové je výborné kino, skvělou práci dělají studenti filmové vědy v Olomouci... Líp jsou na tom právě ta města, kde působí studenti filmových věd.

Jaký je zájem o prezentování filmů s duchovní tematikou?
Že by některý filmový klub vybíral snímky s primárním ohledem na jejich duchovní rovinu, o tom nevím. Mnohé dobré filmy ale takovou tendenci mají – tyto snímky pak promítáme například v rámci Projektu 100.

Kdybyste měla tři přání – která vám bohužel nesplním – jež by pomohla artové produkci, jaká by to byla?
Kvalitním filmům by pomohla větší podpora státu, například zákon na ochranu artových kin. Pak bych si přála víc filmových seminářů a nezávislých festivalů a za třetí, aby do kin chodilo hodně lidí. To ale záleží na nás, jak je dokážeme nalákat.


Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 19. – 25. září 2017

Fatimské poselství putuje Českem

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení…

celý článek


Na fatimské světlo nezapomenete

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru…

celý článek


Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího…

celý článek


Zahajujeme předvolební seriál

Přestože mu ještě není padesát, je nejzkušenějším českým poslancem. V Parlamentu zasedá s krátkou přestávkou od roku 1990 – nejprve za Křesťansko-demokratickou stranu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay