Čas smutku, ale i naděje a vděčnosti

Vydání: 2005/16 Rozloučení se svatým otcem, 20.4.2005, Autor: Kateřina Regendová

„Děkujeme“, „Dobrý muž“ nebo „Díky, Svatý otče“ – to jsou slova, která si mohl v minulých dnech přečíst každý, kdo projížděl Římem a sledoval vyvěšené plakáty na nástěnkách a reklamních tabulích. Byl to jeden ze způsobů, jakým mnozí Římané vzdávali díky a čest zesnulému papeži. Tím dalším pak byla jejich vstřícnost vůči třem milionům lidí z celého světa, kteří se do Věčného města přijeli s „dobrým mužem“ rozloučit.

Na klidný průběh celé události dohlíželo více než dvacet tisíc lidí. Policisté, vojáci, dobrovolníci i zdravotníci bděli nad tím, aby se poutníci po městě vydali tou správnou cestou, aby se udržely volné průchody pro obyvatele Říma nebo pro příjezd pohotovosti, aby měli všichni dostatek vody k pití, aby nikdo nepřišel k úrazu a aby se každý pomocí městské dopravy dostal tam, kam potřebuje, tím nejsnazším způsobem. „Média počítala s tím, že budou přinášet informace o kolapsech ve městě, ale ani pořádkové síly ani poutníci jim nedali příležitost. Vše proběhlo velmi klidně a spořádaně,“ řekl jeden z účastníků papežova pohřbu. Spacák či deka stačily těm, kteří nocovali v blízkosti svatopetrského náměstí nebo na některém z míst, kam byl pohřeb Jana Pavla II. přenášen prostřednictvím velkoplošných obrazovek. Naprostou většinu nocležníků tvořila mládež, ale nechyběli ani děti nebo starší lidé. Mnozí z nich vystáli až třináctihodinovou frontu, aby se mohli naposledy osobně rozloučit s Janem Pavlem II., jehož ostatky byly vystaveny v bazilice sv. Petra.

VÁNEK DUCHA SVATÉHO
„Přichází Duch Svatý,“ říkával s oblibou Jan Pavel II., když se během obřadů zvedal vítr. Během pohřebního obřadu se větrem rozvlnily těžké závěsy u vstupu do baziliky svatého Petra právě v okamžiku, kdy jimi procházel průvod s rakví Svatého otce. Ten samý vítr také rozevlál zářivě červené ornáty všech 130 přítomných kardinálů, z nichž většina bude brzy rozhodovat o papežově nástupci. A tentýž vítr také listoval stránkami evangelia, které leželo na papežově rakvi a které svou silou nakonec zavřel.

„NÁSLEDUJ MĚ“
„Ať žije papež!“ Tato slova provolá- valo více než tři sta tisíc poutníků na náměstí sv. Petra před pohřbem Jana Pavla II. i v jeho průběhu, a to za přítomnosti všech kardinálů, stovek biskupů, několik set kněží, více než dvou set delegátů a reprezentantů zemí z celého světa i zástupců jiných církví a vyznání. Samotný obřad byl zahájen pět minut po desáté hodině a trval více než tři hodiny. Kardinál Joseph Ratzinger, děkan kardinálského kolegia, označil ve své homilii za klíč k poselství celého života Jana Pavla II. Kristova slova určená Petrovi – „Následuj mě“. Podle kardinálových slov se Ježíš podobně jako Petra zeptal i papeže: „Karole, miluješ mě?“ A Jan Pavel II.
mu jako Petr odpovídal: „Pane, ty víš všechno, ty víš, že tě miluji.“ Láska Kristova byla jeho hlavní silou. Kázání kardinála Ratzingera bylo přerušováno mohutnými aplausy, kterými lidé reagovali na zmínky o Janu Pavlu II. – podobně jako za jeho života. „Máme srdce plné smutku, ale také naděje a vděčnosti,“ říkali přítomní.
V závěru Ratzingerovy homilie se rozezněl náměstím svatého Petra potlesk a skandování: jako jedno z hesel se ozývalo i to, co bylo napsáno také na některých obrovských transparentech: „Santo subito“ (neboli „Svatým ihned“). Podle některých italských deníků Vatikán dostal do rukou zprávy o zázracích, které se udály na přímluvu Jana Pavla II. už za jeho života. Tiskový mluvčí Svatého stolce Joaquín Navarro-Valls v této souvislosti zdůraznil: „Kdo si přeje, aby byl Jan Pavel II. vyhlášen za blahořečeného ihned (tedy ne až po pěti letech, které jsou k otevření kanonizačního procesu určeny církví), bude muset důvěřovat příštímu papeži. Je to pouze v jeho kompetenci.“

BYZANTSKÁ LITURGIE A SLZY
Po svatém přijímání začaly obřady rozloučení. Nejprve byly odzpívány litanie ke všem svatým a potom patriarchové východních církví zahájili modlitbu za zemřelého papeže v řečtině, podle byzantské liturgie. Předsedající kardinál Ratzinger pak pokropil rakev Jana Pav- la II. svěcenou vodou a okouřil ji kadidlem. Potom se za zpěvu Magnificat procesí s papežovou rakví vydalo směrem k vatikánským kryptám. Jedni z přítomných, mladí manželé, kteří tyto chvíle prožívali spolu s miliardami lidí na celém světě, k pohřbu řekli: „Nejsilnějším okamžikem bylo právě těch pár vteřin, kdy muži v černošedých oblecích pozvedli rakev s tělem Svatého otce před návratem do baziliky, a tak ji naposledy vystavili nám i světlu světa. Věděli jsme, že už ji nikdy neuvidíme. Tekly nám slzy.“

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 41 10. – 16. října 2017

Do biskupské služby vstupují s lilií i mečem

Podobnou slavnost zažila Olomouc v dubnu roku 1990. Biskupské svěcení přijmou 14. října v katedrále sv. Václava noví pomocní biskupové Antonín Basler a Josef Nuzík.

celý článek


Růženec na hranicích

Více než milion Poláků zamířilo na státní hranice s růženci v rukou, aby prosili za pokoj a dobro pro svou zemi, Evropu a celý svět.

celý článek


Gratulujeme výhercům!

Přinášíme seznam vylosovaných výherců Velké letní soutěže:

celý článek


S pěti dětmi jsme prý blázni

Sedlák z Olomoucka, táta od rodiny s pěti dětmi, místopředseda lidovců a ministr zemědělství. To vše už stihl MARIAN JUREČKA za třicet šest let svého věku.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay