Svatba v moravském kroji nás zavedla dál, než jsme čekali

Vydání: 2018/26-27 Putování za sv. Cyrilem a Metodějem, 26.6.2018, Autor: Karolína Peroutková

Příloha: Léto s KT

Jak žít neobyčejně, a přitom prostě? Nehledat stále nové zážitky, ale naopak se ohlédnout zpět k našim předkům. Tomáš a Kristýna Beníčkovi se rozhodli prožít svůj svatební den tak, jak ho prožili jejich prarodiče. Vsadili na dávno vyzkoušené zvyklosti a objevili bohatství.


 „Vinšujem ti, kamarádko, vinšujem ti štěstí, aby sa ti dobře vedlo, v tom tvojem manželství. A jak sa ti ale povede, kamarádko moja, přijdi se mi požalovat, až já budu doma. Už ti žádný nepomůže, ani tvůj tatíček, už ty musíš do své smrti, snášet svůj křížíček. Už ti žádný nepomůže, ani tvá sestřička, už tě bude do tvé smrti, bolet tvá hlavička.“ (lidová píseň ze Slovácka). Snímky Lukáš Velecký

Prý jste chtěli mít netradiční svatbu tím, že bude tradiční. V jakém smyslu slova?

Tomáš: Oba pocházíme z moravského Slovácka, konkrétně ze Suché Loze, obce ležící na Uherskobrodsku, kde se ještě v polovině minulého století některé svatby odehrávaly v lidovém kroji podle místních zvyků. Chtěli jsme to také tak a podle historické literatury a vzpomínek pamětníků jsme připravili scénář – kam půjdeme, co se bude odehrávat, naučili jsme se vybrané texty, písničky.

Ale až v den svatby, „naživo“, jsme ucítili hluboký smysl toho všeho. Najednou jsme vnímali, že nepředvádíme přehlídku tradičních svatebních zvyků, ale naopak prožíváme hluboký a skutečný den.

Pojďme od začátku. Ráno jste se oblékl do kroje a dřív, než jste se vydal pro nevěstu, šel jste prý „odprosit“ svoje rodiče.

Tomáš: Jde o takové smíření, které se dřív dělávalo při odchodu potomka z domu. Aby se pěkně rozloučil, odešel v dobrém, aby se urovnaly všechny rozepře z minula. Celý odchod se tím vlastně ulehčuje.

Klekl jsem si tedy před rodiče a řekl: „Mamičko, tatíčku, co jsem vám kdy udělal, čím vás rozhněval, prosím, odpusťte mně to.“ Třikrát dokola jsem to zopakoval a nakonec mi dali rodičovské požehnání a řekli, že mi odpouštějí. Vycházel jsem z domu mé babičky, odkud pochází můj otec, ale už tam dávno nebydlíme. Symbolicky to ale mělo stejnou hodnotu. Já i Týnka jsme ten den chtěli začít tam, kde se cítíme doma – každý v domě prarodičů.

A v průvodu a s muzikou jste pak zamířil pro nevěstu.

Tomáš: Pěšky přes dědinu, jak se chodívalo. Předtím jsem si sice myslel, že půjdeme okolo, že nebudeme všem „cpát“ naši krojovanou svatbu, ale pak jsme si s Týnkou uvědomili, že pro ty, které folklor zajímá a kteří nás znají, bychom mohli připravit nevšední zážitek. Hráli nám kamarádi z cimbálovky, vzali jsme nějaké víno a slivovici, bylo to veselé. Většina ze svatebčanů byla také v kroji, kdokoli se tak mohl připojit.

Co se odehrávalo u nevěsty?

Kristýna: Nastrčení falešné nevěsty, různé scénky, ale hlavně odprošování mých rodičů. To už jsme si před ně klekli oba a text nám předříkával družba. Byl stejný jako předtím u Tomáše, jenom na konci jsme dodávali: „Pro pět ran Kristových, pro Panenku Mariu.“ Musím říct, že na začátku jsme nad těmito tradicemi moc nepřemýšleli, brali jsme to tak, že je prostě zopakujeme, jak se dělaly dříve. Rodičům jsme pak řekli, že na závěr mají říct, že nám odpouštějí, nebo co budou chtít.

Jenže v ten okamžik na mě dolehla jeho síla: pocit, že můj další nový život s Tomášem začíná s čistým štítem.
 

Více v rozhovoru, který lze nalézt v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.

KAROLÍNA PEROUTKOVÁ

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Speciály, Přílohy



Aktuální číslo 42 15. – 21. října 2019

Svatovítské varhany poprvé zahrály

Nové svatovítské varhany se poprvé rozezněly. Nikoli pod klenbami pražské katedrály, ale v montážním sále dílny varhanáře Gerharda Grenzinga ve španělském El Papiolu…

celý článek


Když se sejdou následovníci Krista

Každou neděli se nad tisíci chrámů v Čechách, na Moravě i ve Slezsku rozezní zvony. Zvou ke společnému slavení mše svaté. Farnost se schází.

celý článek


Žijeme pro okamžik každého dne

Královéhradeckou diecézi koncem září navštívil indický arcibiskup PETER MACHADO z Bangalore. Mezi českými věřícími podle svých slov zažil vřelé přijetí a velký…

celý článek


Oslava každodenní svatosti

Minulou neděli se sbor světců rozrostl o pět nových jmen. Osobnosti jsou rozdílné – od kardinála a intelektuála přes řeholnici s mezinárodním věhlasem až po ženu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay