Vydání: 2010/26 Gustav Mahler, 23.6.2010, Autor: Aleš Palán

Na adrese Vnitřní město 265 by dnes ten dům už nikdo nenašel. Po novém pojmenování ulic dostala jižní výpadovka z jihlavského náměstí už před lety název Znojemská. Dům, který nás zajímá, má číslo popisné 4. Je to Dům Gustava Mahlera a pamětní deska připomíná, že tu v letech 1860–1875 velký skladatel žil.

Všechno je vždycky složitější – Mahler bydlel v pozdějších letech (od roku 1872), kdy se jeho otci Bernardovi úspěšně rozvíjela živnost, v sousedním domě č. 6, kam už současná mahlerovská expozice nesahá. Jaká to byla živnost? Když se Mahlerovi rodiče v říjnu 1860 do Jihlavy přestěhovali, Bernard Mahler zřídil na dvoře vinopalnu a po roce v přízemí domu výčep. Postupem let po městě kupoval a provozoval další a další výčepy, ale také výrobnu octa či filiálku na výrobu oslazených alkoholických nápojů. Nicméně na dnešní Znojemské č. 6 žili Gustavovi rodiče až do své smrti v roce 1889 a on sám tu měl až do konce svých dnů domovské právo. Na začátku devadesátých let 20. století předala jihlavská radnice dům do užívání spolku Dům Gustava Mahlera. Jeho záměrem bylo objekt opravit a zřídit zde expozici, která by připomínala nejenom osobnost Gustava Mahlera, ale i soužití Čechů, Němců a Židů. To se po několikaletých peripetiích podařilo.

OD SKLEPA AŽ PO STŘECHU

V Domě Gustava Mahlera návštěvníka uvítají objekty výtvarnice a jihlavské rodačky They Weltner. „Umělkyně je všeobecně považovaná za příbuznou Gustava Mahlera, i když prozatím tato skutečnost nebyla stoprocentně prokázána,“ vysvětluje odborná pracovnice expozice Jana Bečková. Sklepní prostory připomínají mimo jiné živnost Mahlerova otce. „Gustavovi rodiče nebyli právě šťastným párem. Ctižádostivý a obchodně úspěšný otec špatně snášel přecitlivělost a churavost své manželky. Posměšně ji nazýval ‚vévodkyně‘. Zdravotní stav matky se zhoršoval konflikty s otcem, častým těhotenstvím, a zejména tím, že většina narozených dětí se nedožila dospělého věku. Smrt jako by byla v rodině stále přítomna. Ze čtrnácti dětí se dožilo dospělosti pouze šest,“ říká Jana Bečková. Prostory v prvním patře domu přibližují návštěvníkovi Jihlavu před sto padesáti lety, Gustavovu školní docházku i rodící se zájem o hudbu. „Na jihlavském náměstí se setkávaly všechny tři národnosti, které zde žily, tedy Češi, Němci a Židé. Mahler sám jako dítě na náměstí velmi rád chodil, především v neděli, kdy se tu konaly slavnostní promenádní koncerty nebo vojenské slavnosti s hudbou. Měl rád také trhy. Musel být vždy u toho, toulal se mezi trhovci a na požádání jim vyhrával na harmoniku,“ líčí na základě studia pramenů Jana Bečková. Druhé patro Domu GM obsahuje mimo jiné panely věnované Mahlerově ženě Almě, která byla údajně pokládána za jednu z nejkrásnějších dívek ve Vídni. „Společný život Gustava a Almy byl šťastný i nešťastný zároveň. Mahler byl v době svatby už uznávaným ředitelem vídeňské Státní opery a po své mladé ženě požadoval, aby se vzdala komponování a věnovala se pouze rodině. Narodily se jim dvě dcery: Marie Anna a Anna Justina. Starší Marie ale v pěti letech zemřela, což pro oba rodiče znamenalo neskutečnou ztrátu. Alma také postrádala muzicírování a vedle uzavřeného Mahlera se cítila osamělá,“ uvádí nás opět do hlubších souvislostí pracovnice Jana Bečková. V dalších prostorách domu je možné zhlédnout krátký film s mahlerovskou tematikou či prohlédnout si příležitostné výstavy. A komu by to bylo málo, může se po Mahlerových stopách vydat po celé Jihlavě. Speciálního průvodce s mapkou mají k dispozici v pokladně Domu Gustava Mahlera.