Svatý Václav zas zavítá do Staré Boleslavi

Vydání: 2006/39 Postavení kněze ve společnosti, 26.9.2006, Autor: Miloslav Vlk

Vyrážíme nyní ke sv. Václavu do Staré Boleslavi. Někteří možná pro velkou dálku, nemoc či z jiného důvodu jen duchovně. Putujeme do města, kde je dodnes zachované místo, kde tento patron České země prolil svou krev. A to nejsou legendy, to je cosi konkrétního čeho se může dnešní člověk dotknout, co může zažít na vlastní kůži.

Dobu, ve které žijeme, provází návrat lidí ke svým kořenům v osobním, rodinném i společenském životě. Jednoduše řečeno: roste vztah k minulosti a historii. Tím spíš a tím silněji se tento vztah rozvíjí a prohlubuje v církvi. Křesťanské kořeny našich dějin, kultury, umění totiž nejde odmyslet. Ve Staré Boleslavi si to připomínáme. Putuje tam s námi i sv. Václav. Naše nejvzácnější relikvie - lebka sv. Václava - je přítomná uprostřed tisícihlavého shromáždění a je viditelnou spojnicí s našimi kořeny a minulostí.

ODKAZ NA POČÁTKY NAŠEHO KŘESŤANSTVÍ
Naprosto mimořádným zážitkem pro mě je nesení lebky dědice české země středem přítomných křesťanů na začátku a na konci liturgie ve Staré Boleslavi. Cítím, že přináším hmatatelný a konkrétní odkaz na počátky našeho křesťanství. Jako by se člověk vrátil do té doby. Je to málem živé setkání se sv. Václavem. A když jdu s jeho lebkou středem zástupu, téměř hmatatelně cítím vztah, úctu a respekt lidí kolem mě k tomuto světci. Mlčky se v tom průvodu říká: tady je znamení počátků křesťanství v českých zemích. To není jen holá historie či vzpomínky, ale tady uctíváme relikvii knížete, dědice české země a zároveň svatého mučedníka. Je to i vzkaz a výzva do současnosti, aby společenská a duchovní sféra spolupracovaly.

NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM NI BUDOUCÍM
Mnohdy se věřící cítí v tomto světě ztracení, bezmocní a nevědí si rady. Tady mohou projevit svou příslušnost ke svatováclavské tradici a zazpívat „nedej zahynouti nám ni budoucím“. Je třeba se na tyto pouti vydávat, přinést nějakou oběť a projevit tak svou příslušnost k této duchovní tradici a posílit ji pro dnešek.
Četné rodiny mají starost jak předat víru svým dětem a žijí své problémy uprostřed světa. Přijďte s těmito problémy a starostmi do Staré Boleslavi a svěřte je našemu dědici české země. O to, co zpíváme ve svatováclavském chorálu, bychom měli také prosit, vtělit to do modlitby, do eucharistie, přinést jako prosbu svého srdce.
A je třeba se nezaleknout, když třeba nebude to nejkrásnější slunečné počasí. Pouť přeci není jen turistickým výletem, ale projevem duchovního života. Všem přeji, aby se pouť vydařila.


Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 19. – 25. září 2017

Fatimské poselství putuje Českem

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení…

celý článek


Na fatimské světlo nezapomenete

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru…

celý článek


Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího…

celý článek


Zahajujeme předvolební seriál

Přestože mu ještě není padesát, je nejzkušenějším českým poslancem. V Parlamentu zasedá s krátkou přestávkou od roku 1990 – nejprve za Křesťansko-demokratickou stranu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay