Svoboda: Tančíme v porcelánu

Vydání: 2015/41 Papež: Rodina je lék na neduhy světa, 6.10.2015

Příloha: KŘESŤAN & EVROPA 3

S europoslancem Pavlem Svobodou (KDU-ČSL) o současné uprchlické krizi. Co ji způsobilo a jaká vidí řešení?
 
Pavel Svoboda v Evropském parlamentu.Snímek archiv EP
 
Konflikt v Sýrii trvá už několik let. Proč se hlavní vlna uprchlíků valí na Evropu teprve nyní?
 
Ze dvou důvodů. Za prvé utečenecké tábory v Turecku, Jordánsku a Libanonu praskají ve švech a jako první utekli ti movitější. Za druhé mezinárodní organizovaný zločin, který realizuje převaděčský byznys, potřeboval čas na vybudování logistických sítí pro pašování lidí a na reklamu mezi zájemci.
 
Proč podle vás většina uprchlíků míří do Německa?
 
Protože bohaté evropské státy jsou tradičně cílovými zeměmi pašeráckých band a protože nejen uprchlíci, ale i pašerácké gangy chápou, že Evropa nemá jednotný azylový systém, a mohou tudíž docílit toho, že si vyberou k žádosti o azyl tu nejbohatší zemi s nejměkčím azylovým řízením a nejslušnějším zacházením. A tou je Německo nebo Švédsko. I uprchlík, který má nárok na azyl, chce být v té nejbohatší zemi, a ne v Rumunsku. Je také značné nebezpečí, že až začne přemísťování azylantů dle kvót, budou se bránit soudní cestou. Azylant může přesídlení proti své vůli považovat za odepření svého základního práva, práva na azyl ze strany daného členského státu. Pohybujeme se v rovině spekulací, takový uprchlík se také může začít dovolávat své lidské důstojnosti, která je základem všech lidských práv, tedy i práva na azyl. Případný přesun do jiné země na základě kvót bude azylant možná považovat za ponižování své důstojnosti. Těch právních nejasností bude časem objeveno určitě více. Proto urychleně potřebujeme reformu právního stavu přidělování azylu v Evropě.
 
Je to tedy tak, že každá země EU má nastavené azylové podmínky odlišně?
 
Ano. Existuje sice jisté unijní minimum, ale v zásadě každá země má jiné postupy, jinou výši hmotné podpory pro žadatele, jinak zakotveno, zda smí, či nesmí pracovat atd. Také azylová řízení trvají různě dlouho. A rovněž je rozdíl, jak úspěšné jsou země v navracení těch, kdo azyl nedostanou. ČR je na tom špatně, jen 13 procent lidí je vráceno, zbytek se někde ztratí. Tomuto navracení se říká „readmise“.
 
Je podle vás ohrožena budoucnost Schengenské dohody, která v Evropě umožňuje volný pohyb lidí i zboží?
 
Nyní ano. Ale členské státy mají velkou vůli si Schengen zachovat. Budeme si muset říci, že chceme-li Schengen, musíme výrazně sjednotit cizineckou politiku včetně té azylové. To proto, že migrace jen tak neustane, jde o problém kontinentálního rozměru, který vyžaduje také kontinentální odpověď – jen společně vyřešíme příliv migrantů ze států, jež své hranice nestřeží dobře a kde mají pašeráci základny i na úřadech. Hádat se v této situaci o nefunkční kvóty je zbytečné. Primární je ochrana vnější hranice a likvidace sítě obchodování s uprchlíky. Jestliže nebude sjednoceno azylové právo a pravidla ochrany vnější hranice, můžeme se se Schengenskou dohodou rozloučit navždy. Ta obsahuje v článku 15 ustanovení, že v mimořádných situacích nebezpečí může země dočasně obnovit svou ochranu hranice uvnitř Schengenu. Ta situace nastala, a pokud ji nevyřešíme, z dočasného opatření se stane trvalý stav.
 
Jaká tedy podle vás existují řešení současné situaci s uprchlíky? Co by Evropa měla změnit, jak se zachovat?
 
Tančíme v porcelánu. Víme, že chceme zůstat lidmi a nehledět na ty, kdo prchají před válkou, jen jako na problém či statistická čísla, zároveň ovšem víme, že to obrovské množství absolutně nezvládáme. Musíme pomoci těm, kdo to opravdu potřebují, tedy uprchlíkům, ne ekonomickým migrantům. Tyto dvě kategorie musíme odlišit, a to za pomoci rychlého a efektivního azylového řízení. Dále je absolutně nezbytné utěsnit hranice Itálie a Řecka, vytvořit mechanismus společné ochrany hranic, přepracovat systém registrace migrantů (je jich tolik, že to Italové, Řekové a Maďaři vzdali a pouštějí je bez registrace), zefektivnit celoevropsky navracení těch, kdo neuspějí v azylovém řízení, financovat zlepšení podmínek v uprchlických táborech a účastnit se diplomatické ofenzivy na ukončení války v Sýrii. A začít masivní kampaň v zemích původu ekonomických migrantů: „Nechoďte sem, šance na azyl a na lepší život jsou malé. Není to život, o jakém vyprávěli pašeráci.“
 
Objevují se názory, že příliv uprchlíků Evropu ohrožuje. Je tato konfrontace s jinou kulturou nebezpečná, nebo nám naopak pomůže ujasnit si své hodnoty a kořeny?
 
Evropu ohrožuje především to, že Evropané považují za samozřejmé hodnoty, na nichž Evropa stojí a které vyšly ze židovství a křesťanství, lidskou důstojností a lidskými právy počínaje. Muslimové si s sebou nesou jiné chápání toho, co je v hodnotách primární. Svoboda slova, rovnost pohlaví, lidská důstojnost a náboženská svoboda jsou jim mnohdy nesrozumitelné. Pro nás je to naopak jen samozřejmé abstraktní smetí. Když uvidíme, že je co bránit, začneme si svých kořenů vážit.
 
Mnozí dnes říkají: „Tak z Evropské unie vystoupíme, a bude po problému.“
 
Mohu vás ujistit, že nebude. Riziko, že si sami s přílivem uprchlíků neporadíme, je značné a bez spojenců v Evropě bude enormní. Uprchlíkům je jedno, co si o EU myslíme – budou se valit, hranice nehranice. Dokud to společně nevyřešíme. Navíc by nám jako osamoceným hráčům hrozilo ruské energetické vydírání a naše politika by se posunula mnohem blíž na východ. Jen ve svazku s ostatními budeme schopni obstát. Nejsme ani tak bohatí, ani tak politicky geniální, je třeba zůstat pevně nohama na zemi. (alv, tok)
 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články



Aktuální číslo 3 15. – 21. ledna 2019

Panamské Jezulátko přivítalo Čechy

Panama přivítá na Světovém dni mládeže 22.–27. ledna více než 200 tisíc mladých lidí ze 155 zemí světa. Na místě jsou už čeští poutníci se dvěma biskupy.

celý článek


Tři králové v bance i v Senátu

Do Tříkrálové sbírky se stále častěji zapojují i firmy. Většina z nich zve koledníky, které vyšle Charita. V České spořitelně uspořádali sbírku sami zaměstnanci.…

celý článek


Jan Palach: Jak reagovala církev?

Palachův čin otřásl celou tehdejší společností. Reagovali na něj i představitelé církve – a to jak domácí, tak i světové.

celý článek


Karmelitky si staví klášter

Sestra karmelitka se zednickým kladívkem, kolečkem či za volantem traktoru. Takové obrázky lze spatřit v Drastech, osadě nedaleko Prahy. V prostorách bývalého statku tu roste…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay