Charismatická obnova přinesla nové Letnice

Vydání: 2011/29 Charismatická konference, 13.7.2011, Autor: Tomáš Kutil

Hlavní hvězdou letošní Katolické charismatické konference byl P. RANIERO CANTALAMESSA – kapucín, který přednáší po celém světě a jehož homiliím pravidelně naslouchá i papež Benedikt XVI. spolu s celou římskou kurií. V Brně jeho slova sledovalo téměř bez dechu pět tisíc křesťanů. V následujícím rozhovoru, který KT poskytl, mohou jeho hlas „zaslechnout“ i ti, kdo se na letošní charismatickou konferenci nedostali.

Co pro vás znamenalo letošní pozvání na Katolickou charismatickou konferenci? Je to pro vás zvláštní událost, nebo jen jedna z řady dalších konferencí, které letos navštívíte?

Žádná konference pro mě není jen „jedna z mnoha“. Hlásání Božího slova je pokaždé nové a jedinečné, protože jedinečné je vždycky dané posluchačstvo a jedinečné je i poselství, které jim Pán chce dát. Dalším důvodem, proč jsem na pozvání z České republiky odpověděl kladně, byla moje naděje, že bych mohl napomoci úsilí spousty horlivých věřících, kteří se snaží oživit víru v této postkomunistické zemi, jež stále ještě trpí následky ateistické indoktrinace.

Jak na vás zapůsobila atmosféra zde na konferenci?

Musím říci, že jsem opravdu překvapen. Je pro mě povzbudivé vidět tolik mladých rodin s dětmi. Množství dětí, které zde je, mi ukazuje, že zdejší lidé mají skutečnou naději do budoucnosti. Myslím, že je to velmi dobrý a inspirativní příklad i pro moji rodnou Itálii. Velmi také oceňuji, že sem jezdí celé rodiny se všemi dětmi. Svědčí to o jejich velké touze po této konferenci. Musíte mít totiž opravdu dobrý důvod, abyste se na takovouto akci vypravili s malými dětmi. Vyžaduje to mnoho obětí a velké množství energie.

Na konferenci zazněly celkem tři vaše přednášky – dvě v rámci hlavního programu a jedna večerní, v níž jste se věnoval osobě Panny Marie. Co hlavního jste se snažil lidem sdělit?

Držel jsem se programu, který pro konferenci zvolili organizátoři. Obě mé přednášky se tedy týkaly epizody svatby v Káni: „Udělejte všechno, co vám řekne,“ a „Naplňte džbány vodou.“ Samozřejmě jsem se neomezil jen na komentář těchto výroků, ale vyšel z nich, abych ukázal, co mohou znamenat pro nás dnes. Co je například tím vínem, které chybí naší společnosti, a jak Ježíš stále znovu proměňuje vodu ve víno.

Této konferenci se říká „charismatická“, protože ji organizuje hnutí Katolické charismatické obnovy. Co to znamená pro vás osobně? Jde hlavně o zvláštní viditelné projevy?

Charismatická obnova pro mne znamenala a znamená hodně – byla příležitostí obnovit milost křtu, biřmování, řeholního zasvěcení i kněžského svěcení. Především ale pro mě byla prostorem, kde jsem objevil jiného Ježíše, než kterého jsem do té doby znal, Ježíše jako vzkříšeného a živého Pána. Podle mého názoru je Charismatická obnova Boží odpovědí na modlitbu Jana XXIII. za „nové Letnice“ v církvi. Je opravdu smutné, že tolik křesťanů na ni stále ještě hledí jako na něco exotického a pouze emočního. Charismatická obnova je jenom druhotně záležitostí vnějších projevů Ducha; především tu jde o obnovu srdce, o prohloubení modlitby, o nové vědomí toho, že jsme Bohem milováni, o obnovení lásky k Božímu slovu… Jde o mnohem více, než lze vyjádřit pár slovy.

Spousta vašich knížek je přeložena do češtiny. Byl jste vy osobně už někdy v České republice?

Ano, byl jsem ve vaší zemi už šestkrát. Poprvé to bylo pouhé tři roky po pádu komunistického režimu na jedné mezinárodní konferenci, která probíhala v budově Arcibiskupského semináře v Praze. V roce 1997 jsem byl pak pozván do Nových Hradů, abych vedl exercicie pro vaše biskupy. V září 1998 jsem dával exercicie zhruba 120 kněžím v klášteře premonstrátů v Želivě. Roku 2005 jsem byl hostem Katolické charismatické konference v Českých Budějovicích – mají tam dobré pivo, pokud se dobře pamatuji. Před pěti lety jsem měl zase exercicie pro bratry a sestry františkány na Velehradě. A naposledy jsem byl na mezinárodní konferenci mladých vedoucích z celé Evropy v Seči u Chrudimi (RELaY). Jak vidíte, vaše země je mi téměř druhým domovem!

Tuhle otázku vám asi klade spousta novinářů, přesto se nemohu nezeptat: Co vlastně znamená být papežským kazatelem?

Znamená to, že všechny pátky v době adventní a postní mám zamyšlení (kázání) v přítomnosti papeže a všech kardinálů, biskupů římské kurie a rovněž generálních představených řeholních řádů, kteří sídlí v Římě.

Míváte trému, když máte kázat pro papeže?

Jsem v této pozici od roku 1980, kdy mě jmenoval Jan Pavel II. Před šesti lety mne v této roli potvrdil Benedikt XVI., takže už zastávám tento úřad 31 let. Zajímavé je, že papež si nikdy tato kázání nenechá ujít, což je velký příklad pokory a úcty k Božímu slovu, který tím dává celé církvi: přichází naslouchat slovům kázání prostého kněze církve. A tréma? To ne – možná s výjimkou prvních slov mého prvního kázání. Pomáhá mi v tom vědomí, že tu nejde o prezentaci nějaké mé osobní doktríny, ale o věčně platné a pravdivé poselství evangelia.

Po mnoho let jste měl každý týden vlastní program na prvním kanálu státní italské televize RAI 1. Co bylo jeho cílem?

Pro RAI je tento program cestou, jak odpovědět na požadavek milionů věřících Italů mít skutečně křesťanský program. Pro mě má ale jediný účel – šíření Radostné zvěsti. Program se jmenuje „Důvody naděje“, vysílá se v sobotu večer a jde v něm o komentář k evangeliu následující neděle. Připravoval jsem tento pořad čtrnáct let, ale před dvěma lety jsem s ním kvůli svému pracovnímu vytížení musel skončit.

Před lety jste byl profesorem patristiky, zabýval jste se tedy obdobím rané církve a tzv. „Otců církve“. Ti žili v dobách velkých změn v Evropě, v čase stěhování národů a konce Římské říše… Rovněž naše století je plné změn, kdy do Evropy přichází nové národy s vlastní kulturou i náboženstvím. Máte z dnešních změn ve světě obavy?

Ne, nebojím se změn ve světě, protože jsem přesvědčen, že přes všechny dramatické změny ve společnosti i v církvi je vzkříšený Pán neustále Pánem nad dějinami a nad národy. Celým svým srdcem stojím za slovy slavné písně, kterou napsal pastor Dietrich Bonhoefer, když čekal na popravu od nacistů: „Pod úžasnou ochranou dobrých mocností čekáme s důvěrou, ať se cokoli stane. Bůh je s námi za soumraku i zrána a jistě i každého nového dne.“

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 47 21. – 27. listopadu 2017

Přijeďte k nám, zvou Češi papeže

Zástupci církve v čele s kardinálem Dominikem Dukou, politici a studenti se vydali minulý týden do Říma, aby tlumočili papeži Františkovi přání pořádat v Česku Světový…

celý článek


Poděkování za svobodu

Konec komunistické diktatury v Československu připomněla v pátek 17. listopadu řada pietních akcí. V Národním divadle vyznamenali čtyři bojovníky za svobodu, mezi nimi i kněze.

celý článek


O vzniku svátku Krista Krále

Na poslední neděli církevního roku připadá „slavnost našeho Pána Ježíše Krista, Krále veškerenstva“, jak zní podle Římského misálu plný titul tohoto s

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay