Schází nám větší míra zájmu o památky

Vydání: 2005/4 Ztráta jednoty, 18.1.2005, Autor: Iva Tereza Grosskopfová

„Dědictví otců“, které je bohatstvím církve, má kromě jiného také podobu soch, obrazů a dalších uměleckých předmětů. Díla mistrů předchozích staletí mají mnohdy nevyčíslitelnou hodnotu. Na péči o tyto památky jsme se zeptali diecézního konzervátora pražského arcibiskupství mgr. Vladimíra Kelnara.

 

Jak se církvi v Česku daří pečovat o její movité památky?

Nutno sebekriticky říci, že stále nedostatečně. V jednotlivých diecézích se však postupně podařilo založit diecézní konzervátorská centra. Ta usilují o systematickou ochranu dochovaného kulturního dědictví - evidují je, dokumentují, pečují o ně, zajišťují jeho restaurování. V neposlední řadě se zabývají i otázkou jeho vhodné prezentace. Musíme též bojovat s nevídaným množstvím krádeží a vloupáním do církevních objektů. Ztráty jsou od dob husitského drancování nevídané a alarmující! Vnímám je nejen jako citelnou majetkovou újmu, nýbrž i jako útok na samotnou křesťanskou identitu, kterou sakrální umění osobitým způsobem ztělesňuje.

 

V mnohém by měla pomoci inventarizace (evidence) těchto uměleckých děl...

Tu v jednotlivých diecézích vyhlásili biskupové, jedná se současně i o povinnost plynoucí z řádné evidence svěřeného majetku a v neposlední řadě i dobrého správcovství. Zodpovědným za její provedení chtě nechtě zůstává statutární zástupce farnosti, který dnes ve většině případů spolupracuje s laiky. Získané údaje pak zpracovávají pracovníci jednotlivých konzervátorských center.

 

V čem se liší péče o církevní a necírkevní památky?

Snad jen v úctě k nim – ta totiž v církevním prostředí není jen umělecká, ale měla by zahrnovat i respekt k víře, kterou do nich umělec v různé míře vtělil. Odborníky a vhodné zacházení vyžadují obě kategorie památkového fondu. Prakticky se však liší v možnostech kvalifikované péče a v míře financí. Jejich nedostatek zůstává do vyřešení otázky vztahu státu a církve - a s tím spojeného financování církví - často neřešitelným problémem.

 

Jaký je tedy současný stav v oblasti péče o církevní umění?

Schází nám větší míra zájmu. Církev, decimovaná v minulosti komunistickým režimem, totiž začala nejprve obnovovat své struktury, rozvíjet pastorační péči v oblastech, které předtím byly tabu, a nyní vedle finančních zdrojů stále hledá i své místo v současné společnosti. Skutečného umění si ovšem církev vždy vážila a v nedávných vatikánských dokumentech je dokonce označuje za velmi účinný evangelizační nástroj. Situace u nás je navíc komplikovaná i faktem, že lidské síly a finanční zdroje vyčerpává namnoze zoufalá snaha zachránit a udržet hlavně nemovité památky. Ty svou velikostí i počtem často přesahují naše možnosti. Po desetiletích „péče“ totalitního státu se leckdy nacházejí doslova na prahu zániku.

 

Mohou se dnes běžní lidé dozvědět o církevním umění?

Široké veřejnosti je přístupné podobně jako každé jiné, dokonce možná jednodušeji než státní či městské – není třeba jít do muzea a galerie, stačí navštívit kostel (většinou v souvislosti s konáním bohoslužeb). Navíc je možné je většinou shlédnout zdarma.

Otázkou přitom zůstává, zda je širší míra publicity v souvislosti s krádežemi žádoucí. Unikátů máme v Česku mnoho - české země byly po staletí klenotnicí umění. Škoda jen, že památkový fond ve vlastnictví katolické církve byl tak drasticky ztenčen krádežemi v posledních 15 letech. Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 18. – 24. září 2018

Letní rekord koledníků

Slova „Tříkrálová sbírka“ a „rekordní“ se vedle sebe ocitají ve zprávách o výsledcích koledování. Nového rekordu se ovšem koledníkům podařilo dosáhnout minulou…

celý článek


Mluví se o nich na každém rohu

Co znamená výraz „křesťanské hodnoty“? Jak se zvěst evangelia může změnit v hodnotový systém? Jak je možné, že se „křesťanské hodnoty“ stávají zásadním…

celý článek


Výchova k občanství

Demokracie nemůže bez osobní odpovědnosti občanů za věci veřejné dobře fungovat, a právě proto vyžaduje neustálou výchovu – a to nejen mládeže, ale i dospělých.

celý článek


Jak se Pobaltí chystá na příjezd papeže?

V předvečer papežovy návštěvy pobaltských zemí – Estonska, Lotyšska a Litvy – odpověděl na dotazy KT PHILIPPE JOURDAN, francouzský biskup, který od roku 2005 působí…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay