12.–18. března 2024
Aktuální
vydání
11
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Stačí dva metry čtvereční na podlaze

25. 11. 2014

|
Tisk
|

Až třicet tisíc mladých se chystá přijet koncem roku do Prahy na Evropské setkání mladých pořádané komunitou Taizé. Povídali jsme si s bratrem Markem, Polákem, jenž žije v Taizé sedmatřicet let a účastnil se zatím všech proběhlých setkání.

Vydání: 2014/48 Kardinál Meisner popřál katedrále, 25.11.2014, Autor: Kateřina Šťastná

Podařilo se zorganizovat centrum příprav v domě Franze Kafky u Staroměstského náměstí. Zde přijímáme lidi, kteří sem přicházejí. Dvakrát denně se tu pro všechny konají společné modlitby s bratry z Taizé. Navázali jsme kontakt skoro se všemi farnostmi a sbory v Praze a okolí, s vedením měst, úřady a službami. V sedmdesáti z nich už jsou přípravné týmy a společně přemýšlíme o jejich ranním programu setkání. Pokračujeme v jednání s dopravními podniky, aby se po dobu setkání zlepšila přeprava mladých lidí po Praze.
Poprvé se s účastníky setkáme 29. prosince ráno na výstavišti v Letňanech a v několika školách v centru, kde dostanou základní informace a materiály pro setkání, program, mapu, jízdenku na hromadnou dopravu, stravenky atd. Zároveň tam dostanou adresu farnosti nebo sboru, který je bude hostit.
Dopoledne budou účastníci vždy ve farnostech a odpoledne odjedou do centra Prahy na společné modlitby a workshopy. Večer se budeme společně modlit současně na výstavišti v Letňanech a ve svatovítské katedrále. Před ní bude také vydávána večeře a balíček s obědem na příští den. Na Silvestra večer se účastníci vrátí do farností, kde se od 23 hodin budou modlit za pokoj a vítat nový rok.
Potřebujeme opravdu mnoho lidí a rodin, které by byly ochotné přijmout zájemce do svých domovů – poskytnout střechu nad hlavou, dobré srdce, otevřenost, pohostinnost. Blízký kontakt s lidmi přináší překročení všednosti a stereotypu. Mladí lidé přitom neočekávají moc – potřebují jen dva metry čtvereční na zemi. Mají spacáky, karimatky, stačí jim jen dát snídani, případně je na Nový rok pozvat na oběd. Ochotné rodiny stále ještě sháníme.
Bude to už 37. setkání, takže máme zkušenosti a nápady, jak vše organizovat. Na druhé straně je každé setkání jiné, nikdy předem nevíme, jak dopadne. Například v Praze jsme už podruhé, ale Praha v roce 2014 je úplně jiné město, než byla v roce 1990, kdy tu setkání Taizé proběhlo poprvé. Pocházím z Polska a také jsem žil v komunismu, takže vím, jaká situace u vás vládla před revolucí. Rok 1990 byl rokem velké radosti, nadšení, překvapení, že máme svobodu. Nebyl problém, na čem spíme nebo kde se modlíme. Vše bylo velmi jednoduché, protože ještě nebyly možnosti, jak setkání připravit lépe. Teď je to jiné. Kdosi z mladých lidí mi nedávno řekl, že někteří začínají být svobodou unaveni.
To slyšíme často, ale nevěříme tomu. Jsme v kontaktu s mladými lidmi, nejen s těmi, kteří jsou věřící. Češi jsou velmi čestní, mají srdce na pravém místě, jsou vnímaví pro krásu a vyšší hodnoty. To znamená, že jsou na cestě, která vede k Bohu. My na setkání zveme všechny, i nevěřící. I do samotného Taizé přijíždějí lidé, kteří říkají, že jsou nevěřící. Často jezdí se svými věřícími kamarády. Mají zkušenost, že v Taizé je každý přijímán a vítán. Oni hledají pravdu, smysl života. A setkání, kde jim někdo naslouchá a oni sami mohou naslouchat druhým, jim pomáhá pokračovat v hledání – a často také nacházet to podstatné.
Dnes jsou vztahy mezi lidmi narušené, ale člověk bez dobrých vztahů, bez důvěry nemůže růst. Je zraněný. Důvěra je pro člověka a jeho zdravý vývoj něco naprosto základního. Pro nás znamená Pouť důvěry obrácení se k tomu, kdo má důvěru v nás a nikdy ji neztratí. Naplněni touto jeho důvěrou ji pak můžeme předávat dál. Taizé je stranou velkých měst, je to tam velmi jednoduché, spí se na tvrdém, jí se pod širým nebem – a přesto za námi mladí lidé přijíždějí a cítí se tam dobře, protože jsou přijímáni s důvěrou. To byla také hlavní myšlenka našeho zakladatele.
Jsou to lidé většinou ve věku 18–35 let. V angličtině je pro ně termín „young adults“, mladí dospělí. Mohou přijíždět i mladší, šestnáctiletí, ale ti většinou přijíždějí s někým starším.
V komunitě vyznačuje rytmus života modlitba – ráno, v poledne a večer se setkáváme v kostele ke společnému díkůvzdání. Máme ateliér, keramickou dílnu, kde pracuje hodně bratří a kde děláme třeba smaltové křížky, přívěsky, někteří bratři píší, jiní malují. To všechno dohromady dá výdělek, z něhož žijeme. Ale velkou část našeho dne tvoří setkávání s mladými. Jak žijeme, ukazuje také výstava v našem pražském přípravném centru.
Už v dobách mých studií, koncem šedesátých let, fungovalo v Polsku společenství studentů, kteří se zajímali o ekumenismus. Znali jsme komunitu Taizé a snažili se žít podle jejích pravidel. Když v roce 1971 přijel do Polska z Taizé první bratr, byl překvapený, že i za „železnou oponou“ mladí lidé jejich komunitu znají. Udržovali jsme s ním kontakt. Tehdy ještě nebylo možné tak snadno vycestovat, ale mně se to podařilo a v roce 1972 jsem se do Taizé podíval. V roce 1975 jsem tam byl podruhé – a to už jsem se ptal, zda by mě přijali. Než jsem dostal pas a vízum, trvalo to docela dlouho. Mezitím jsem dokončil studium a několik let pracoval. Do komunity jsem vstoupil v roce 1977.
Když vstupujeme do komunity, musíme se rozhodnout přijmout toho druhého s jeho zkušeností víry, s jeho tradicí, s tím, co je všeobecné. To byla myšlenka bratra Rogera, že tímto způsobem budeme připravovat cestu smíření křesťanů: každý zůstane věrný své církvi a tradici, ale obdarujeme se zároveň tím, co je důležité u druhých. A vidíme, že je to možné, že nás toho víc spojuje, než rozděluje. Třikrát denně se všichni scházíme ke společné modlitbě a vrcholem týdne je nedělní eucharistie pro všechny. Mezi bratřími jsou tři kněží, kteří i během týdne slouží mši svatou, takže kdo chce, může se zúčastnit. Ale v neděli se setkáváme všichni společně.
Na začátku se zpívalo francouzsky, protože bratři mluvili tímto jazykem. Když začali do Taizé přijíždět mladí lidé, bylo to velké překvapení a nebyli jsme na ně připraveni. Ale přišli jsme na to, že opakované zpěvy jim pomohou lépe se soustředit na modlitbu. Navázali jsme kontakt s francouzským skladatelem Jacquesem Berthierem, který pak složil ty nejznámější zpěvy. V současné době někteří bratři komponují ve stejném duchu nové. Postupně jsme totiž zjistili, že se můžeme takto modlit i my.
Evropské setkání mladých se bude konat od 29. prosince 2014 do 2. ledna 2015 v Praze a jejím okolí. První pražské setkání se uskutečnilo před čtyřiadvaceti lety. Mladí lidé z celé Evropy se s bratřími z komunity Taizé takto scházejí již od roku 1978. V minulosti proběhla setkání například ve Štrasburku, Římě, Londýně, Paříži, Bruselu, Varšavě, Vídni, Budapešti, Barceloně, Ženevě nebo v Lisabonu. Místo příštího setkání oznámí v Praze představený komunity Taizé bratr Alois. Více informací najdete na www.taizepraha.cz a na www.taize.fr.
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou