Dětství s mayovkami i Kájou Maříkem

Vydání: 2005/29 Křesťanské knihy včera a dnes, 12.7.2005, Autor: Jan Paulas

Jaký typ křesťanské literatury patřil před zhruba sto lety mezi nejoblíbenější? Co se tehdy ve věřících rodinách četlo?

Těžko přesně určit, co četl průměrný katolický křesťan na přelomu 19. a 20. století; neexistuje nějaký seriózní sociologický průzkum. Faktem ovšem je (víme to z mnoha dobových svědectví), že tehdy měl tento čtenář k dispozici značné množství nejrůznějších nábožensky orientovaných časopisů, v nichž byly i ukázky beletrie, ovšem nepříliš výrazné umělecké úrovně. Z poezie byly doporučovány zejména verše básníků-kněží, jako byli například Vojtěch Pakosta či Vladimír Šťastný. V dobových památnících často nalézáme verše premonstráta Boleslava Jablonského, jehož knihy Moudrost otcovská i Písně milosti se ve své době těšily značné popularitě. V próze byl mezi katolickými čtenáři velmi oblíben Václav Beneš Třebízský - vlastně jediný romanopisec se zřetelným katolickým akcentem - a pak celá řada autorů-povídkářů (F. Pravda, V. Kosmák, ale také povídkáři J. Š. Baar, F. Stránecká, V. Pitnerová a další), kteří plnili stránky různých časopisů a svou lidovostí oslovovali četné čtenáře. Vrcholy soudobé křesťansky orientované literatury - jako J. Zeyer, staroříšská produkce či počáteční tvorba J. Demla - byly, domnívám se, průměrnému čtenáři bohužel nedostupné, nebyly běžně k sehnání. 

Lze říci, že se vkus věřícího čtenáře postupem let nějak proměňoval nebo byl něčím ovlivňován?

Přirozeně, že se čtenářský vkus dobou proměňoval, a to zejména za první republiky, kdy vznikaly nové křesťansky orientované časopisy (Akord, Tvar aj.) a nastupovala mladá spisovatelská generace (J. Zahradníček, J. Čep, B. Fučík a řada dalších), která - spolu se staroříšskými publikacemi -, rehabilitovala roli křesťanské víry v umění a kultuře. I když lidový čtenář jistě stále četl různé kalendářové příběhy, přesto už v literatuře nehrála prim ona zdůrazněná didaktičnost, která byla typická pro většinu křesťansky orientované literatury před první světovou válkou. A pak nezapomeňme také na kvalitní překladovou literaturu, která jistě ovlivňovala čtenářský vkus - mám na mysli například první překlady z Mauriaca, Bernanose nebo Chestertona, které působily svým způsobem jako zjevení a dokazovaly, jak lze i literárně zpřítomnit ty nejsubtilnější náboženské problémy.

Můžeme vysledovat, jaké křesťanské knihy se u nás těšily největší oblibě v době komunistické totality?

Knihy výrazně křesťansky orientované za komunistické totality přirozeně nemohly vycházet, s výjimkou několika let v období tzv. Pražského jara, kdy se na knižní trh dostala řada vynikajících titulů této provenience. Křesťanská orientace v původní české tvorbě byla tedy omezena na minimum, pouze díky nakladatelství Vyšehrad mohl občas vyjít nějaký Kosmák či Durych, ze současných autorů to byl zejména Věroslav Mertl, v jehož díle je zřetelně přítomen křesťanský étos. Mnohem lepší byla situace v překladové literatuře, kdy se pod etiketou „kritiky buržoazie“ mohl občas objevit nějaký Mauriac, Greene či Saint-Exupéry, nemluvě o autorech méně známých, kteří se stali často nevídaným zdrojem křesťanských hodnot. Zde mám na mysli zejména překlady z polské literatury (J. Dobraczyński, Z. Kossaková atd.), ale i z jiných jazykových oblastí, např. takový J. Jimenez Lozáno, B. Marshall či A. Goes - to byly opravdové knižní události, za něž musíme být vděčni právě nakladatelství Vyšehrad, jež se navzdory všemu snažilo zůstat věrné svému výchozímu křesťanskému programu.

Jaké knížky jste četl vy jako kluk?

Ptáte se na moji klukovskou četbu křesťanské orientace? V té záplavě mayovek, verneovek a cliftonek, které jsem doslova hltal, jsem měl ve velké oblibě i Káju Maříka, jehož křesťanský způsob života docela přirozeně souzněl s mým dětstvím venkovského kluka.

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 3 16. – 22. ledna 2018

Břevnov má nového opata

Dlouhých sedmdesát let dělí od sebe dvě opatské benedikce na Břevnově. Toto slavnostní požehnání a uvedení do úřadu přijal Anastáz Opasek v roce 1947, P. Prokop Siostrzonek…

celý článek


Kdo na Hrad? Zeman, nebo Drahoš?

Do druhého kola prezidentských voleb postupuje Miloš Zeman se 38,6 % a Jiří Drahoš s 26,6 % hlasů. Jaký vztah mají k církvi?

celý článek


Podrobně k počátkům Vatikánského rozhlasu

Před rokem ohlásil šéf vatikánských médií Dario Viganò reformu, která se dotkla i Vatikánského rozhlasu. Zatímco digitální kanály sloučené pod značku Vatican News…

celý článek


Mlčení kolem Laudato si’

Zanedlouho má vyjít odborně i jazykově opravené nové české vydání encykliky Laudato si’ s podtitulem O péči o společný domov, což bude příležitost se aspoň v katolickém…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay