Tajemství víry je poklad víry

Vydání: 2008/5 Tajemství, 30.1.2008, Autor: Zita Chalupová

Co je vlastně zpovědní tajemství?
„Tajemství je v běžném chápání jistá znalost nebo vědomost, která je skrytá nebo má být skrytá.“ Tak zní definice slova tajemství podle morálky. Zpovědní tajemství je hlubší, bytostně se dotýká člověka, který jde ke svaté zpovědi a otevřeně i kajícně rozevírá své nitro a vyznává své hříchy. Svátostné zpovědní tajemství je neporušitelné, proto nesmí zpovědník nic vyzradit na kajícníka ani slovem, ani žádným jiným způsobem a z žádného důvodu. Není žádná výjimka.

Existuje situace, například nějaký vážný zločin, u kterého hrozí opakování, kdy by kněz přece jen mohl zpovědní tajemství vyzradit?
Taková situace neexistuje, aby se kvůli zločinu vyzradilo zpovědní tajemství. Stěží se dá očekávat, že by se nějaký delikvent šel vyzpovídat ze zločinu, který udělal, a ještě by v tom chtěl pokračovat. Může se však stát cokoliv, život má svá překvapení. Pak záleží na osobnosti kněze, na jeho statečnosti, možnostech... Vše je velmi delikátní a individuální. Zpovědník přesto nesmí za žádných okolností vyzradit zpovědní tajemství, i kdyby to šlo do extrémů. Několik svědectví o statečném zachování zpovědního tajemství známe z historie, například sv. Jan Nepomucký či sv. Jan Sarkander. Raději se nechali umučit, než by vyzradili zpověď.

Pokud to kněz udělat nemůže za žádných okolností, jak by mohl takovému činu zabránit, jaké jiné možnosti má?
Svátost smíření čili zpověď je úžasné setkání toho, kdo pokleká ke zpovědnici, vyznává své hříchy. Kněz kajícníka motivuje a pomáhá. Určité věci může rozmluvit, ale fyzicky zabránit tomu nemůže.

A netíží ho potom svědomí?
Nemusí ho tížit svědomí, protože udělal všechno, co bylo v jeho moci. Co jediné může být, je, že se tím trápí... Všechno však svěřuje do modlitby - a to není žádný alibismus. Jen Bůh má sílu zlo odvrátit!

Kdyby některý kněz zpovědní tajemství porušil, jaký postih ze strany církve by ho čekal?
Pokud přímo poruší zpovědní tajemství, tím samým skutkem padá do exkomunikace, což znamená, že je vyloučen z účasti na všech dobrech církve. Nesmí udělovat a přijímat svátosti, zastavuje se mu kněžská služba. Sejmutí tohoto trestu je vyhrazeno Svatému otci. Někdy se může stát, a to třeba u cizinců, že zpovědník potřebuje mít na pomoc tlumočníka. I on je vázán zpovědním tajemstvím a v případě vyzrazení ho čeká stejný postih.

V souvislosti s církví existuje také tajemství víry. Jak je chápat?
Tajemství víry, to je poklad víry. Je to víra církve. Velmi jednoduše řečeno: jedná se o nejcennější pravdy o Trojjediném Bohu, o Kristu, o Panně Marii, o svatých, o posvátných věcech, které chráníme, kterých si vážíme a jež milujeme. K tajemství víry přistupujeme s úctou a bázní beze strachu. Je to pro duši i srdce pevný trvalý bod.

Po II. vatikánském koncilu začaly mše v národních jazycích a čelem k věřícím. Jistá část duchovních byla a je proti - argumentuje tím, že se ztrácí tajemství, lidé všechno vidí, všemu rozumějí, není to už tak tajemné a duchovní…
Naopak. Po II. vatikánském koncilu se odkryla a ukázala krása tajemství. Svěřit či poodhalit tajemství víry je věcí lásky a důvěry. Ono se dá všechno zneužít - důvěra i láska, ale to neumenšuje sílu a hodnotu tajemství. Tajemství navždy zůstane tajemstvím! Na nás je, kolik vážnosti a úcty mu prokazujeme. Pro mne, kněze, je největším tajemstvím víry Eucharistie. Čím více se dívám na chléb proměněný v Tělo Kristovo a víno proměněné v Kristovu Krev, tím víc mé nitro sílí a já obdivuji a děkuji za tak velikou Boží přízeň prokázanou obyčejnému člověku.

Údajně i za komunistického režimu u nás bylo zpovědní tajemství tabu. Je to skutečně tak?
Když jsem za totality studoval v Litoměřicích, třikrát mě otravovali estébáci. Člověk měl přirozeně strach. Ne tak o sebe, ale o ty druhé, aby něco neřekl, nevyzradil, neublížil. Pamatuji si na první výslech na služebně SNB v Žatci, kdy se mě mladý kapitán Beneš (tak se mi představil) vyptával na všechno možné. Říkal: „Určitě se vám lidé svěřují a budou svěřovat... Z čehopak?“ Já jsem na to zareagoval: „Ale to přece nejde, to je zpovědní tajemství!“ On se očividně zarazil a dodal: „Ne! Zpovědní tajemství po vás nikdo nechce.“

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 47 19. – 25. listopadu 2019

Svobodu musíme denně opatrovat

Slavnostní bohoslužba ve svatovítské katedrále v sobotu završila národní pouť a byla též vrcholem církevních oslav a poděkováním za 30 let svobody. Mši celebroval kardinál…

celý článek


Jsme svědky pravdy?

Právě v těchto dnech před třiceti lety prožívali lidé v Československu období velké naděje. Mottem této bouřlivé etapy moderní historie se stala věta, které se dnes…

celý článek


Dramata Jana Pavla II.

Historickou roli papeže Jana Pavla II. v návratu svobody do našeho regionu přiblížil v bazilice sv. Petra ve Vatikánu během národní pouti při mši svaté pomocný biskup pražský.

celý článek


Češi na audienci u papeže

Tisíce českých poutníků si na závěr římské části národní pouti při středeční audienci vyslechly povzbuzení papeže Františka, některé děti se navíc svezly papamobilem.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay