"Tábor" v koncentračním táboře Flossenbürg

Vydání: 2006/31 Umění odpočívat, 31.7.2006, Autor: Kateřina Beščecová

Rok co rok přijíždí do bavorského městečka Flossenbürg více než stovka mladých lidí z různých zemí Evropy, aby se na místě bývalého koncentračního tábora setkali s lidmi, kteří pobyt v něm přežili. Minulý týden zde spolu byli již poosmé.

Na travnaté ploše v obrovských zelených stanech s vojenskými lehátky, které zapůjčil německý Bundeswehr, letos strávili týdenní pobyt mladí lidé z Belgie, Česka a Slovenska, Francie, Maďarska, Německa, Polska i Ruska. „Uspořádat toto setkání byl nápad pamětníků, kteří se zde poprvé sešli v roce 1998. Tehdy (bylo jich zde jen asi okolo deseti), vyslovili myšlenku, že by sem rádi jezdili dál a vyprávěli své příběhy mladým lidem,“ říká Jörg Schröder z Evangelische Jugendarbeit, která si organizování celé akce vzala na starost. A tak se již rok poté v místech, kde se udály nejhorší nacistické zločiny, uskutečnil první „tábor“. Jörg Schröder popisuje, jak ho vždycky hluboce osloví to, že pamětníci najdou sílu se do Flossenbürgu vracet: „Vyprávějí vzpomínky, které se jim vybaví třeba jen tady, často se jim o nich mluví velmi těžce, někdy pláčí, ale přesto za rok přijdou zase, protože mají vnitřní pocit, že je třeba, aby o tom mluvili.“
Prostory památníku připomínají spíš rozlehlý park a nezasvěcený návštěvník si v první moment asi sotva dokáže představit, co všechno se v těchto místech odehrálo. „Vidíte tady tu uličku? Tudy jsme vcházeli do tábora. Tady byly vězeňské sprchy a támhle chtěli postavit plynovou komoru,“ popisuje skupince Čechů Milouš Wolf, který se do Flossenbürgu dostal ve svých osmnácti letech. V jeho papírech stálo RV - návrat nežádoucí. Důvod byl ten, že jeho rodina ukrývala lidi, kterým hrozilo zatčení gestapem. „A tady bylo popraviště. Na háky, jaké znáte od řezníka, zavěsili člověka a nechali ho viset, dokud nezemřel,“ pokračuje ve výkladu pan Wolf. Mezitím jen lehce nakloní hlavu a pozdraví protijdoucí spoluvězně - Francouze, kteří kráčí s další skupinkou. „Mám přátele z celé Evropy a jsou to přátelství skutečná, je mezi námi velká sounáležitost. Musíme vidět i to pozitivní, co to přineslo,“ vypráví.

...ABY SE TO NEOPAKOVALO
„Bylo to ještě daleko horší, než jsme schopni říct slovy, ale prostě se to stalo. Nemyslete si, nám mnohým dělá velké potíže o našich zážitcích z koncentračního tábora mluvit, ale uvědomujeme si, že existuje nebezpečí, že se to může opakovat. A proto jsme tady,“ říká skupince mladých křesťanů paní Hana Hošková, která se do koncentračního tábora dostala v necelých patnácti letech. Přežila možná jen díky tomu, že při vstupu do tábora uvedla, že je o tři roky starší, a tak byla uznaná za „práceschopnou“ a nešla do plynu jako ostatní děti.
Nejen jim, ale vůbec všem obětem patřily nedělní vzpomínkové akce. Židovský památník a kaple „Ježíš v žaláři“ v areálu památníku se v neděli dopoledne zaplnily stovkami lidí různých národností: mladých, očitých svědků a pamětníků i jejich potomků. Nedaleko popraviště a kamenného sloupu, který byl postaven na památku všem obětem, se pak sešli k oficiálnímu pietnímu aktu. „Přestože jsme s těmi, kdo přežili, strávili jen pár dní, ovlivní to naše budoucí myšlení a jednání. Jejich příběhy nás hluboce zasáhly a uvědomujeme si, že bylo těžké jim naslouchat, ale ještě těžší bylo je prožít. Tyto příběhy uchováme ve svých srdcích a odvezeme si je do svých domovů,“ prohlásili zde mladí ve svém poselství pamětníkům. „Navždycky si to budu pamatovat,“ říká téměř se slzami v očích sedmnáctiletá Denisa. Nejvíc s ní prý otřásl pohled na krematorium, kde se pálili mrtví vězni. „Ve škole jsme se o tom učili, ale zkušenost, kterou jsme tu zažili, nám žádná učebnice nedá,“ popisuje její vrstevnice.
A tak zatímco tito mladí lidé přemýšlejí, jak získané poselství předají dalším generacím, které už nebudou mít tu možnost s očitými svědky se setkat, potkávám ve vlaku cestou do Prahy skupinku jejich vrstevníků. Jsou přiopilí, s vyholenými lebkami, vagonem se rozléhá hlasitá hudba s nacistickými výkřiky. Jeden má vojenské boty a řetězy okolo pasu, jiný je jen v ponožkách, další má tričko s nakreslenou vyzáblou postavou, psem a nápisem „továrna na kosti“. Pozvedají lahve s pivem a na tělo si lepí obrázky s hákovým křížem. Výrazy v obličejích ale nemají zlé. Možná jen „nevědí, co činí“.



Tábor Flossenbürg, zřízený počátkem května 1938, byl určen pro údajné „kriminální“ a „asociální“ vězně. Ti museli pracovat na zdejších nalezištích žuly. Později k Flossenbürgu SS zřídila ještě tzv. odloučené tábory - byla jich asi stovka a pracovaly v nich i ženy. Na smrt byli do Flossenbürgu později přiváženi také ti, kteří připravovali atentát na Hitlera nebo političtí a náboženští představitelé různých států. Z počátečních 400 uvězněných (1938) stoupl během roku počet vězňů na 2 500 a koncem války jich tu bylo až 15 tisíc. Během takzvaných pochodů smrti po vyhnání z tábora zemřelo asi pět tisíc vězňů, a když 23. dubna 1945 američtí vojáci tento tábor osvobodili, našli v něm 1 500 smrtelně nemocných lidí, z nichž většina zemřela v následujících týdnech.
(red)


Sdílet článek na: 

Sekce: Zahraniční, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 39 26. září – 2. října 2017

Setkání nádherné a nesdělitelné

Po nejvýznamnějších chrámech a poutních místech Česka putuje až do 7. října socha Panny Marie Fatimské.

celý článek


Zkušenost s Alfou proměňuje životy

Před pár měsíci se P. Mariusz Kuźniar stal koordinátorem kurzů Alfa v katolické církvi. Jaké s nimi má zkušenosti a s jakou vizí přichází?

celý článek


Každý by měl hledat svou vinici

Kolikrát v životě říkáme „ano“, ale pak se nám nechce, dáme přednost něčemu „důležitějšímu“ – nebo prostě zapomeneme. Uslyšíme o tom i v neděli v kostele…

celý článek


Neexistuje jednotný názor

Do povědomí širší veřejnosti se HELENA VÁLKOVÁ dostala jako ministryně spravedlnosti. Nešťastně se vyjádřila, že za Protektorátu se toho „zas tolik nedělo“, kritizovala…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay