Baroko získává stále nové obdivovatele

Vydání: 2011/34 Křesťan a baroko, 18.8.2011, Autor: Jiří Prinz

Ačkoli nás od světa barokního člověka dělí celá jedna epocha, zájem o barokní kulturu nemizí. Právě naopak. V posledních letech barokní umění znovu ožívá na nejrůznějších výstavách či festivalech. Ani letošní léto není výjimkou. S barokem jsou úzce spojeny například dva hudební festivaly: Za poklady Broumovska a Pražské barokní slavnosti.

„Svůj okruh zájemců, nebo dokonce nadšenců si barokní hudba najde i dnes. Vnímavého posluchače mohou barokní skladby i po dvou stech letech překvapovat svou melodičností, ale zároveň i dramatičností, která je pro barokní umění tak typická,“ říká hudebník Ondřej Macek, který se podílí na dramaturgii Pražských barokních slavností. Ty mají letos svou premiéru. Od 17. června do 3. října si tak zájemci o barokní operu mohou vychutnat například i operu Antonia Vivaldiho L´Unione della Pace, e di Marte, jež měla premiéru v Benátkách roku 1727. „Střídáme se s olomouckým souborem Ensemble Damian, který uvádí moderní zpracování barokních libret z pera svého vedoucího Tomáše Hanzlíka,“ doplňuje Ondřej Macek. Iluzi návratu do barokních časů ještě umocňuje prostředí, v němž Pražské barokní slavnosti probíhají: za místo konání festivalu totiž organizátoři zvolili nádhernou barokní Ledeburskou zahradu pod Pražským hradem. Koncerty tu probíhají denně pod širým nebem, a to za každého počasí. V případě deště je totiž připraveno mobilní zastřešení. Představení začínají ve 20 hodin.

KONCERTY PŘISPÍVAJÍ NA BAROKNÍ KOSTELY

Zatímco Pražské barokní slavnosti letos teprve začínají, festival Za poklady Broumovska slaví v tomto roce už své šesté narozeniny. Jde o festival klasické hudby, který se od roku 2006 koná po deset letních sobot v barokních kostelích broumovského regionu. V den koncertu jsou po většinu roku jinak zavřené kostely zpřístupněny veřejnosti, která může dobrovolným vstupným přispět na jejich opravu. „Nejde sice o festival výlučně barokní hudby, ta je ale na každém koncertu nějak zastoupena,“ říká mediální zástupkyně festivalu Markéta Hlavicová, podle níž se slavností každoročně účastní přední hudební umělci. „První červencovou sobotu celý festival zahájil koncert naší v současnosti nejuznávanější harfenistky Kateřiny Englichové a hobojisty Viléma Veverky. Recitací je doprovodil herec Jan Čenský,“ upřesňuje Markéta Hlavicová.

Zazní skladby z klášterního archivu

Letošní ročník chce podle jejích slov představit zejména umělce a díla spjatá s broumovským regionem. Jeden z festivalových koncertů tak například patřil místním rodákům, bratrům Matoušovi a Šimonovi Michalovým, houslistům působícím v USA. I závěr festivalu bude spojen s domácí tvorbou. V sobotu 3. září zakončí festival soubor Octopus Pragensis koncertem inspirovaným hudebními materiály z archivu kláštera v Broumově. „Jsme rádi, že festival navštěvuje stále více posluchačů, a cítíme se tím zavázáni,“ říká organizátor akce Jan Školník a dodává: „Díky velkorysosti místních farností jsme v letošním roce uzavřeli smlouvu o dlouhodobé spolupráci. Můžeme se tak soustředit na další rozvoj festivalu.“

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 16 17. – 23. dubna 2018

Kardinála Berana přivítá i sv. Vojtěch

Už o tomto víkendu přivítají v pražské katedrále rakev s ostatky kardinála Josefa Berana nejen věřící, ale také nová socha sv. Vojtěcha. O umístění skulptury tohoto…

celý článek


Macron: Opravme vztah církve a státu

Poprvé ve francouzské historii vystoupil prezident této přísně sekulární země na setkání s představiteli katolické církve. Emmanuel Macron promluvil v Bernardinské koleji…

celý článek


Skoky jsou zase živé. Už deset let

Mohutný barokní kostel ve Skokách u Žlutic dává tušit, že zde bylo významné poutní místo. A skutečně. Bylo proslavené zázračnými uzdraveními podobně jako francouzské…

celý článek


Prarodiče nás vedou po celý život

Na ty ruce vzpomínáme pořád. Až po letech pochopíme, čím nás v dětství tak upoutaly – velikostí, drsností i jiným dotykem. Nikdo totiž neumí pohladit tak jako babička či dědeček.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay