Štýrské poutní místo založil Moravan

Vydání: 2004/22 Pouť do Mariazell, 2.9.2004, Autor: Jan Royt

Úcta k Panně Marii Mariazellské v českých zemích
Jaká je vlastně historie poutního místa v Mariazell? Stal se tam nějaký zázrak? Slyšela jsem, že prý toto místo má i nějaké „kopie“ na území České republiky...
A. F., Svitavsko


Každá ze zemí střední Evropy měla v období baroka své „Sacrosanctum“ – poutní místo zosobňující její dějiny a náboženskou tradici, ale mající i širší kulturně politický význam. V Čechách byly celé dlouhé a složité náboženské dějiny království spojené s legendickou historií Palladia země české, uctívaného ve Staré Boleslavi. Slezané zas putovali do Warthy, Poláci uctívali královnu Polska - Pannu Marii Čenstochovskou. V Uhrách byla ctěna Panna Maria jako „Patrona et Regina Hungariae“ a podobně tomu bylo i v Bavorsku (Patrona Bavariae, Panna Maria Altöttinská). Panně Marii Mariazellské oficiálně zasvětil svou rodinu rakouských Habsburků císař Ferdinand III.

Historie poutního místa v Mariazell je spjata s královstvím českým. Podle legendického vyprávění, které uvádí Jan Tanner v Trophaea sancti Wenceslai (Praha 1661), se těžce nemocnému markraběti moravskému Jindřichovi zjevil ve snu sv. Václav a přikázal mu založit mariánské poutní místo v Mariazell. Právě spojení hlavního zemského patrona sv. Václava, jehož Habsburkové velmi ctili, a poutního místa v Mariazell – nového Sacrosancta Habsburků, mělo velký význam nábožensko-dynastický. Šlo totiž o další stvrzení právoplatnosti vlády Habsburků v Čechách. S Mariazell byly svázané i Uhry, a to prostřednictvím uherského krále Ludvíka, který svedl v roce 1344 za pomoci Panny Marie Mariazellské vítěznou bitvu s nájezdníky z východu.

Od druhé poloviny 17. století a prakticky až do zániku monarchie v roce 1918 putuje do Mariazell celá řada vznešených i prostých poutníků z Čech. Pro ně je prakticky po celé 17. a 18. století vydávána poměrně bohatá poutní literatura v českém jazyce.

Velkým ctitelem Panny Marie Mariazellské byl hrabě Bernard Ignác z Martinic. Na svůj vlastní náklad dal v roce 1676 uprostřed chrámové lodi kostela Panny Marie a Karla Velikého na Karlově v Praze postavit kopii kaple Panny Marie Mariazellské (později však byla zbořena). Kopie byla vystavena veřejné úctě též v kostele sv. Karla Boromejského na Novém Městě pražském.

Kostel Panny Marie v Chlumu u Třeboně, zvaný také „Malá Mariazell“, je vlastně volnou kopií štýrské svatyně. Dal ho vystavět jako záslibný dar za zázračné zachránění hrabě Jan František z Fünfkirchu v letech 1738-1745. Malou Mariazell nazývali lidé také kapli „Na louce“ v Komárově na Moravě, kterou vystavěl Valentin Weiss, rolník z Heršpic, na paměť každoročních poutí obyvatel Brna. V jejím interiéru lid uctíval obraz Madony Mariazellské. Roku 1784 však byla kaple zrušena a obraz přenesen do farního kostela v Komárově.

Další poutní místo spojené s kultem Panny Marie Mariazellské leží ve východních Čechách – kostel v Horní Čermné (Böhmisch-Rothwasser), stojící na „Čepové či Mariánské hoře“. Tam se od roku 1790 shromažďovali lidé putující do Mariazell. Jako svědectví úcty k Panně Marii Mariazellské v českých zemích se dochovala celá řada kopií milostné sochy, jako například v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Polné, v kostele sv. Petra a Pavla ve Slapech–Rovínku či v „Malé Mariazell“ v Rychnově na Moravě. Úctyhodný je počet drobných tisků s modlitbami k Panně Marii Mariazellské, vytištěných pro české poutníky v různých tiskárnách po celých Čechách. V etnografických i uměleckých sbírkách muzeí v Čechách i na Moravě (např. Národní muzeum v Praze, Zemské muzeum v Brně, Muzeum Šumavy v Sušici a Kašperských Horách, Krkonošské muzeum ve Vrchlabí) nalezneme četné malé sošky, rytiny či podmalby na skle zobrazující právě milostnou sochu Panny Marie Mariazellské či obraz z pokladnice v Mariazell.

Bazilika v Mariazell

Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 47 21. – 27. listopadu 2017

Přijeďte k nám, zvou Češi papeže

Zástupci církve v čele s kardinálem Dominikem Dukou, politici a studenti se vydali minulý týden do Říma, aby tlumočili papeži Františkovi přání pořádat v Česku Světový…

celý článek


Poděkování za svobodu

Konec komunistické diktatury v Československu připomněla v pátek 17. listopadu řada pietních akcí. V Národním divadle vyznamenali čtyři bojovníky za svobodu, mezi nimi i kněze.

celý článek


O vzniku svátku Krista Krále

Na poslední neděli církevního roku připadá „slavnost našeho Pána Ježíše Krista, Krále veškerenstva“, jak zní podle Římského misálu plný titul tohoto s

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay