Být matkou - je to málo?

Vydání: 2005/2 Samota na mateřské, 3.1.2005, Autor: Gabriela Plačková

Být matkou – je to málo?

Proč se ženy na mateřské cítí nedoceněné

Pokud jste ženou na mateřské dovolené, s velkou pravděpodobností se někdy cítíte osamocená, nedoceněná a trpíte obavou, že Vám, co se týče kariéry, ujíždí vlak. „Společnost ženy na mateřské vůbec neoceňuje,“ míní Hana Imlaufová, speciální pedagožka pracující v Křesťanské pedagogicko-psychologické poradně v Praze. Jak v rozhovoru uvádí, věc má řešení - matkám v domácnosti lze dodat sebevědomí. Zasloužit se o to mohou především jejich manželé.

Bývají ženy, které se rozhodly zůstat se svými dětmi doma, často vašimi klientkami?

Určitě. Dost často přicházejí maminky, které jsou na mateřské dovolené. V první řadě přicházejí kvůli potížím dítěte. Ale často se stává, že když najdou důvěru a začnou o dítěti mluvit více, tak se na pozadí nějakého jeho problému otevřou problémy té ženy - různé nejistoty, které prožívá. Někdy řešíme i partnerské vztahy.

Dají se problémy, které ženy na mateřské dovolené trápí, nějak specifikovat?

Ženy přicházejí zejména s mnoha otazníky. Například, jak zbavit dítě různých zlozvyků, jak ho připravit na nástup do mateřské školky nebo školy apod. Často ženy pociťují nejistotu, jestli to, co dělají, dělají skutečně dobře, a často také přicházejí s pocitem  nedocenění vlastní osoby. Celé dny pracují kolem dětí, a nikdo, ani vlastní muž, to neocení. To je pravděpodobně nejčastější.

Vrátila bych se k nejistotám při výchově. Mají dnešní ženy na co navazovat? Vždyť často nesouhlasí s výchovou, jaké se jim samým dostalo.

Ženy si tuto skutečnost dokážou pojmenovat, což je myslím dobré. Mnohdy až když se samy stanou matkami, začínají rozumět tomu, v čem třeba jejich rodiče selhali. Pro ženu může být dobré najít si ve svém okolí vzor v nějaké kamarádce či ženě, která je o trošičku starší a která může být zároveň rádcem a blízkou osobou. Žena by neměla mít obavu se jí na cokoli zeptat.

Jestliže hledá jinou cestu ve výchově, připadá mi užitečné ohlédnout se zpátky a vracet se k tradicím, lidovým zvykům a obyčejům. Zdá se mi, že i když lidé dříve žili těžším životem, tak se stále na něco těšili a naplňovalo je to radostí. Zde se nabízí ženě veliké pole působnosti a různé zavedené tradice zároveň můžou oživovat rodinný život.

Co byste poradila těm ženám, které se cítí být doma s dítětem izolované?

Podle mě by měly přemýšlet nad tím, jestli v jejich okolí není nějaká maminka, která je na tom podobně. Pokud se dají dohromady a třeba se jednou za čtrnáct dní sejdou a něco spolu dělají, tak už zde vzniká zárodek společenství, kam můžou případně přizvat i někoho dalšího. Přála bych si, aby to tak fungovalo i ve farnostech, kde se kolem kostela scházejí i rodiny s malými dětmi. Je dobré, když si maminky zorganizují společná setkávání s dětmi. Je smutné, když někdo chodí do kostela a stále má pocit, že tam vlastně nikoho nezná.

Ženě, která trpí samotou, protože nikoho nezná, může pomoci i její partner. Ten ji může například seznámit s okruhem vlastních přátel.

Myslím, že výbornou myšlenkou jsou mateřská centra a mateřské kluby. Jsem moc ráda, že se rodí nová centra. Je to prostor, kde se ženy mohou spolu setkat a pobýt, poklábosit a dělat i něco smysluplného se svými dětmi.

Jak dlouho má smysl zůstávat doma s dítětem?

Myslím si, že když je žena doma šťastná a skutečně ji práce s dětmi těší, není třeba, aby šla do práce. Největší dřinou jsou pro ni první tři roky dítěte, následující tři roky jsou však podle mě tím nejkrásnějším věkem dítěte, o který by se matka neměla ochudit. S dítětem se v tomto věku už dá podniknout spousta věcí.

Právě to si ale mnohé ženy neužijí. Po prvních třech letech vyčerpání se cítí být uštvané a zneuznaná, a tak se rozhodnou jít do práce. Pak musí stíhat zaměstnání, domácnost, malé dítě a kolotoč je v mnoha případech ještě horší. Myslím si, že čím déle je matka v tomto období s dítětem, tím je to pro něj prospěšnější. Dítě do sebe nasaje jistotu domova. Navíc už nikdy nebudeme mít možnost s dítětem trávit tolik času. Když začnou chodit děti do školy, stále se jen vzdalují.

Určitě je užitečné, aby dítě v tomto předškolním věku mělo zážitek z odpoutání od maminky. K tomu může postačit i návštěva různých zájmových kroužků.  V přípravě na školu je důležité, aby se umělo po určitou dobu soustředit a komunikovat s vrstevníky.

   

Jaké je dnešní společenské postavení ženy na mateřské dovolené?

Naše společnost ženu-matku neoceňuje vůbec. Vezměte si reklamy. Úspěšná je v nich žena-podnikatelka v krásném kostýmku, na vysokých podpatcích, s kabelečkou. Nikoliv maminka pečující o své děti. Myslím si, že naše společnost není vůbec prorodinně nasměrovaná, tady vidím velikou úlohu křesťanů. Pro nedostatek ocenění také ženy utíkají do práce, protože tam se jim uznání dostává – ať už formou mzdy či pochvaly od nadřízeného. Žena má najednou pocit, že její práce má nějaký smysl.

Co může ženám pomoci?

Mám pocit, že maminky nejvíce potřebují, aby je někdo objal, řekl jim, že je dobře, že jsou maminkami, že se starají o své děti, mají je rády a dělají to nejlépe, jak to dokážou. Jediným, kdo je může takto ocenit, je manžel. Ale to bohužel manželé příliš nedělají.

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 19. – 25. září 2017

Fatimské poselství putuje Českem

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení…

celý článek


Na fatimské světlo nezapomenete

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru…

celý článek


Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího…

celý článek


Zahajujeme předvolební seriál

Přestože mu ještě není padesát, je nejzkušenějším českým poslancem. V Parlamentu zasedá s krátkou přestávkou od roku 1990 – nejprve za Křesťansko-demokratickou stranu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay