Edita Steinová - kříž jako cesta k poznání pravdy

Vydání: 2012/32 Vzpomínky na "generála bez vojska", 12.8.2012

Před sedmdesáti lety, 9. srpna 1942, byla zavražděna jedna z nejznámějších obětí holokaustu, Židovka, filozofka, konvertitka, karmelitka a mystička sv. Terezie Benedikta od Kříže – Edita Steinová, dnes spolupatronka Evropy.

V noci ze 6. na 7. srpen 1942 bylo z holandského koncentračního tábora Westerbork deportováno vlakem do Osvětimi na tisíc Židů, mezi nimi i ona. Z tohoto transportu se nikdo nevrátil…

HLEDÁNÍ PRAVDY

Každý světec směřuje ke svatosti svou vlastní cestou. Židovka Edita Steinová se řadí k největším křesťanským konvertitům, v jejím případě to byla konverze z ateismu. Narodila se ve Vratislavi 12. října 1891 na Den smíření, Jom kipur, největší židovský svátek, a téma smíření předznamenalo její život.

Matka ji vychovávala podle zásad pravověrného judaismu, jemuž je vlastní láska k bližním, odpor ke hříchu a čistota srdce. Edita však v patnácti letech opouští židovskou víru a život modlitby. Nicméně intelektuálně nadané děvče už v tomto věku zajímají otázky filozofické, zvláště pak otázka prapůvodní příčiny veškerého bytí a otázka pravdy, jejíž hledání se stane osou jejího intelektuálního života.

Edita má to štěstí, že zažije aspoň zčásti velký rozmach fenomenologie na univerzitě v Göttingenu (1905–1914). Sama sem až roku 1913 přechází z vratislavské univer-
zity, zaujata ve svém hledání pravdy Logickými zkoumáními Edmunda Husserla. Proniká do fenomenologie a přijímá metodologické postoje Husserlovy: intelektuální život je třeba vést na vlastní zodpovědnost – začínat myšlenkově od počátku, od věcí daných ve zkušenosti: fenoménů; filozofie má jediný cíl – poznání pravdy.

Prostřednictvím Husserla a dalších fenomenologů, zejména Maxe Schelera a Adolfa Reinacha, se Edita Steinová v Göttingenu a později ve Freiburku, kam následuje Husser-
la jako jeho asistentka, postupně seznamuje s křesťanským myšlením, ale i živou, nejen intelektuálně pojímanou vírou. Děje se tak hlavně díky Adolfu Reinachovi a manželům Theodorovi a Hedvice Conradovým.

Zejména díky těmto protestantům a po přečtení autobiografie Terezie z Ávily roku 1921 konvertuje ke katolictví. Počátkem roku 1922 je pokřtěna a biřmována. Usilovně hledanou pravdu poznává v osobě Ježíše Krista, kterým je zcela uchvácena.

KARMEL A KŘÍŽ

Okamžitě po křtu chce vstoupit do karme-
litánského řádu, ale s ohledem na svou matku tak učiní až v říjnu 1933. Do té doby je veřejně činná: vyučuje, publikuje vlastní filozofické práce a překládá, stává se ozdobou filozofických kongresů. Zároveň však žije hlubo-
kou, ustavičnou modlitbou; složí soukromé řeholní sliby chudoby, čistoty a poslušnosti.

V dubnu 1934 se u karmelitek v Kolíně nad Rýnem koná slavnost její obláčky, kdy Edita přijímá řeholní jméno Teresia Benedicta a Cruce, a o rok později skládá časné sliby na tři roky. V klášteře je jí povoleno vědecky pracovat, vzniká tu mj. její největší filozofické dílo Konečné a věčné bytí. Ve velikonočním oktávu roku 1938 skládá Edita Steinová věčné sliby – právě v době, kdy umírá její učitel Husserl.

Před nacisty je prozatím skryta v klášteře, necelé dva měsíce po Křišťálové noci (listopad 1938) se však stěhuje do kláštera karmelitek v holandském městě Echtu. Už od nástupu nacismu tuší apokalyptický rozsah katastrofy hrozící Židům a blízkost války, a aby hrůzy odvrátila, obětuje se na jaře roku 1939 ve své duchovní závěti: Už nyní s radostí přijímám smrt, jakou mi určil Bůh, v naprostém podrobení jeho nejsvětější vůli. Prosím Pána, aby ráčil přijmout můj život a umírání ke své cti a slávě; prosím … aby Pána přijali Ti, kdo jsou jeho, a aby jeho království přišlo ve slávě; prosím za záchranu Německa a mír ve světě a konečně za své příbuzné, živé a mrtvé a za všechny, jež mi Bůh dal: aby se žádný z nich neztratil.

SMÍRNÁ OBĚŤ

V holandském klášteře se intenzivně zabývá životem a dílem karmelského mystika sv. Jana od Kříže, píše o něm své poslední dílo Věda kříže. Na jaře roku 1940 vpadne Hitler i do Holandska, Edita je v bezprostředním ohrožení a tuší, že její tragický osud se brzy naplní.

Po statečném úsilí holandského episkopátu zachránit Židy je při odvetné razii německé okupační správy Edita Steinová jakožto Židovka a křesťanka spolu se sestrou Rosou 2. srpna 1942 zatčena a týden nato zavražděna v Osvětimi-Březince.

O Editině konci platí to, co sama napsala o sv. Janu od Kříže a jeho smrti. Světci se splnila jeho přání zemřít ne jako představený kláštera, na neznámém místě a po mnohém utrpení. Její vlastní smrt je protějškem smrti Janovy, i o ní lze totiž říci: Byl to plod vnitřního očištění, v němž na sebe ten velice nadaný člověk (Jan od Kříže) sám vložil kříž a dal se ukřižovat; byl to duch, který se plný vrcholné energie a života dal uvěznit; bylo to srdce plné vášnivé vroucnosti, jež nalezlo své spočinutí v radikálním sebezřeknutí.

Edita Steinová byla jako Židovka a křesťanka ztělesněním smíru Židů a křesťanů, Němců a ostatních národů, lidstva s Bohem. Svůj život Bohu nabídla jako smírnou oběť za rozdvojení a hřích.

Krátce po druhé světové válce prohlásil německý spisovatel Reinhold Schneider: „Edita Steinová je velkou nadějí, ba zaslíbením pro svůj národ a pro náš národ, jestliže tato mimořádná postava opravdu vstoupí do našeho života, jestliže nás osvítí to, co poznala, a jestliže velikost a úděsnost její oběti přivede oba národy ke smíření.“

VLADIMÍR PETKEVIČ Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay