Sanitka 2: příběhy z reklamy

Vydání: 2013/38 V supermarketu už mají Vánoce, 17.9.2013, Autor: Jan Paulas

Má jít o televizní hit letošního podzimu. A skutečně – první díl nového seriálu Sanitka 2, který navazuje na slavný předlistopadový seriál, vidělo 1,4 milionu televizních diváků.

Václav Jiráček jako mladý Jandera a Pavel Zedníček coby nejzkušenější saniťák. Snímek archiv ČT

Bylo to pokušení, jemuž nešlo odolat, podobně jako kdysi u Nemocnice na kraji města: natočit v polistopadových časech pokračování kdysi veleúspěšného seriálu. A už po prvních dílech se zdá, že oba tyto pokusy vstoupit znovu do stejné řeky potká obdobný výsledek: i přes hvězdné herecké obsazení je to nastavovaná kaše nevalné chuti.
 
Původní seriál Sanitka vznikl v roce 1984 a stal se tehdy skutečně fenoménem. Stejně jako Nemocnice patřil k nejpovedenějším výrobkům tehdejší televizní socialistické kultury. Ale nešlo jen o zvládnutou řemeslnou stránku. Scenáristovi Hubačovi a režiséru Adamcovi se podařilo natočit seriál z populárního lékařského prostředí, který dával nahlédnout pod pokličku pražské záchranné služby, nabídl civilní uvěřitelné příběhy i s vypjatými emotivními momenty (umírání doktora Skalky) a téměř se vyhnul politickým tématům, naopak v podtextu si mohl divák najít dokonce kritické poznámky (o stavu tehdejšího zdravotnictví, o papalášství či nedotknutelnosti vlivných). Nakonec i jediná politická zápletka s doktorem Mádrem, bývalým západním letcem, který za trest mohl jezdit jen se sanitkou a který při první možnosti zůstal za hranicemi, má vedle žádaného vyznění na tu dobu odvážný podtext: jako schopný odborník se na Západě okamžitě uplatnil, udělal kariéru a solidárně pak myslí na svého kolegu, doktora Janderu, jemuž nabízí stáž v Anglii. Ten ji ovšem samozřejmě musí krkolomně odmítnout…
 
PARAZITOVÁNÍ NA ÚSPĚCHU
 
Uběhlo třicet let a stojíme na pražském letišti, kde se hlavní hrdinové scházejí. Je to taková trošku trapná vítací sešlost, která tam čeká na Janderu, ale v podstatě na diváky, aby jim sdělila, že Jandera je už podruhé ženatý. Zkrátka již první dialogy dávají tušit, že se dostáváme do úplně jiných vod. Ostatně scenáristickou štafetu převzal po otci jeho syn a režie se ujal Filip Renč. A jak první díl běžel dál, něco nám stále víc připomínal. Ano, podobně pokračovala i Nemocnice na kraji města 2 (měla ostatně stejného dramaturga) a vlastně takto začíná většina našich současných seriálů. Než přijde děj, čeká nás dlouhá exkurze do přediva vztahů, kdo je s kým, kdo koho nemusí, protože na vztazích (zejména milostných) jsou naše seriály založeny. U Sanitky 2 navíc přichází polopatické vysvětlování, co hrdinové celých třicet let dělali.
 
A po téhle fušce už musí přijít akce a milostné zápletky. V Sanitce 2 jsou milostné přísliby cítit na každém kroku – sotva mladá Mádrová vystoupí z auta, už víte, že mezi ní a Janderou juniorem něco bude. A po druhém díle má divák pocit, že půlka záchranky na nic jiného nemyslí. Všechno je navíc předem avizované a ve své předvídatelnosti až nudné. Oprašují se tu také staré nápady s prvním nevydařeným výjezdem mladého Jandery, s hrubým saniťákem (Srstkův byl ale uvěřitelný, zatímco ten Vašutův, který nutí svíjející se pacientku málem pochodovat, je přitažený za vlasy) a postavy seriálu se často odvolávají na příhody původní úspěšné série. Je to až parazitování na úspěchu. A když konečně dojde na vlastní akci, připomná spíš profesionálně natočený klip pro BESIP. Akce je sice perfektně vizuálně ztvárněná, plná zvukových i obrazových efektů, ale nemá v sobě žádné napětí, osudovost či lidsky silný moment (pokud mezi ně neřadíme naprosto přehnanou scénu s téměř mrtvým řidičem, který pak „vstane z mrtvých“ a málem přepere tři saniťáky). Obyčejné slepé střevo v původní Sanitce v sobě mělo víc dramatičnosti než masakr na dálnici či Rom s nožem v Sanitce 2.
 
PŘÍBĚHY NA POVEL
 
Už před lety jsem vedl s kamarádem filmařem debatu o tom, nakolik rukopis mladých českých režisérů kazí to, že točí reklamy. A při sledování prvních dílů Sanitky 2 mám neodbytný dojem, že tu mám před sebou chladné, na efekt vypočítané reklamní příběhy, jež se odehrávají na povel (teď tam šoupneme nějaký flirt, který je sice psychologicky nepravděpodobný, ale lidem se to bude líbit). Poetický pohřeb či řezník filozofující nad krásou krajiny z původní série v Sanitce 2 nemají místo. Tady musí být všechno rychlé, jednoduché, chytlavé s jasnou zprávou: kupte ten výrobek i příště. Bude umírat Janderův bohatý tchán. Pomůže pak Jandera své slepnoucí švagrové? Nezačne si jeho žena se šéfem záchranky? Po něm ale kouká i jiná atd. Divák musí být pořád zásobován. Zkrátka máme tu jen o trochu víc pokleslou Ordinaci, tentokrát v oranžové zahradě pražské záchranky.
Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články

Diskuse

Medicina jako světské náboženství Michal 18.9.2013 01:31

Zobrazit vše Zobrazit vybrané

Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay