Svatost znamená zralost

17.9.2014, Autor: Martin T. Zikmund

Petr Příhoda byl velký novinář, na nějž jsem mohl v Perspektivách zčásti navazovat a zároveň zčásti s ním i spolupracovat. Velký novinář už proto, že nebyl jen novinář. Byl také psychiatr a učitel lékařské etiky. To po profesní stránce. Ale byl také věřící katolík. Osobnost, která se ke své víře po všelijakých peripetiích dětství a dospívání sama dopracovala. Částečně svému původu navzdory, neboť se v jeho rodu snoubila tradice českobratrská i katolická, o stalinském otčímovi ani nemluvě.   
„Když jsem si znovuobjevil křesťanství, váhal jsem mezi církví tátovou a máminou. V dětství jsem byl v obou doma. Zvítězil argument právní kontinuity, jsem katolík. A ekumenismus? Vnímám nás křesťany jako jedno společenství. Ale rozbité. Jako by se mi rozvedli rodiče,“ svěřil se při rozhovoru při svých 70. narozeninách před více než pěti lety v Katolickém týdeníku.  
Petr Příhoda, jak jsme ho znali, byl podle mne dědicem zvěřinovsky a mádrovsky oplodněného katolicismu 70. a 80. let., katolicismu, který se snažil nejen kulturně ovlivňovat aktuální společenské dění, ale také církev, a to ve smyslu „inventury dospělosti“, jak zní titul Příhodových sebraných novinářských článků z 90. let.  
Po II. Vatikánském koncilu se začalo hodně mluvit o tom, že každý křesťan je povolán „ke svatosti“. To je pravda, která musí být teprve ve své celé šíři do-objevena. Příspěvek Petra Příhody v tomto kontextu však zní docela jednoduše: každý křesťan je zván nejen ke svatosti, ale také ke zralosti. Ke křesťanské dospělosti. Osobnostní i vyznavačské. „Zralost znamená mimo jiné i schopnost dialogu,“ zmínil v onom výše zmíněném rozhovoru. Křesťanská zralost je dodnes v našem prostoru cosi nesamozřejmého. S Petrem Příhodou odchází jeden z oněch legendárních „sedmi statečných“, kteří ji hlásali a žili. Bez bázně a hany. Nechť se tento náš nedávno zesluný přítel stane nebeským přímluvcem za ty, kteří usilují o totéž. V našem církevním a ekumenickém prostředí je nám toho zapotřebí obzvláště. 
 
Sdílet článek na: 

Sekce: Blogy, Redaktoři, Články

Diskuse

Již vícekrát jsem se ptal humila 21.9.2014 20:49

Zobrazit vše Zobrazit vybrané

Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 25 20. – 26. června 2017

Chléb života, jenž uzdravuje paměť

„Ať nás tento ‚Chléb jednoty‘ uzdraví z ambice ovládat druhé, z chtivosti hrabat pro sebe, z rozněcování nesouhlasu a ze šíření kritik; ať v nás vzbudí radost...,“…

celý článek


Lidová zbožnost do muzea nepatří

O tradičních podobách zbožnosti ve světě zvýšené mobility, prudce se rozvíjejících informačních technologií a všudypřítomné masové kultury hovoříme s pastorálním…

celý článek


Čínský kardinál proti kompromisům

Kardinál Joseph Zen Ze-kiun SDB, emeritní hongkongský biskup (85), navštívil v uplynulých dnech Prahu. Někdejší člen papežské komise pro otázky čínské církve je na…

celý článek


Milujeme, protože jsme milováni

Slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova ustanovil v roce 1856 papež Pius IX. na pátek po druhé neděli po Seslání Ducha Svatého. Úctu k božskému Srdci Páně šířila…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay