Slovenský obraz na Hradčanech

Vydání: 2008/50 70 let od smrti Karla Čapka, 9.12.2008

V mládí jsme jezdívali autostopem na Slovensko, které bylo i nebylo cizinou. Obdivovali jsme velehory a nádherná města na Spiši, v okolí Banské Bystrice vyhledávali gotické fresky uvnitř vesnických kostelíků. Prolézali jsme zříceniny monumentálních hradů, na trhu v Rožnavě popíjeli burčák a z parníku plujícího k Ostřihomi udiveně sledovali nekončící houštiny dunajských břehů. Věděli jsme, že velký barokní malíř Jan Kupecký byl Slovák a milovali jsme Cypriana Majerníka, jehož těžká nemoc dovedla k tomu, že temnou válečnou dobu reflektoval tak jako málokdo jiný. Několik dotyků se Slovenskem a jeho kulturou nemohlo však přinést znalost. Když byly naše země rozděleny, ubylo příležitostí k návštěvám.
Chodím kolem jednoho díla slovenských rukou, na které se vždy rád podívám. Je to kamenný reliéf, zabírající celou stěnu stanice metra Kačerov. Je tam už pětatřicet let a pořád vypadá dobře, což se dá říct jen o nemnoha pracích ve veřejných prostorách tehdejší doby. Bývají ideologicky zabarvené a pohnutkám, které přiměly tehdejší komisaře, aby díla schválili, dnes nerozumíme. Rozpačitě působí vyčpělý patos velikých mozaik. Na Kačerově osvětluje ranní slunce vypoukliny reliéfu, připomínajíc mi moje dávné cesty po slovenských horách.
Když jsem stoupal k pražské hradní Jízdárně, těšil jsem se na další setkání se Slovenskem. A nebyl jsem zklamán. Výstava Slovenský obraz (anti-obraz) s podtitulem 20. století ve Slovenském výtvarném umění je hlubokou sondou, i když nemůže obsáhnout všechno. Jsou zde obrazy, plastiky, fotografie, instalace i umění videa. To jsme si nechali nakonec a byli překvapeni hořkou ironií: unavený papež nad neustálým úsilím skarabea, valícího svou kouli bez jakéhokoliv rozpoznatelného důvodu. Ale současná skepse, týkající se stále stoupajícího HDP (když už nemusíme „dohnat a předehnat“) by byla nepochopitelná v době před sto lety, kdy výstava začíná.
Po velikém plastickém Logu Jozefa Jankoviče začíná výstava chronologicky v jednotlivých kapitolách, aby představila moderní slovenské umění: Vojna a civilizace – fotografie těžkého života slovenských venkovanů a obrazy utrpení v díle klasiků (Koloman Sokol, Jozef Kostka, Vincent Hložník, Cyprian Majerník, Ján Mudroch).
Slovenský mýtus – ve fotografiích Karla Plicky (Zem zpieva, 1932) Hory a lidé v obrazech Martina Benky. Národní kubismus Ludovíta Fully, kde folklor měl často křesťanské rysy, a přesto nebyl komunisty zakázán. Janko Alexy, Miloš Bazovský, Mikuláš Galanda.
Socialistický anti-obraz – obrazy z písmen a znaků Júliusa Kollera. Projekty památníků Jozefa Jankoviče, fotografie Igora Podstraského, Ĺubo Stacha a Jána Budaje (Stavění tribun, normalizace) Obrazy Laco Terena, ironizující totalitu.
Z města ven – fotografie akcí Rudolfa Sikory. Slovenský „Informel“. Srpen 1968 ve fotografiích Ladislava Bielika. Ekologie v objektech Juraje Meliše. Poezie kosmu – Big–Bang a Rakety Stano Filka, mobily Milana Dobeše, grafické obrazy Rudolfa Sikory, patřící k nejsilnějším pracím na výstavě (Pyramida, Soustředění energie, Černé díry).
Jiné světy a globální vesnice – v závěru velkého sálu Jízdárny. Akustikon Alexe Mlynárčika, objekty Stano Filka, Márie Bartuzsové, Denisy Lehocké, obrazy Milana Paštéky, Mariana Čunderlíka, Milana Bočkaye. Tři mistrovská díla Rudolfa Fily.
Některá jména se objevují ve více kapitolách, jiná ojediněle, některá chybí. Je také otázka, zda je národnost v umění tím, co je nejdůležitější. Rozhodně se ale v minulém století na Slovensku narodila díla svébytná, živá a krásná.
Václav Sokol
Výstava v Jízdárně Pražského hradu potrvá do 1. 3. 2009


Sdílet článek na: 

Sekce: Bůh v mém životě, Ostatní, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 29 16. – 22. července 2019

Rekordní a misijní konference

Do Brna na Výstaviště se přijeli modlit, povzbuzovat ve víře i hledat své misijní dary lidé z celého Česka i Slovenska včetně zástupců mnoha komunit a hnutí. Konference…

celý článek


Korejský zápal pro víru

Zatímco křesťanů v Evropě ubývá, v jiných koutech světa se děje opak – zejména právě v Jižní Koreji, kde ještě před 150 lety byla křesťanů jen hrstka a nyní…

celý článek


Putování po klášterech: Hora Matky Boží

Hora Matky Boží, která je jedním z nejznámějších poutních míst královéhradecké diecéze, ožívá. Dřívější klášter za dobu své existence zažil slavné i temné…

celý článek


Živé Skoky představí jedinečné písničkáře

V Karlovarském kraji patří již pravidelně k létu také hudební a duchovní festival Živé Skoky. Série koncertů, modliteb a poutních mší trvá na postupně obnovovaném…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay