Telefon pokouší, ale také pomáhá

Vydání: 2016/17 Papež se vydal uprchlíkům naproti, 19.4.2016, Autor: Alena Scheinostová

Příloha: Doma

Mobilní telefon v ruce dítěte rodiče často vnímají jako nutné zlo. Potomek je s ním snáze dosažitelný, ale bez telefonu už ho takřka nevidíme. Existuje zlatá střední cesta?


Se vším je třeba učit se správně zacházet.Ilustrační snímek Shutterstock

„Byl poslední ve třídě, kdo ho neměl.“ „Začal chodit sám z hudebky.“ „Přišlo nám, že na to nazrál čas.“ Tyto důvody nejčastěji vedou rodiče k tomu, aby svým potomkům mobil pořídili. Mít – a používat – mobil je dnes stejně „normální“ jako používat internet nebo jezdit autem. Pokud jde o obyčejný tlačítkový přístroj, bude nejspíš levnější jeho pořízení i provoz a dítě se bude „prohřešovat“ nejvýš vysokým vyúčtováním esemesek – a patrně nějakým tím zapomínáním a ztrácením telefonu či jeho vypínáním v době, kdy se s ním potřebujete spojit.

Větší problémy nastanou s „dotykáčem“. „Oba synové mají vlastní telefon od druhé třídy, kdy jsme je přestali vyzvedávat ve škole, ale nemají na nich povolená data, protože měli sklon příliš často hrát různé on-line hry,“ vysvětluje paní Jarmila. „Doma, kde je internet, jim mobily ‚vydáváme‘ jen v některých dnech a zakázali jsme jim zatím používat sociální sítě a chatovací aplikace, protože nám nepřijdou bezpečné,“ svěřuje se paní Jarmila. Mobily tak v její rodině slouží především jako telefony: dovolit se jít ke kamarádovi, zeptat se, co se smí doma sníst, zavolat babičce nebo poradit spolužákovi, co bylo za úkol. „V poslední době, kdy zůstávám déle v práci, jim vůbec nejčastěji píšu, co mají cestou ze školy nakoupit,“ zakončuje paní Jarmila s tím, že finanční stránku v její rodině řeší výhodný rodinný tarif.

Složitěji vyjednává se svým potomkem pan Vladimír. „Náš dvanáctiletý syn má svůj mobil od devíti let a řadu měsíců ho skoro nepoužíval, zapomínal ho zapnout nebo ho nechal vybitý, i když věděl, že mu budeme potřebovat volat. Pak ale na něm začal neustále hrát hry, surfovat a to nás dost mrzelo, protože to stálo hrůzu peněz. Navíc jsme se vždy na něčem domluvili, ale on to nedodržel,“ povzdychne si otec. Syna proto nakonec zapsal do počítačového kroužku, kde si alespoň „hraje pod dozorem“ a učí se s internetem pracovat, a ne si na něm jen hrát. Telefon ho prý díky tomu pak láká méně.

Nastavit jasná pravidla

Farní společenství, skautské oddíly, ale také školy obvykle dětem používání mobilů omezují pravidly anebo přímo zakazují. „Většina škol má užívání mobilních telefonů ošetřeno ve školním řádu, zpravidla platí zákaz užívání mobilů během výuky a víceméně neomezené užití o přestávce,“ vysvětluje pedagog a výchovný poradce Ondřej Balík. Nepříjemnosti, které se s mobily pojí, jsou podle jeho zkušenosti různé – od častého rozptylování pozornosti (vždyť kdo by vydržel co chvíli nemrknout na facebook nebo nezkontrolovat, zda nemá novou zprávu na messengeru?!) přes kyberšikanu a až po další rizika internetu. „A na škole v přírodě za jedno z největších rizik považuji možnost kdykoli kontaktovat rodiče,“ podotýká pedagog. A to ne proto, že rodiče mohou děti, nebo i učitele „stále kontrolovat“. „Děti pak ale nejsou nikdy odkázány samy na sebe. K dětství, a zejména k dospívání, patří nutnost vyrovnat se s překážkami, nepohodlím, steskem, samotou, konflikty s kamarády. Jestliže má dítě v každém krizovém okamžiku lákavou možnost ihned zavolat rodičům, je ochuzeno o klíčové zkušenosti a téměř, bych řekl, mrzačeno,“ varuje Ondřej Balík.

Podle něj je však důležité pro samá rizika nepřehlížet výhody, které mobilní telefony nabízejí. Organizace čehokoli je rychlejší a jednodušší, je snadnější improvizovat. „Mám čísla většiny svých žáků v telefonu a snažím se, aby oni měli číslo na mě. Tak mohu zajistit, aby se žák dozvěděl o něčem, co se dohodlo, když chyběl. Nebo jednoduše poradit skupině, která se ztratila při orientačním běhu. Poradit s problémem v učení nebo v čemkoli jiném,“ vypočítává Ondřej Balík. To, že má ve třídě kdekdo v mobilu neustále k dispozici fotoaparát, přináší značné výukové možnosti, podobně je tomu i s přístupem k internetu: na slovníky, encyklopedie, výuková videa, nad nimiž pak lze s učiteli diskutovat.

„Mobily jsou a budou. Nejsou samy o sobě ani dobré, ani zlé. Je jen na nás, jak se s nimi naučíme pracovat. Zkrátka: dobrý sluha, ale špatný pán,“ uzavírá pedagog.
 

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Doma, Články



Aktuální číslo 50 6. – 12. prosince 2016

Roráty lákají nejen věřící

Na ochoz šikmé věže stoupají po 194 schodech každou adventní neděli muzikanti. Nikoliv v italské Pise, ale v chodských Domažlicích, kde se jim věž už při stavbě také naklonila.

celý článek


Teď se zklidnit? Děláte si legraci?

Dobře znáte ten pocit. Je tu advent… a všechno se zrychluje. Času ubývá a restů, které máme vyřídit do konce roku, naopak přibývá. A do toho přichází KT s provokativním…

celý článek


České turné o Matce Tereze

Hotové přednáškové turné absolvoval minulý týden v České republice P. Leo Maasburg, který byl řadu let blízkým spolupracovníkem Matky Terezy. Jeho vyprávění s napětím…

celý článek


Betlémská výstava putuje za starými symboly

Až do podhoubí vánočních zvyků a tradic se vydává letošní ročník výstavy v Betlémské kapli v Praze. Název Slunce a betlémy napovídá, že k oslavám evangelijního…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2016

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay