Svatý Václav zas zavítá do Staré Boleslavi

Vydání: 2006/39 Postavení kněze ve společnosti, 26.9.2006, Autor: Miloslav Vlk

Vyrážíme nyní ke sv. Václavu do Staré Boleslavi. Někteří možná pro velkou dálku, nemoc či z jiného důvodu jen duchovně. Putujeme do města, kde je dodnes zachované místo, kde tento patron České země prolil svou krev. A to nejsou legendy, to je cosi konkrétního čeho se může dnešní člověk dotknout, co může zažít na vlastní kůži.

Dobu, ve které žijeme, provází návrat lidí ke svým kořenům v osobním, rodinném i společenském životě. Jednoduše řečeno: roste vztah k minulosti a historii. Tím spíš a tím silněji se tento vztah rozvíjí a prohlubuje v církvi. Křesťanské kořeny našich dějin, kultury, umění totiž nejde odmyslet. Ve Staré Boleslavi si to připomínáme. Putuje tam s námi i sv. Václav. Naše nejvzácnější relikvie - lebka sv. Václava - je přítomná uprostřed tisícihlavého shromáždění a je viditelnou spojnicí s našimi kořeny a minulostí.

ODKAZ NA POČÁTKY NAŠEHO KŘESŤANSTVÍ
Naprosto mimořádným zážitkem pro mě je nesení lebky dědice české země středem přítomných křesťanů na začátku a na konci liturgie ve Staré Boleslavi. Cítím, že přináším hmatatelný a konkrétní odkaz na počátky našeho křesťanství. Jako by se člověk vrátil do té doby. Je to málem živé setkání se sv. Václavem. A když jdu s jeho lebkou středem zástupu, téměř hmatatelně cítím vztah, úctu a respekt lidí kolem mě k tomuto světci. Mlčky se v tom průvodu říká: tady je znamení počátků křesťanství v českých zemích. To není jen holá historie či vzpomínky, ale tady uctíváme relikvii knížete, dědice české země a zároveň svatého mučedníka. Je to i vzkaz a výzva do současnosti, aby společenská a duchovní sféra spolupracovaly.

NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM NI BUDOUCÍM
Mnohdy se věřící cítí v tomto světě ztracení, bezmocní a nevědí si rady. Tady mohou projevit svou příslušnost ke svatováclavské tradici a zazpívat „nedej zahynouti nám ni budoucím“. Je třeba se na tyto pouti vydávat, přinést nějakou oběť a projevit tak svou příslušnost k této duchovní tradici a posílit ji pro dnešek.
Četné rodiny mají starost jak předat víru svým dětem a žijí své problémy uprostřed světa. Přijďte s těmito problémy a starostmi do Staré Boleslavi a svěřte je našemu dědici české země. O to, co zpíváme ve svatováclavském chorálu, bychom měli také prosit, vtělit to do modlitby, do eucharistie, přinést jako prosbu svého srdce.
A je třeba se nezaleknout, když třeba nebude to nejkrásnější slunečné počasí. Pouť přeci není jen turistickým výletem, ale projevem duchovního života. Všem přeji, aby se pouť vydařila.


Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 15. – 21. října 2019

Svatovítské varhany poprvé zahrály

Nové svatovítské varhany se poprvé rozezněly. Nikoli pod klenbami pražské katedrály, ale v montážním sále dílny varhanáře Gerharda Grenzinga ve španělském El Papiolu…

celý článek


Když se sejdou následovníci Krista

Každou neděli se nad tisíci chrámů v Čechách, na Moravě i ve Slezsku rozezní zvony. Zvou ke společnému slavení mše svaté. Farnost se schází.

celý článek


Žijeme pro okamžik každého dne

Královéhradeckou diecézi koncem září navštívil indický arcibiskup PETER MACHADO z Bangalore. Mezi českými věřícími podle svých slov zažil vřelé přijetí a velký…

celý článek


Oslava každodenní svatosti

Minulou neděli se sbor světců rozrostl o pět nových jmen. Osobnosti jsou rozdílné – od kardinála a intelektuála přes řeholnici s mezinárodním věhlasem až po ženu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay