Svatost znamená zralost

17.9.2014, Autor: Martin T. Zikmund

Petr Příhoda byl velký novinář, na nějž jsem mohl v Perspektivách zčásti navazovat a zároveň zčásti s ním i spolupracovat. Velký novinář už proto, že nebyl jen novinář. Byl také psychiatr a učitel lékařské etiky. To po profesní stránce. Ale byl také věřící katolík. Osobnost, která se ke své víře po všelijakých peripetiích dětství a dospívání sama dopracovala. Částečně svému původu navzdory, neboť se v jeho rodu snoubila tradice českobratrská i katolická, o stalinském otčímovi ani nemluvě.   
„Když jsem si znovuobjevil křesťanství, váhal jsem mezi církví tátovou a máminou. V dětství jsem byl v obou doma. Zvítězil argument právní kontinuity, jsem katolík. A ekumenismus? Vnímám nás křesťany jako jedno společenství. Ale rozbité. Jako by se mi rozvedli rodiče,“ svěřil se při rozhovoru při svých 70. narozeninách před více než pěti lety v Katolickém týdeníku.  
Petr Příhoda, jak jsme ho znali, byl podle mne dědicem zvěřinovsky a mádrovsky oplodněného katolicismu 70. a 80. let., katolicismu, který se snažil nejen kulturně ovlivňovat aktuální společenské dění, ale také církev, a to ve smyslu „inventury dospělosti“, jak zní titul Příhodových sebraných novinářských článků z 90. let.  
Po II. Vatikánském koncilu se začalo hodně mluvit o tom, že každý křesťan je povolán „ke svatosti“. To je pravda, která musí být teprve ve své celé šíři do-objevena. Příspěvek Petra Příhody v tomto kontextu však zní docela jednoduše: každý křesťan je zván nejen ke svatosti, ale také ke zralosti. Ke křesťanské dospělosti. Osobnostní i vyznavačské. „Zralost znamená mimo jiné i schopnost dialogu,“ zmínil v onom výše zmíněném rozhovoru. Křesťanská zralost je dodnes v našem prostoru cosi nesamozřejmého. S Petrem Příhodou odchází jeden z oněch legendárních „sedmi statečných“, kteří ji hlásali a žili. Bez bázně a hany. Nechť se tento náš nedávno zesluný přítel stane nebeským přímluvcem za ty, kteří usilují o totéž. V našem církevním a ekumenickém prostředí je nám toho zapotřebí obzvláště. 
 
Sdílet článek na: 

Sekce: Blogy, Redaktoři, Články

Diskuse

Již vícekrát jsem se ptal humila 21.9.2014 20:49

Zobrazit vše Zobrazit vybrané

Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 16 17. – 23. dubna 2018

Kardinála Berana přivítá i sv. Vojtěch

Už o tomto víkendu přivítají v pražské katedrále rakev s ostatky kardinála Josefa Berana nejen věřící, ale také nová socha sv. Vojtěcha. O umístění skulptury tohoto…

celý článek


Macron: Opravme vztah církve a státu

Poprvé ve francouzské historii vystoupil prezident této přísně sekulární země na setkání s představiteli katolické církve. Emmanuel Macron promluvil v Bernardinské koleji…

celý článek


Skoky jsou zase živé. Už deset let

Mohutný barokní kostel ve Skokách u Žlutic dává tušit, že zde bylo významné poutní místo. A skutečně. Bylo proslavené zázračnými uzdraveními podobně jako francouzské…

celý článek


Prarodiče nás vedou po celý život

Na ty ruce vzpomínáme pořád. Až po letech pochopíme, čím nás v dětství tak upoutaly – velikostí, drsností i jiným dotykem. Nikdo totiž neumí pohladit tak jako babička či dědeček.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay