Soucit a milosrdenství pro Filipíny

Vydání: 2015/3 Společným hlasem proti terorismu, 13.1.2015, Autor: Martin T. Zikmund

Čítá na sto milionů obyvatel, skládá se z více než sedmi tisíc ostrovů, pravidelně je ohrožují zemětřesení a tajfuny: Filipíny. Země, kam zamířil papež František.
 
 
Na Filipínách byly vydány čtyři druhy pamětních známek s Františkovou podobiznou.Snímek ČTK
 
Do klidných míst tento papež ostatně vstupuje zřídka. Na druhé straně jsou Filipíny jedinou asijskou většinově katolickou zemí, s výjimkou malého Východního Timoru. František se zde ve třech plných dnech svého pobytu 16. – 18. ledna chce zaměřit především na tři věci: setkání s rodinami, s oběťmi předloňského tajfunu Jolanda a s mládeží. Ostatně mladí lidé tvoří polovinu zdejšího obyvatelstva, neboť průměrný věk Filipínců je dnes 23 let.
 
Před šedesáti lety žilo na Filipínách pouhých 22 milionů obyvatel, nyní je to již 101 milionů a prudký nárůst populace pokračuje. Podle pozorovatelů to souvisí mj. s efektivním vlivem církve, která odmítá antikoncepci. Vyšší počet dětí v chudých rodinách ovšem vytváří sociální problém. A nejen to. Jsou to právě chudí, kdo jsou nejvíce vystaveni negativním následkům opakujících se přírodních katastrof. Snad kvůli tomu všemu zní motto papežské návštěvy: Soucit a milosrdenství.
 
Uzdravení a útěcha
 
„Týdny předcházející papežově návštěvě se na Filipínách nesou ve znamení skutečně intenzivní komunitní modlitby,“ konstatoval minulý týden vatikánský státní sekretář kardinál Pietro Parolin. Tato modlitební iniciativa se podle něj včleňuje do devítileté přípravy na oslavu pětistého výročí evangelizace Filipín (1521). Kromě toho má ostrovní stát, jak Parolin poznamenal, v Asii jedinečné postavení díky svým katolickým univerzitám, kde studují i frekventanti z jiných asijských zemí. Důležitým důrazem Františkovy filipínské cesty budou „soucit a milosrdenství projevované trpícím a obětem přírodních katastrof“, neboť smyslem papežovy přítomnosti je podle kardinála Parolina „přinést uzdravení a útěchu do situací poznamenaných tajfunem a zemětřesením, ale též chudobou, korupcí a nespravedlností“.
 
Španělské dědictví
 
Filipíny dostaly jméno po španělském králi Filipu II. (†1598). Španělské vlivy stejně jako ty americké (USA ovládaly ostrovy v první polovině 20. století) zde trvají dodnes. Filipínský politický, ekonomický, právní i vzdělávací systém nese výrazné americké stopy. Vedle domorodého jazyka se zde hojně uplatňuje jak španělština, tak angličtina. Po Španělích zůstává nejvýrazněji přítomná právě dominantní úloha katolické církve, k níž se hlásí na 80 % obyvatel. Filipínští věřící však svou horlivostí španělské souvěrce často předčí. Nejznámější jsou jejich extrémy – především každoroční křižování o Velikonocích.
 
Účast na papežských návštěvách bývá na Filipínách rekordní. Přesně před dvacet lety se sešlo na mši Jana Pavla II. při Světových dnech mládeže v Manile na čtyři miliony lidí, což je nejvyšší počet účastníků za jakéhokoli dosavadního pontifikátu. Není vyloučeno, že při Františkově návštěvě bude toto číslo překročeno. Obavy však organizátorům působí dvě věci: jednak papežova neochota pohybovat se v uzavřeném papamobilu a jednak varování před tropickou bouří, která se může přes ostrovy přehnat právě při jeho pobytu. František ale podle všeho zůstává klidný. Ostatně vzedmuté vlny patřily k Petrově bárce odedávna. 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Zahraniční, Zpravodajství

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay