Španělská občanská válka stále budí emoce

Vydání: 2007/47 Zadlužené domácnosti. Co s tím?, 20.11.2007, Autor: Jaroslav Šebek

Letos 28. října bylo papežem Benediktem XVI. na svatopetrském náměstí v Římě v jednom okamžiku blahořečeno 498 mučedníků – obětí pronásledování katolické církve během občanské války ve Španělsku. Tento akt prý ale vyvolal otazníky nad rolí církve, protože v bratrovražedných bojích před 70 roky docházelo k excesům na obou stranách. Je možné objektivně zhodnotit okolnosti tragických španělských událostí?

Blahořečení 498 španělských mučedníků, včetně dvou biskupů, obrátilo znovu mediální pozornost na události španělské občanské války (1936–39) – jednoho z nejkrvavějších konfliktů na evropském kontinentě před vznikem druhé světové války. Již v roce 2001 – za Jana Pavla II. – proběhla beatifikace dalších více než dvou set obětí, mimo jiné z řad bohoslovců ze semináře v Barbastru, zastřelených republikány za věrnost své víře.
Kořeny vzniku konfliktu je třeba hledat už po první světové válce, kdy na Pyrenejském poloostrově sílily skupiny volnomyšlenkářů, kriticky naladěných proti vlivné katolické církvi, a zároveň se neřešily naléhavé sociální problémy, zejména na málo rozvinutém venkově. Počátkem 30. let vznikla ve Španělsku republika, která však potřebnou stabilitu situace nepřinesla. Spory mezi konzervativními skupinami a jejich názorovými oponenty vzrůstaly a nezřídka byly řešeny za pomoci násilí.
Ve volbách v únoru 1936 získaly spojené levicové strany většinu. Na řadě míst byly poté drancovány kostely a zabíjeni duchovní. Teror se přenesl i do ulic, množily se případy politických vražd. V noci ze 17. na 18. července 1936 proto zahájily konzervativní armádní kruhy protivládní revoltu. V jejím čele se ocitl generál Franko, vnímaný svými stoupenci jako zachránce křesťanských hodnot v souboji s bolševismem a protináboženskými trendy. Církev z tohoto důvodu podpořila povstalce.
Povstání bylo od počátku velmi krvavé a uspělo hlavně na severu a jihu země. Frankistické jednotky se zde přitom dopouštěly řady násilností proti přívržencům republikánů a docházelo k jejich masovým popravám a mučení. Legální vláda v Madridu tehdy rozdala zbraně do rukou příslušníků levicových milicí, kteří ze msty a nenávisti vůči církvi na mnoha místech povraždili v prvních týdnech války tisíce kněží i řeholníků. Katolíci byli převážně na straně odpůrců republikánské vlády. V Baskicku byla však situace opačná a zde se mnozí katoličtí kněží stali oběťmi Frankových oddílů, protože se hlásili k idejím nezávislosti tohoto regionu.
Španělsko se stalo zároveň kolbištěm, kde nepřímo změřily síly také oba totalitní systémy – nacismus i komunismus. Sovětský svaz totiž tehdy vojensky podporoval republikány (na jejich stranu se postavilo i více než 40 tisíc členů mezinárodních brigád, včetně více než dvou tisíc Čechoslováků), Německo a Itálie zase frankisty. Průběh války a konečné vítězství frankistů v březnu 1939 ovlivnily i vnitřní spory mezi různými frakcemi republikánů, přiživované též agenty z Moskvy.
Celkově zahynulo na obou stranách podle různých pramenů od 300 tisíc až po milion lidí. Do současné doby přetrvává v hodnocení občanské války řada rozporů a emocí. Na interpretaci těchto událostí se nedokáže shodnout ani španělská veřejnost. Nynější vláda socialistického premiéra Zapatera totiž před pár dny odsouhlasila zákon o historické paměti, odsuzující poprvé Frankovu vládu, jenž však vyvolal velké spory na politické scéně i ve společnosti. Mnozí představitelé katolické církve se ale snažili – i přes tragické prožitky z války – přispět k zahojení ran, a to zvláště po pádu Frankova režimu. Cesta k národnímu smíření ovšem bude asi ještě dlouhá.


Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay