Sociální encykliky ukazují směr člověku ve společnosti

Vydání: 2009/37 Sebepřijetí, 10.9.2009, Autor: Milan Glaser

Přívlastek „sociální“ u papežských encyklik může nejen v pamětníkovi totalitního režimu vyvolávat dojmy, které k jejich přečtení nepovzbuzují. Nic ovšem není papežům cizejší než prosazovat socialismus, případně jiná abstraktní hesla.

Naopak, první encyklika, kterou komentátoři obdařili tímto přívlastkem (sociální), je od Lva XIII. – Rerum novarum (1891) – a přináší argumenty, které právě socialismus demaskují jako pokus, jenž sice chce řešit skutečný problém, totiž nespravedlnost, ale zároveň protiřečí lidské přirozenosti i Bohu.

Proč sociální?

Byl to nedostatek spravedlivého uspořádání společnosti, který si vynutil pozornost Petrova nástupce, jehož posláním je „utvrzovat ve víře, předsedat lásce a přispívat k jednotě celého lidstva v Kristu“. Jednotlivé vlny rostoucího pokroku – rozmach průmyslové výroby, kumulace kapitálu i chudoby a stále se komplikující vazby mezi lidmi ve společnosti – postupně vyvolaly další podobně zaměřené papežské dokumenty.

Jako za dob Kristových

Pokud jde o praktický dopad sociálních encyklik, lze o něm diskutovat – nezřídka ještě abstraktnějším jazykem, než jakým jsou psány. Avšak problém, který měli před dvěma sty lety Ježíšovi stoupenci s učením svého Mistra, je v lidských dějinách přítomen stále. Je to problém příliš malé naděje, a sice naděje pouze politických změn v našem životě. Dost možná, že sociální encykliky Kristova náměstka skutečně měly svůj vliv na mnohá rozhodnutí politiků, ekonomů či podnikatelů. Je nesporné, že podávají především vhled víry do komplikovaných a stále více se komplikujících souvislostí života soudobého člověka. Poskytují duchovní útěchu, která plyne z přítomnosti Boha, objevované v sociálních vztazích lidských dějin, a nabízejí každému člověku inspiraci ke smysluplnému životnímu stylu ve společnosti. V tom jsou nesporně ojedinělé. Rozhodně stojí za pozornost čtenářů.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 16 17. – 23. dubna 2018

Kardinála Berana přivítá i sv. Vojtěch

Už o tomto víkendu přivítají v pražské katedrále rakev s ostatky kardinála Josefa Berana nejen věřící, ale také nová socha sv. Vojtěcha. O umístění skulptury tohoto…

celý článek


Macron: Opravme vztah církve a státu

Poprvé ve francouzské historii vystoupil prezident této přísně sekulární země na setkání s představiteli katolické církve. Emmanuel Macron promluvil v Bernardinské koleji…

celý článek


Skoky jsou zase živé. Už deset let

Mohutný barokní kostel ve Skokách u Žlutic dává tušit, že zde bylo významné poutní místo. A skutečně. Bylo proslavené zázračnými uzdraveními podobně jako francouzské…

celý článek


Prarodiče nás vedou po celý život

Na ty ruce vzpomínáme pořád. Až po letech pochopíme, čím nás v dětství tak upoutaly – velikostí, drsností i jiným dotykem. Nikdo totiž neumí pohladit tak jako babička či dědeček.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay