Smutná procházka po době zakladatelské

Vydání: 2008/1 Katolický týdeník v proměnách času, 2.1.2008, Autor: Jan Paulas

Zatímco většina církevních periodik se honosí tím, že u jejich zrodu stál nějaký řád, biskup či známá osobnost, u vzniku Katolických novin (předchůdce Katolického týdeníku) stáli komunisté. A podle toho to také vypadalo.

Když si vezmeme do rukou první číslo Katolických novin z 19. června 1949, nemůžeme na titulní straně přehlédnout povědomý podpis. To snad ne?! Ale ano, je to podpis Klementa Gottwalda! V novinách tehdy přetiskli jeho poděkování adresované výboru prokomunistické Katolické akce.

„Vážení pánové! Upřímně jsem uvítal Váš projev, ve kterém vyjadřujete svou věrnost naší lidově-demokratické republice. Zvláště mne potěšilo ubezpečení, že Vy, katoličtí duchovní i věřící, budete poctivě spolupracovat na plánovité výstavbě naší republiky. Náš stát si přeje kladné spolupráce s římsko-katolickou církví. (…) Záleží ovšem mnoho na církvi samé. (...) Váš Gottwald“

V průběhu prvního ročníku Katolických novin (KN) je často opakováno, že záleží na církvi samé, zda se připojí k budování lidově-demokratické republiky, nebo zůstane na straně „štvavé reakce“. Pod Gottwaldovou zdravicí najdeme jiného „kamaráda z mokré čtvrti“, tehdejšího předsedu vlády Antonína Zápotockého. Ten se jako přízrak vrací i v dalších číslech KN, kde je přetištěn třeba jeho projev ostře kritizující církevní hodnostáře v čele s arcibiskupem Beranem.

„Arcibiskup, který na jedné straně zakazuje kněžím politickou činnost pro republiku, nařizuje, aby se kněží zúčastnili politické činnosti proti republice. Vybízí je, aby zneužívali kostelů a církevních obřadů k politické agitaci proti vládě a lidově demokratickému zřízení. Hrozbou, tresty, terorem a násilím chce k tomu donutit věřící i všechny vlastenecké kněze, kteří se štvavé činnosti brání. Minulé neděle nařídil arcibiskup Beran a biskupové předčítání pastýřského listu v kostelích. Tento list je snůškou nepravdivých útoků proti republice…“

V té době by se dalo napětí mezi církví a státem krájet, ale titulní strany KN jsou okupovány komunistickými projevy – Gottwalda, Čepičky aj. Jak lze překroutit i moudré lidové přísloví ve prospěch nového režimu, ukázal názorně Zápotocký ve svém projevu na Den horníků:

„Letos můžeme jistě oprávněně říci: Lidé se přičinili, a protože se přičinili, Pán Bůh také požehná. Bez lidského přičinění nikdy by na světě Božího požehnání nebylo.“

Když komunistické Národní shromáždění schválilo zákon o hospodářském zabezpečení církví a zákon o Státním úřadě pro věci církevní, přijaly to KN s nadšením, že stát zbavuje církve hmotných starostí. Dokonce píší, že v parlamentě bylo tehdy přítomno asi dvě stě duchovních, z toho 150 katolických kněží. „Po schválení zákona povstali členové Národního shromáždění a dlouhotrvajícím potleskem pozdravili představitele církví.“ Takových absurdních situací bylo hodně – jako třeba když někteří kněží jezdili besedovat se zástupci lidové správy, s dělníky a rolníky. KN informovaly, že například „v Hlučíně se sešli katoličtí kněží z okresu, aby pobesedovali o svých problémech a zkušenostech“. Příkladem dobré spolupráce s pracujícími byl jistý kaplan, který sfáral na dole Masaryk jako brigádník. Na besedě zdůraznil: „I nadále věnuji svůj volný čas tomu, abych co nejvíce pomohl našim horníkům.“

„Česká a slovenská veřejnost se v uplynulých dnech dověděla podrobnosti o událostech, které se staly v malé vesničce Číhošti u Ledče n. Sázavou. Před vánočními svátky minulého roku se rozšířila zpráva o tom, že v této vesnici došlo k nevysvětlitelnému ,zázračnému‘ vychylování kříže v místním farním kostele Nanebevzetí P. Marie. Z popudu okolního obyvatelstva, které vyslovovalo svůj údiv nad tímto úkazem, a vzhledem k šířící se šeptané propagandě, která tvrdila, že kříž zůstal vychýlen k západu, došlo k šetření, při kterém byly odhaleny podrobnosti tohoto klamu.“

Tak mají dovoleno psát KN 19. března 1950, tedy tři měsíce po událostech v Číhošti, protože zároveň přinášejí žádoucí vysvětlení: křížkem bylo pohybováno mechanicky, podvodným způsobem. „Celé toto zařízení sestrojil farář Toufar v klidu své venkovské farnosti...,“ píše se v KN v článku Číhošť nebude poutním místem. U něho je připojena fotografie křížku s popiskem: „Zneuctěný kříž na číhošťském svatostánku, zajištěný primitivním mechanismem k pohybování.“

„V Praze se konalo přelíčení proti deseti řádovým kněžím, kteří se provinili činy, zaměřenými proti republice. Jejich jednání bylo odsouzeno všemi katolickými věřícími, kteří si právě při této příležitosti připomínají pravé poslání řádů a řeholníků a s lítostí pozorují, jak toto poslání bylo některými jednotlivci opuštěno.“

Kdo byli tito zločinci? Byli to například dva premonstrátští opati Bohumil Vít Tajovský a Augustin Machalka, provinciál jezuitů František Šilhan či dominikán Silvestr Braito. Šlo o první velký vykonstruovaný proces s představiteli řádů, který dal režimu „záminku“ k přepadení a likvidaci klášterů. V dalším vydání pak KN nejen uvítaly rozsudek nad dotyčnými v článku Neprospěli církvi svaté, ale papouškovaly i ty největší nesmysly – například, že v želivském a novoříšském klášteře byly nalezeny také zbraně nebo že „někteří řádoví kněží byli k vyzvědačské práci přímo školeni, a to ve vatikánském Východním papežském ústavě“. Jak poznamenal P. Antonín Mandl o dvacet let později, podle této logiky i svatý Cyril a Metoděj byli římští špioni. Podobně nestoudně psaly KN i o půl roku později při procesu právě s Antonínem Mandlem, Anastázem Opaskem aj. Věru, neslavná to doba zakladatelská.


Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 50 12. – 18. prosince 2017

Kudy putuje Betlémské světlo?

Už tuto neděli zamíří Betlémské světlo z Vídně a Lince do České republiky. Rozvezou ho skauti. Přinášíme i příběh dvanáctiletého Rakušana Tobiase Flachnera, který…

celý článek


Svěřit se do Božích rukou

Už jen za pár dnů uslyšíme během půlnoční mše vyprávění z Lukášova evangelia o tom, jak se betlémských pastýřů „zmocnila velká bázeň“, když jim anděl Páně…

celý článek


Aby se i dospělí divili...

„Pod stromek bych chtěl lego, tablet a mobil,“ žádá si kluk. „V žádném případě!“ vyděsí se maminka, načež pořídí všechno – a k tomu ještě něco nepotřebného,…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay