Slováci postavili Islanďanům roubený kostel

Vydání: 2017/29 Loučení v Kolíně nad Rýnem, 18.7.2017, Autor: Alena Scheinostová

Neobvyklou pozornost poskytli Slováci z Hriňové farnosti v Reydarfjördu na Islandu: postavili pro ně nový roubený kostel, a to ze dřeva, které vyrostlo v lesích na Zvolensku.


Slovenský biskup Tencer s farníky před novým islandským kostelem. Snímek archiv P. Davida Tencera

Novou stavbu posvětil 18. června reykjavický biskup David Bartimej Tencer a dedikoval ji svatému islandskému biskupu z 12. století Thorlakovi. Kostel má tvar františkánského kříže, je vysoký 12 metrů a na Islandu je unikátem: dřevo je totiž na kamenitém ostrově nesmírně vzácné. Slováci proto kostel postavili nejprve v Hriňové, následně jej rozebrali, převezli na skandinávský ostrov a „jako stavebnici“, jak s obdivem referuje místní list Iceland Monitor, jej opět složili. „Jinak bychom sem museli dovézt surové dřevo a také odborníky, protože Islanďané neumějí se dřevem zacházet. Takovýto dům nebo kostel nenajdete na Islandu ani jeden,“ vysvětlil biskup Tencer slovenské tiskové agentuře TASR. Už nyní, jen několik týdnů po svém posvěcení, tak patří kostel sv. Thorlaka k místním turistickým atrakcím.

Vazba mezi Hriňovou a Reydarfjördem není náhodná. Právě v Hriňové založil David Tencer roku 1996 kapucínský klášter. Sám totiž pochází z Nové Baně v banskobystrické diecézi a od roku 1990 je členem kapucínského řádu. V Reydarfjördu působil jako misionář předtím, než jej papež František roku 2015 jmenoval biskupem. „Když jsem tam začínal, bohoslužby bývaly u někoho doma, třeba v obýváku. Když byla komunita už větší, sloužil jsem i ve zpracovatelně ryb, v budově Červeného kříže nebo v evangelických kostelech,“ vzpomněl biskup Tencer pro slovenský magazín Postoj.

Farnost, kterou spravují slovenští kapucíni, později koupila dům a v něm bratři zařídili kapli. Nový kostel stojí v sousedství tohoto domu. „Katolická komunita zde není příliš velká a v tom je její kouzlo,“ dodal biskup, který prý zná většinu svých diecézanů osobně.

Jeho diecéze je na ostrově jediná, katolíků je zde jen asi 13 tisíc, tedy 3,7 %. Většinové vyznání je na Islandu počínaje reformací luteránské a až do počátku 20. století se Islanďané podle zákona ani nesměli katolíky stávat. Ke katolické církvi se nicméně hlásily takové osobnosti islandských dějin, jako byli autor dětských knih a jezuita Jón Sveinsson známý jako Nonni (1857–1944) či romanopisec, básník a překladatel, nobelista Halldór Laxness (1902–1998).

(sch)

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články



Aktuální číslo 51-52 18. – 31. prosince 2018

Bílé stuhy nového začátku

Brány odjakživa někam vedly. Do města, nebo z města. Do kláštera, nebo z kláštera. A teď si představte bránu, která nevede nikam. Žádná slavobrána pro vítěze nebo vojevůdce.

celý článek


Co vám letos udělalo radost?

Na konci kalendářního roku jsme se zeptali několika osobností v církvi, co je v roce 2018 potěšilo.

celý článek


Stačí prostě být spolu

Štědrý den je tu. Celý rok se na něj těšíme, ale někdy přinese přes veškerou snahu místo radosti spíš zklamání a rozčarování. Jak je to možné a co s tím?

celý článek


Betlém v kulisách Jestřebích hor

Dřevěná polygonální zvonice nad městem není jediným unikátem Rtyně v Podkrkonoší. V barokním kostelíku, za nímž se na horizontu tyčí nejvyšší česká hora, tu o…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay