Svátky naplněné novou nadějí

Vydání: 2019/17 Obnova pokladu křesťanství, 23.4.2019, Autor: Alena Scheinostová

S novou nadějí a také se změnami, které tuto naději posilují, prožívají velikonoční svátky křesťané v zemích, kde církev čelí diskriminaci nebo přehlížení.


Velikonoční mše arménských křesťanů v Kurdy kontrolované oblasti v severovýchodní Sýrii. Snímek Profimedia

Z „přeplněného kostela“ se ve vysílání Vatikánského rozhlasu radoval kněz latinské farnosti v syrském Aleppu P. Firas Lufti. „Lidé přišli do kostela, aby ukázali, že jejich víra je živá,“ řekl a zdůraznil, že už průvod na Květnou neděli čítal i stovky dětí.

Do města zdrceného několikaletým obléháním, kde v polovině dubna ještě znovu zemřelo jedenáct lidí po výbuchu granátu, se opět vrací život – i ten liturgický. „Naši lidé stále drží pospolu, chtějí jako farnost prožívat všechny obřady a také se společně radovat. Přicházejí do kostela rádi, spontánně, a také tím ukazují, že žijí svou víru v Pána, který byl pro nás vzkříšen,“ popsal kněz. „Vidím na jejich tvářích úsměv. Ale vidím i určitý smutek – jednak válka ještě neskončila a jednak nemůžeme zapomenout i na ekonomický ‚boj‘, který je pro naše lidi velmi aktuální,“ dodal P. Lufti.

Olivový olej pro chudé

Aleppská latinská farnost proto neustále vyvíjí iniciativu, aby své věřící dokázala hmotně podpořit a ti aby nemuseli hledat zajištění v cizině. Během tohoto postu tak například pomáhali zdolat farníkům nejnaléhavější potravinovou nouzi skrze akci s názvem „Jedna láhev olivového oleje pro každou chudou rodinu v Aleppu“. „Naším cílem není, aby se tu z našich kostelů stala pěkná muzea. Chceme, aby v nich zde na Blízkém východě zůstali lidé – a ti aby měli pevnou víru, naději i lásku,“ shrnul P. Lufti.

Liturgií Svatého týdne ožil také chrám Neposkvrněného početí Panny Marie v Hamdáníji – nejstarším křesťanském městě v Iráku, ležícím asi 20 kilometrů od Mosulu. Věřící se zde sešli poprvé po vyhnání tzv. Islámského státu z Ninivské pláně v roce 2016. Kostel donedávna plnila suť a trosky a ještě dnes je v něm ožehnutý strop. Za pomoci zahraničních křesťanských nadací a komunit se do oblasti nyní postupně vracejí křesťanské rodiny, znovu budují své zničené domovy a obnovují i komunitní život. Křesťané z Hamdáníje přežívali hlavně v táborech v Erbílu – metropoli autonomního iráckého Kurdistánu. Z někdejších 80 tisíc se jich vrátilo 25 tisíc, přičemž místní kněží zmiňují až 40 % věřících, kteří emigrovali do zahraničí – převážně do Austrálie.

Bez hrozeb a nebezpečí

P. Younnan Hanna v rozhovoru pro deník Guardian popsal: „Toto jsou první Velikonoce, které prožíváme zase zde – na místě, kam patříme, a bez hrozeb a nebezpečí. Žili jsme tu po tisíciletí a zůstaneme tu i dál,“ prohlásil. Křesťanská přítomnost v Ninivské pláni se počítá od prvního století po Kristu.

Úlohu křesťanů na Blízkém východě přispívat k míru vyzdvihlo třináct patriarchů a dalších představených křesťanských církví v Jeruzalémě včetně apoštolského administrátora latinského patriarchátu, arcibiskupa Pierbattisty Pizzabally – a to ve společném velikonočním poselství, které přinesly Vatican News. Reprezentanti dále vyzvali křesťany na Blízkém východě, ale i na celém světě, aby svědčili o Vzkříšení tím, že budou chránit život – zvláště tam, kde jsou ohrožováni a vystaveni násilí zranitelní lidé, ženy a děti a kde je ponižována lidská důstojnost. Vyzdvihli též potřebu zachovat Jeruzalém – „město Vzkříšení“ – jako místo, kde budou přítomna všechna abrahámovská náboženství, aby „bylo jako žádné jiné městem míru
a pokoje“.

Z lepšího postavení se o letošních Velikonocích těší křesťané v Indii a Bangladéši. Nejvyšší soud v indické Bombaji čerstvě nařídil ve dvou oblastech na západním pobřeží, aby zachovaly Velký pátek jako den pracovního klidu. Ten se totiž tamní úřady před několika týdny pokusily zrušit. V obou oblastech, jež byly dříve portugalskými koloniemi, však žije mnoho křesťanů. Nejvyšší soud reagoval na petici, která žádala zachování volného Velkého pátku, a na podnět ze strany místních biskupů. Podporu i právní pomoc církvi v této kauze poskytli i mnozí hinduisté.

Poprvé po třiceti letech pak slavili Hod Boží velikonoční jako volný den křesťané v Bangladéši. Od 80. let byly volné neděle v této zemi zrušeny a nahrazeny muslimským volným pátkem. Muslimů v Bangladéši žije 87 %, křesťanů jen 0,4 %. Jak uvádí vatikánský web Asia News, letošní změnu lze nejspíše připsat byrokracii: na letošní Boží Hod měl totiž tentokrát připadnout muslimský svátek Mid-Sha’ban, a proto úřady vyhlásily volno. Poté bylo jeho datum, které se stanovuje podle fáze měsíce, přepočítáno a o den posunuto, avšak úřady již nedokázaly zareagovat a „křesťanské“ volno zase zrušit. Bangladéšští křesťané získaný sváteční den každopádně uvítali jako projev vstřícnosti a větší tolerance vůči svému
vyznání.

ALENA SCHEINOSTOVÁ
 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články



Aktuální číslo 21 21. – 27. května 2019

Chrámy zvou k noční návštěvě

Více než 1 600 kostelů a modliteben se tento pátek zapojí do Noci kostelů. Stovka z nich poprvé.

celý článek


Redakci KT navštívil nuncius

Minulé úterý zažila redakce vzácnou návštěvu. Do týdenní porady se zapojil apoštolský nuncius Charles D. Balvo.

celý článek


Pouť se čtenáři na Velehradě

Pro čtenáře, posluchače a diváky křesťanských médií připravili jejich tvůrci společnou pouť na Velehradě. Uskuteční se na Den dětí – v sobotu 1. června.

celý článek


Jak žít v náboženské pustině

Kostel praská ve švech. Na nedělní mši svaté se sejde tolik lidí, že musejí stát. Věková skladba je pestrá. Takové poměry jsou v některých oblastech spíše vzácným jevem.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay