Sklízíme plody celoročního snažení

Vydání: 2007/42 Podzim na zahradě, 16.10.2007, Autor: Milan Badal

Podzimní zahrada jest plna činorodého hemžení. Listí napadané na naposled posečený trávník je disciplinovaně shrabováno a vyváženo na kompost. Záhonky zbavené posledních plodů letního snažení se do hloubky ryjí a hnojí. Ze stromů jsou kromě listí, které padá neorganizovaně samo, opatrně obírána červenozlatá jablíčka. Třídí se na ta, která nastoupí cestu moštování či štrůdlu, a na ta, která jsou hodna uložení do lísek ve sklepě. Pod ořešáky trčí vzhůru obrácené zadní části těl rozlehlého příbuzenstva, které sbírá napadané či sklácené ořechy, aby bylo na vánoční cukroví. Podobná brigáda se vrhne i na přilehlé bramborové políčko, neb kupované brambory jsou drahé a hnusné. Máme-li na venkově zvířátka, věšíme pod kůlnu kukuřici, což je malebné a idylické. Všeobecně vzato přináší právě na podzim konečně zahrada plody našeho celoročního snažení. Tolik drobet šedé teorie.

Komu se nelení, tomu se zelení?
Zelený strom života však vypadá docela jinak. Nad dvěma koši brambor přemýšlíme, jestli se nám to vůbec vyplatilo. Při rytí záhonů vyplácáme na bolavá záda více drahých mastí, než by nás stálo nakoupení vagónu mrkve v supermarketu. Před uloženými jablíčky mrzutě dumáme, jestli je podobně jako vloni budeme postupně vyvážet shnilá na kompost. Hnojením záhonů se mstíme sousedům za celoroční návštěvy jejich slepic na našem pozemku a za noční vytí jejich Azora. Na kukuřici jsme přilákali myši z okruhu padesáti kilometrů a pomáhající příbuzní si odvezli všechny sklizené ořechy, protože zadarmo přece dělat nebudou. Na zahradu se koneckonců v tomto ročním období vůbec nedá vkročit, protože všichni sousedé zběsile spalují spadané listí.
Letos jsme přistoupili k naší velké zahradě docela jinak. Rozhodli jsme se k experimentu. Výzkumná otázka zněla: Jak bude vypadat zahrada bez lidského zásahu? Co vám mám povídat! V boji o přežití zvítězily jen některé rostliny, sousedé nám alespoň nevidí do oken. Zdravý a odpočinutý vařím z čerstvé zeleniny zakoupené v obchodě, je to daleko pestřejší, protože špargl, čekankové puky či lilky bych u nás vypěstoval stěží. Na ničím nerušeném pozemku se usídlila zvířátka, která často nepotkáte: otakárek ovocný, drvodělka fialová, sojky, veverky a maminka říká, že zahlédla i medvídka mývala. No nevím, v každém případě stačí dát jakékoliv odpadky z domácnosti na zápraží a do druhého dne zmizí. Tomu říkám ekologické třídění odpadu.
Vřele doporučuji.

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 34 20. – 26. srpna 2019

Matku Marii slavili v Paříži i v Iráku

Jeden z nejdůležitějších mariánských svátků liturgického roku – Nanebevzetí Panny Marie – prožili křesťané po celém světě.

celý článek


Orel stále roste a mládne

Celá orelská organizace prožije v sobotu 24. srpna na Svatém Hostýně spolu s moravským metropolitou a duchovním rádcem Orla Janem Graubnerem tradiční mariánskou pouť. Tentokrát…

celý článek


Milevsko: Živé místo i naleziště

V klášteře Milevsko působí tři premonstráti, jejichž život zdaleka netvoří jen modlitba. Spravují několik farností na rozsáhlém území jižních Čech, fungují jako…

celý článek


Jak udělat s dětmi herbář

Léto a prázdniny jsou ten správný čas pro zakládání herbářů. Slovo herbář je latinského původu (herba latinsky znamená bylina).

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay