Svěcení přijalo devatenáct kněží

Vydání: 2016/27 Léto začíná poutí na Velehrad, 28.6.2016, Autor: Tomáš Kutil

Devatenáct jáhnů přijalo o víkendu z rukou svých biskupů kněžská svěcení. Těchto slavnostních okamžiků i následných primičních mší svatých se po celé ČR účastnily tisíce lidí.


Novokněží českobudějovické diecéze přijímají požehnání od bratrů v kněžské službě.Snímek Marek Novák / Člověk a víra

V sobotu 25. června se svěcení konalo v pěti diecézích – brněnské, českobudějovické, olomoucké, ostravsko-opavské a pražské. Nejvíc kněží začíná svou službu na jihu Čech. Je jich celkem sedm, v srpnu pak má přibýt ještě osmý. Pro České Budějovice to bylo největší kněžské svěcení od sametové revoluce.

„Radujeme se, protože sedm je symbolické číslo plnosti,“ uvedl pomocný biskup Pavel Posád. „Vždycky je ale třeba počítat s tím, že bratři jsou na počátku cesty a budou potřebovat hodně našich modliteb, naší blízkosti a podpory. Dnešní člověk je velmi křehký a kromě toho žijeme v době, která si vědomě rozkolísává hodnoty,“ dodal biskup Posád.

O dva mladé muže se v sobotu rozšířily kněžské řady v olomoucké arcidiecézi. Svěcení z rukou arcibiskupa Jana Graubnera přijali Jiří Luňák a Tomasz Żurek. „Při mši svaté jsem myslel hlavně na to, abych nezapomněl nic, co jsme si říkali při nácviku obřadu,“ svěřil se s úsměvem P. Żurek. Bezprostředně po svěcení u něj prý převládá pocit štěstí nejen z kněžství, ale také z toho, že ho mohl přijmout v Roce milosrdenství. „Pocházím z Polska a úcta k Božímu milosrdenství je pro mě důležitá,“ vysvětlil novokněz.

Pětatřicáté narozeniny, kněžské svěcení a primici – všechny tyto tři události prožil během tří dnů jediný letošní novokněz ostravsko-opavské diecéze David Tyleček. „Moje cesta do semináře byla dlouhá,“ napsal ve svém svědectví, které připomíná Augustinovo Vyznání. Ač vyrůstal v katolické rodině, během dospívání přestal chodit do kostela a prožíval svůj život stejně jako jeho vrstevníci. Zpět k Bohu ho po několika letech přivedly i modlitby jeho matky. „Svěřovala jsem jej do ochrany Panny Marie a zašívala jsem mu do oblečení medailky Panny Marie. Měl je všude možně. V bundě, ve spacáku, v batohu. David později říkal, že celou dobu cítil, že ho něco drží a táhne zpátky,“ svěřila se Davidova maminka. Jeho život se poté začal postupně proměňovat. Zapojil se do služby potřebným během vojenské civilní služby a poté ho oslovila možnost působit v týmu Diecézního centra pro mládež na staroveské faře. Při práci s mládeží a v modlitbě před svatostánkem pak dozrálo jeho rozhodnutí ke kněžství.

TOMÁŠ KUTIL a diecézní redaktoři
 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Domácí, Zpravodajství



Aktuální číslo 25 20. – 26. června 2017

Chléb života, jenž uzdravuje paměť

„Ať nás tento ‚Chléb jednoty‘ uzdraví z ambice ovládat druhé, z chtivosti hrabat pro sebe, z rozněcování nesouhlasu a ze šíření kritik; ať v nás vzbudí radost...,“…

celý článek


Lidová zbožnost do muzea nepatří

O tradičních podobách zbožnosti ve světě zvýšené mobility, prudce se rozvíjejících informačních technologií a všudypřítomné masové kultury hovoříme s pastorálním…

celý článek


Čínský kardinál proti kompromisům

Kardinál Joseph Zen Ze-kiun SDB, emeritní hongkongský biskup (85), navštívil v uplynulých dnech Prahu. Někdejší člen papežské komise pro otázky čínské církve je na…

celý článek


Milujeme, protože jsme milováni

Slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova ustanovil v roce 1856 papež Pius IX. na pátek po druhé neděli po Seslání Ducha Svatého. Úctu k božskému Srdci Páně šířila…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay