26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Silný příběh z 'ďáblovy dílny'

16. 10. 2007

|
Tisk
|

Vydání: 2007/42 Podzim na zahradě, 16.10.2007, Autor: Jaroslav Šebek

Příběhy opírající se o autentické události získávají mezi filmaři stále větší popularitu. Dokladem je i snímek rakouského režiséra Stefana Ruzowitzkého Ďáblova dílna, jehož scénář volně vznikl podle knihy slovenského typografa Adolfa Burgera (1917). Ten skončil za odbojovou činnost spolu s manželkou v Osvětimi (ta zde zahynula). Burger přežil, protože se díky své profesi stal aktérem jedné z největších padělatelských akcí moderní doby – operace Bernhard.

V koncentračním táboře Sachsenhausen soustředili příslušníci SS v letech 1942–45 kolem 140 židovských vězňů, aby pro ně tiskli falešné bankovky, jimiž chtěli podlomit ekonomiku Spojenců. V masovém měřítku zde vyrobili zejména britské libry (celkem jich bylo přes 130 milionů). Vězňové měli v rámci tábora privilegované postavení, ale s vědomím, že budou dříve či později jako nepohodlní svědkové odstraněni. Koncem války bylo osazenstvo dílny evakuováno do Alp, kde se dočkalo osvobození americkou armádou (ve filmu jsou vězni osvobozeni přímo v Sachsenhausenu). Bedny s padělky svrhli ustupující nacisté do Toplitzského jezera, odkud byly některé z nich vyloveny na přelomu 50. a 60. let.
Vedle toho, že přibližuje jednu z méně známých epizod druhé světové války, je film pozoruhodný i zobrazením morálních dilemat, která jsou spojena se snahou přežít nepříznivé okolnosti bez ohledu na ideologii. Osa filmového příběhu, jehož hlavní postavou není Burger, ale legendární padělatel Sally Sorovič (ve skutečnosti se jmenoval Smolianoff), se tak točí kolem otázky: mají vězňové vyhovět nacistům a prodloužit si svůj život, ale tím pádem i válku, anebo si zachovat morální tvář, pokoušet se o drobné sabotáže a riskovat tak fyzickou likvidaci? Hra o přežití se přitom netýká jen nedobrovolných padělatelů, ale i jejich věznitelů (zajímavý je portrét cynického esesáckého velitele Herzoga, kterému jde v první řadě o jeho materiální prospěch). Konfrontací života vězňů ve „zlaté kleci“ s každodenní realitou koncentráku (např. střelba na vězeňském dvoře hned za zdí bloku padělatelů) se tvůrcům také podařilo působivě ukázat nelidskost nacistického systému, ačkoli se ve snímku neobjeví mnoho brutálních scén. Výsledný efekt podtrhují výborné herecké výkony, jimž vévodí zejména Karl Markovics v hlavní roli (herec je známý českému publiku např. ze série kriminálních příběhů Komisař Rex).
Jednotlivé postavy mohly být z psychologického hlediska lépe propracovány – dynamickými proměnami prochází hlavně Sorovič, jehož svědomí osciluje mezi přizpůsobením se a odporem, a je podán jako protipól revolučního idealisty Burgera. To však nemění nic na tom, že mnozí filmoví znalci označili snímek za nejlepší dílo rakouské poválečné kinematografie (film byl vyslán i do oscarového klání). Je to každopádně drama, které jde pod kůži, protože rozehraný příběh lidských charakterů, rámovaný úvahou o střetávání idealismu a pragmatismu, by se mohl odehrát i jinde než za ostnatým drátem.


Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou