Čínský tygr, nebo země bídy a nesvobody?

Vydání: 2008/18 Čína - země plná kontrastů, 29.4.2008, Autor: Renáta Holčáková-Masto

Dne 8. 8. 2008 v 8 hodin a 8 minut budou v Číně zahájeny letní olympijské hry. Osmička je pro Číňany šťastné číslo spojené s blahobytem i úspěchem – a tak s ní nehodlají šetřit. Za líbivou fasádou osmiček se však skrývá země plná kontrastů.

„Až se Čína probudí, svět roztřese“ – předpovídal už v roce 1816 Napoleon poté, co si přečetl „raport“ prvního anglického velvyslance v Číně Lorda Macartneyho. A zdá se, že měl pravdu.
V roce 2005 se tato země stala největším spotřebitelem průmyslových a zemědělských produktů na světě a připravila tak o prvenství Spojené státy, kterým toto místo náleželo více než sto let. V tomtéž roce dosáhl oficiální počet obyvatel Číny jedné miliardy a 300 milionů obyvatel (mnohé okolnosti však nasvědčují tomu, že Číňanů je ještě o 200 milionů víc). Američané byli dokonce překonáni i v počtu těch, kteří mají přístup na internet – v Číně je to 134 milionů obyvatel, byť je jejich přístup zatím dosti regulovaný.
Síla Číny je kombinací všech těchto elementů: obrovská rozloha, nevyčerpatelná pracovní síla, dobrý obchod a technický rozvoj. Podle americké banky Goldman Sachs bude čínská ekonomika během třiceti let třikrát větší než ekonomika USA. Časopis The Economist odhaduje, že během příštího půl století rozvoj Číny přidá ekonomice planety bohatství, jež se vyrovná čtveru objevení Ameriky.
Zdá se, že jsme ve všech směrech vstoupili do čínského století.

TOVÁRNA SVĚTA
„Čína dokáže vyvézt více než doveze, stahuje tedy na sebe pozornost zahraničních investorů tak, jako žádná jiná země na světě,“ tvrdí Carlo Filippini, docent politické ekonomie na univerzitě Bocconi v Miláně. K tomu, že se stala továrnou světa, napomohla samozřejmě i globalizace. Městská Čína (jde asi o 520 milionů osob) přitahuje investice nadnárodních společností jako med mouchy. Hraje jí do karet i to, že je zde velmi levná pracovní síla – i tak jsou ale platy u těchto zahraničních společností pohádkově vysoké ve srovnání s tím, co platí domácí firmy, nemluvě o nizoučkém příjmu venkovanů.
„Za jednu skříň jsem utratila 2500 jüanů (250 eur),“ říká mladá žena žijící v Pekingu. „Můj otec, který je profesorem na gymnáziu v jednom městečku čtyři hodiny cesty od Pekingu, si vydělá měsíčně jen 1500 jüanů.“ Velké rozdíly panují nejen mezi průmyslovými a venkovskými oblastmi Číny, ale i mezi jejím východním pobřežím a západem.

„NEJČERNĚJŠÍ“ CHUDOBA
Nezadržitelný proces globalizace má pro Čínu obrovský význam, avšak zároveň je příčinou celé řady problémů, nezřídka dramatických až tragických. Podle profesora Filippiniho se i kvůli nim ocitlo půl miliardy Číňanů v té „nejčernější“ chudobě. Navíc stát svým občanům negarantuje prakticky nic. Víc než 63 % populace nemá nárok ani na státní důchod. Všechny služby, včetně těch základních – jako je lékařské ošetření či vzdělání, se tvrdě platí. Zadarmo není dokonce ani základní škola – knihy a docházka vyjdou jednoho žáka ročně na 800 jüanů. Je to suma natolik vysoká, že má na svém kontě každý rok miliony „odpadlíků“ – což ještě vyhrocuje rozdíly mezi bohatými a chudými, mezi městem a vesnicí.
Čína podle profesora Filippiniho sice prožívá doslova kapitalismus, ale na druhé straně má obrovské problémy s dodržováním základních lidských práv. Malým krůčkem vpřed se stal zákon, který zavedl alespoň nějaké regule na trhu s pracovní silou, jenž dosud připomínal spíš džungli. Otázkou ovšem zůstává, zda budou tyto zákony skutečně aplikovány všude a u všech. Stačí si vybavit zprávu, kterou vloni přinesla britská stanice BBC o továrně v kraji Hongdong, kde bylo 31 dělníků nuceno pracovat 20 hodin denně, aniž by za to byli placeni; stravou jim byl jen chléb s vodou. Objevení dělníci zapáchali, po celý rok se totiž nepřevlékali a neměli se kde umýt, vyčistit si zuby nebo si ostříhat vlasy. „Špína z jejich těl by se dala seškrábat nožem,“ uváděla BBC. Mnozí dělníci měli na tělech popáleniny a oděrky. Jeden muž byl údajně ubit kladivem, protože pracoval nedostatečně. BBC se nebála špinavé a traumatizované dělníky označit jako otroky.

ZRÁDNÉ UHLÍ
Odvrácenou tváří čínského zázraku je vedle chudoby také obrovské znečištění životního prostředí. Údaje zveřejněné Světovou bankou hovoří zcela jasně: Čína má na svém kontě 16 z 20 nejznečištěnějších měst na světě, 90 % městských podzemních vod je kontaminovaných, asi 900 tisíc osob umírá každý rok v důsledku znečištění ovzduší a vody. V následujících patnácti letech povede nedostatek čisté vody k migraci asi 30 milionů lidí. A tak není divu, že zdejší děti jsou přesvědčeny, že nebe je bílé a voda nebezpečná. Omladina z vesnic, která kvůli rakovině přišla o polovinu svých rodin, zase věří, že má tuto nemoc jistě zakódovánu ve svém DNA. Tyto „rakovinové vesnice“ se přitom staly realitou nejen v uhelně nejbohatší provincii Šansi.
Uhlí zajišťuje v Číně 67 % energetické potřeby. Najdeme zde města, která si „na uhlí“ založila svou existenci – například Lincem. Ještě v 80. letech to byla vesnice, v níž žilo 100 tisíc pěstitelů ovoce. Poté dostala povolení „zbohatnout“ – mohla se věnovat obchodu. Jelikož disponovala velkými zásobami uhlí, nebylo zapotřebí nic vymýšlet. Obchod doslova vzkvétal. V 90. letech se její rozloha ztrojnásobila a počet obyvatel narostl čtyřikrát. V roce 2005 byl Lincem označen Světovou bankou za nejznečištěnější město světa.
(S využitím zahraničních pramenů)


Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay