Chtějí Češi zůstat pouze obětí?

Vydání: 2014/21 Tomáš Halík podpoří nadační fond, 20.5.2014

Téma: Češi a rasismus

„Ne imigrantům,“ burcuje billboard hnutí Úsvit temné stránky v duších českých voličů. Do úsměvu se na něm nutí někdejší jednička kandidátky Klára Samková. Ano, ta, která o sobě prohlašovala, že „nemá ani kapku cikánské krve“. Takových billboardů visí po republice spousta, tento, na silnici Praha
– Strakonice je nicméně obzvlášť nechutný. Jen pár kilometrů odtud leží bývalý koncentrační tábor pro Romy.

Pietní připomínka tábora v Letech. Snímek autor

Že nešlo o sběrný tábor pro nezaměstnané Romy, jak se někdy tvrdí, dosvědčuje mimo jiné americký publicista Paul Polansky. V knize Tíživé mlčení nechává mluvit přeživší: „Lety byly horší než Osvětim a čeští dozorci byli krutější než Němci.“

Jako by se s Lety v posledních dnech roztrhl mediální pytel. V souvislosti s výročím konce války, a dost možná i v souvislosti s blížícími se volbami do Evropského parlamentu, si tu politici podávají kliku dveří. Aktivisté se pokoušeli o blokádu vepřína, který leží na místě někdejšího tábora. Až pomine mediální zájem, zůstanou v Letech zase jen repliky někdejších baráků a všudypřítomný puch z nedalekého velkokapacitního prasečáku. Na místě lágru, kde živořilo na 1 300 českých občanů, je dnes chováno 13 tisíc prasat…

V dnešním tématu KT ale nebudeme hovořit jen o Letech. Podíváme se, kde hledat kořeny české nesnášenlivosti vůči menšinám. Je antisemitismus skutečně už jen dávnou minulostí? Bylo správné vyhnat sudetské Němce? A je správné mlčet k neonacistickým protiromským pochodům a vyjádřením?

„Je to má vina,“ říkáme každou neděli. Dokážeme to opravdu, nebo raději setrváváme v pohodlné roli oběti? Nedávno zesnulý spisovatel Věroslav Mertl napsal v době, kdy se protestovalo proti radaru v Brdech, fiktivní dopis americkému prezidentovi. Ironicky poznamenal, že podílet se na společné obraně sice nechceme, ale to nic nemění na naší „neochvějné ochotě nechat se v případě potřeby zase kdykoliv osvobodit“.

Možná by šlo parafrázovat jeden okřídlený výrok. Kdo neuzná vlastní vinu, bude nucen ji prožít znovu. Mějme to na paměti nejen v kostele, ale i před volebními urnami.

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Téma

Zobrazit vše Zobrazit vybrané

Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 3 15. – 21. ledna 2019

Panamské Jezulátko přivítalo Čechy

Panama přivítá na Světovém dni mládeže 22.–27. ledna více než 200 tisíc mladých lidí ze 155 zemí světa. Na místě jsou už čeští poutníci se dvěma biskupy.

celý článek


Tři králové v bance i v Senátu

Do Tříkrálové sbírky se stále častěji zapojují i firmy. Většina z nich zve koledníky, které vyšle Charita. V České spořitelně uspořádali sbírku sami zaměstnanci.…

celý článek


Jan Palach: Jak reagovala církev?

Palachův čin otřásl celou tehdejší společností. Reagovali na něj i představitelé církve – a to jak domácí, tak i světové.

celý článek


Karmelitky si staví klášter

Sestra karmelitka se zednickým kladívkem, kolečkem či za volantem traktoru. Takové obrázky lze spatřit v Drastech, osadě nedaleko Prahy. V prostorách bývalého statku tu roste…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay