Dáváním se účastníme dobrého Božího díla

Vydání: 2011/14 Almužna, 30.3.2011, Autor: Alena Scheinostová

Pro první křesťany znamenala almužna tu část jejich jmění, kterou jim Hospodin svěřil pro chudé a potřebné. „Mluvilo se tehdy o nadbytku, i když jejich nadbytek bychom dnes nejspíš považovali za extrémní chudobu,“ přibližuje teolog P. Vojtěch Eliáš. Vedle modlitby a postu je almužna dalším členem tradiční triády, která pomáhá hlouběji prožít postní období. Nezištné dávání a solidarita s druhými jsou ovšem též jednou z mála křesťanských hodnot, jež sdílí i sekulární společnost. A jaký díl svého majetku považuje za „nadbytečný“ dnešní Čech? Obvykle jsou to peníze.

Podle průzkumů se Češi sami pokládají za poměrně štědré, což potvrzují i výsledky veřejných sbírek či podpora obětí humanitárních katastrof. „Dle našich zjištění máme ale spíš tendenci přispívat ad hoc. Bohužel jsme se zatím nenaučili darovat pravidelně a být například dlouhodobými podporovateli nějaké veřejně prospěšné organizace,“ upřesňuje Klára Šplíchalová z občanského sdružení Fórum dárců, jež sdružuje nadace, nadační fondy a firemní dárce v ČR. To podle ní platí též pro české firmy. „Pozorujeme však, že i v Česku se pomalu utváří podnikatelská elita, které není pomoc druhým lhostejná,“ chválí Šplíchalová. „Tito lidé začínají aktivně podporovat veřejně prospěšné projekty a zakládají i svoje vlastní nadace a fondy – podporují například vzdělávací a stipendijní projekty pro studenty,“ popisuje. Dostupná data napovídají, že čeští dárci podporují potřebné napříč všemi oblastmi. Jejich volbu přitom ovlivňuje především míra důvěryhodnosti. „Každý z nás chce mít jistotu, že darované peníze půjdou tam, kam jsme chtěli. I když dáme třeba jen dvacet korun a pak bychom se měli dozvědět, že obdarovaní s penězi nehospodařili, jak slibovali, nebylo by nám to příjemné. Takové chování může od dávání zcela odradit,“ upozorňuje Klára Šplíchalová a doplňuje, že právě Fórum dárců proto intenzivně dbá, aby se lidé o osud svého daru nemuseli obávat: všechny organizace zařazené v jeho projektech (zapojena je právě tak například Charita ČR jako třeba staroboleslavská Kolegiátní kapitula sv. Kosmy a Damiána se sbírkou na obnovu kostela sv. Václava) jsou prověřeny, že se svěřenými prostředky hospodaří transparentně a podle pravidel.

Almužna z mobilu

Spolehlivé a velmi oblíbené jsou v Česku také DMS – dárcovské esemesky, které na půdě Fóra dárců vznikly před sedmi lety v součinnosti s Asociací provozovatelů mobilních sítí. „Mobilní telefon vlastní prakticky každý, poslat dárcovskou SMS je velmi jednoduché, navíc mohou mít všichni jistotu, že přispívají kvalitním transparentním organizacím,“ vysvětluje Klára Šplíchalová. To vše v souhrnu vedlo podle ní k impozantním 12 milionům DMS, jejichž prostřednictvím zatím Češi takto darovali přibližně 350 milionů korun. DMS se už ujaly například též na Slovensku či v Bulharsku. „Nyní mají DMS už i svou ‚roční‘ podobu, kdy si člověk nechává po zaslání aktivační zprávy strhávat měsíčně po jeden rok DMS na vybraný účel. Nemusí se o nic dalšího starat: systém pracuje za něj,“ prozrazuje Šplíchalová a dodává, že za celou dobu fungování DMS se v této souvislosti nevyskytl žádný problém ani nevěrohodná sbírka.

Nakupovat dobročinně?

Vedle veřejných sbírek či soukromých darů ovšem existuje celá škála dalších možností, jak finančně podpořit potřebné. Zvláště v předvánoční a předvelikonoční době se stalo tradicí pořádání benefičních vystoupení. „Zdá se nám, že tím, co umíme společně, můžeme přispět lépe, než kdyby se každý o něco snažil sám,“ komentuje sbormistr pražské Salvátorské scholy Michal Reiser, proč se scholou dvakrát ročně pořádají dobročinné koncerty – v posledních letech především pro organizace ADRA a Člověk v tísni, jimž schola takto „vydělá“ vždy několik tisíc korun. Jinou alternativou mohou být na západě běžné, v Česku teprve nastupující dobročinné bazary a obchody. Pro podporu své činnosti otevřelo v roce 2009 svůj krámek také Hospicové občanské sdružení Cesta domů. 60 % z tržeb za svíčky, textil, autorské šperky nebo fairtradové zboží putuje na provoz hospicu. „Pro nás je to nejen způsob, jak získáváme něco málo peněz navíc, ale i možnost, jak oslovit nenásilně lidi s tím, že existují hospice, co vůbec dělají a proč má smysl je podpořit,“ říká ředitelka sdružení Martina Špinková. A hrneček nebo hračka z „Krámku na cestě domů“ nejen „prospějí dvakrát“, jak vybízí motto obchůdku, ale kupující si spolu s nimi – jak doufá Špinková – odnáší také o něco menší obavu z umírání. Oproti dřívějším dobám se dnes „za nás“ o chudé aspoň částečně stará také sociální stát prostřednictvím dávek přerozdělených z daní. „Přímá osobní almužna si však zachovala svůj duchovní rozměr,“ podtrhuje Vojtěch Eliáš. „Všichni jsme stále obdarováváni Bohem, a když rozdávám almužnu či jinak přispívám na dobré dílo, tak toto obdarování nechávám zakusit druhé – sám se pak svým vlastním způsobem účastním Božího díla,“ uzavírá. Stačí si jen vybrat, který způsob to bude.

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 50 12. – 18. prosince 2017

Kudy putuje Betlémské světlo?

Už tuto neděli zamíří Betlémské světlo z Vídně a Lince do České republiky. Rozvezou ho skauti. Přinášíme i příběh dvanáctiletého Rakušana Tobiase Flachnera, který…

celý článek


Svěřit se do Božích rukou

Už jen za pár dnů uslyšíme během půlnoční mše vyprávění z Lukášova evangelia o tom, jak se betlémských pastýřů „zmocnila velká bázeň“, když jim anděl Páně…

celý článek


Aby se i dospělí divili...

„Pod stromek bych chtěl lego, tablet a mobil,“ žádá si kluk. „V žádném případě!“ vyděsí se maminka, načež pořídí všechno – a k tomu ještě něco nepotřebného,…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay