Také děti mohou volit způsob přijetí Eucharistie

Vydání: 2006/46 Otazníky z křesťanských ložnic, 14.11.2006, Autor: Aleš Opatrný

Všiml jsem si, že přibývá věřících, kteří požadují podání Kristova těla na ruku. Stále si ale myslím, že tento způsob není správný, zvláště, když kněz podává dětem. Každý se při tomto způsobu přijímání chová jinak. Můžete napsat, co a jak je vlastně správné?

K starobylé možnosti podávat Eucharistii na ruku se vrátila církev po Druhém vatikánském koncilu, tedy zhruba po dvanácti stoletích. Tento způsob podávání je a zůstává jako možnost, nebyl zaveden plošně jako jediný možný. Ze zkušenosti víme, že některým věřícím velmi vyhovuje, jiní ho nevyužívají. Tam, kde je po rozhodnutí biskupské konference římskou kongregací tento způsob podávání dovolen, jak se to stalo i u nás, má mít věřící naprostou svobodu v tom, jakým způsobem se rozhodne přijímat, tedy zda na ruku, nebo do úst.

Hlavně nespěchat!
Pokud jde o úctu k Eucharistii, není v obou způsobech podávání žádný rozdíl. Ovšem subjektivní hledisko zde může hrát roli. Někdo se sám pro sebe domnívá, že přijetí Eucharistie do úst je uctivější, jiný naopak vidí větší úctu v nastavené dlani a přenesení Těla Páně druhou rukou do vlastních úst. Na tyto preference má jistě každý nárok, není ale možné dělat z osobního názoru na větší úctu při tom či onom způsobu obecně platnou normu. Tu stanovila církev tím, že připouští oba způsoby, tedy ani jeden, ani druhý nepovažuje za neuctivý.
V každém případě je důležité, aby byli věřící poučeni o vhodném způsobu přijímání – a to jak do úst, tak na ruku. Pokud má např. někdo endenci „přijímat do zavřených úst“, tedy nechá ústa při podávání do úst jen nepatrně pootevřená, velmi tím podávajícímu ztěžuje situaci. Pokud tak do svých úst nepojme jen hostii, ale také prsty podávajícího, není to nic pěkného a uctivého.
U přijímání na ruku je třeba především nespěchat. Nejlepší je, když přijímající poté, co mu byla vložena Eucharistie na ruku, jedním nebo dvěma malými úkroky poodstoupí, tak udělá místo dalšímu přijímajícímu a beze spěchu si hostii druhou rukou vloží do úst.

Odpovědnost je i na rodičích
Pokud děti přijímají na ruku, měl by být tento způsob s nimi nacvičen a občas zopakován. Děti mají zpravidla tendenci k rychlejším pohybům, než je u nás dospělých zvykem, a proto bychom je měli při tomto způsobu přijímání Eucharistie „přibrzdit“. Samotný fakt, že se i dětem podává na ruku, není ale ničím divným, protože podmínkou pro přijímání Eucharistie je věk a řádná příprava. Způsoby přijímání jsou potom pro všechny stejné. Bylo by samozřejmě dobré, kdyby si rodiče či prarodiče všímali, jak jejich děti přijímají, nevhodný způsob s nimi vlídně a trpělivě opravili a správný způsob případně „nacvičili“.


Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 29 17. – 23. července 2018

Rekordní charismatická konference v Brně

Rekordních 7 830 lidí všech generací, z toho 1 416 dětí, hledalo po čtyři dny „svou sílu u Pána, v jeho veliké moci“, jak znělo motto letošní Katolické charismatické…

celý článek


Zkratkou přes františkánské ticho

Po staletí v nich mniši meditovali či pěstovali bylinky. Teď slouží všem. Přestože některé klášterní zahrady už svou původní funkci ztratily, jsou plné života.

celý článek


Spiritualita ve filmu

Kde se bere v člověku zlo a kde člověk naopak nachází sílu zvládat obtížné životní situace? Tyto a mnohé další ožehavé otázky se objevily v řadě filmů na letošním…

celý článek


Svět, ve kterém můžete vidět „srdcem“

Vyhledávají staré lidi, kterým hrozí samota. Vracejí radost tam, kde hrozí stereotyp a kde dny začínají splývat. Chodí jim dělat společnost, zpívají si s nimi, povídají,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay