S teroristy se nemluví. Točí se o nich však filmy

Vydání: 2009/22 Kardinál Josef Beran, 27.5.2009, Autor: Aleš Palán

S teroristickými bojůvkami západoněmecké Frakce Rudé armády (RAF) měla problém už propaganda v komunistickém Československu. Na jedné straně jí zjevně konvenovalo, že se mladí Němci ze Západu hlásí k téže krajně levicové ideologii, na druhé straně fakt, že při prosazování svých cílů unášeli a zabíjeli nevinné lidi, se jí nemohl hodit do krámu. Název organizace odvolávající se na Rudou armádu proto v oficiálních československých médiích nikdy nezazněl.

Němci této skupině (skupinám) říkali podle jejich vůdčích osobností jednoduše Baader Meinhof Bande. Přesmyčkou tohoto označení vznikl i název filmu, který nyní přišel do českých kin: Baader Meinhof Komplex. A s tímto filmem má problém zase česká žurnalistika – jen obtížně hledá způsob, jak o něm psát. Zásadní otázka zní: Pokud tvrdíme, že s teroristy se nevyjednává, je správné o nich točit filmy? Navíc takové, kde jsou hlavní hrdinové podáni jako sice poněkud vykolejení jedinci, ale jejich zloba je prezentována jako odůvodněná. Nynější film, plným právem mu můžeme říkat akční, zobrazuje „nejslavnější“ období činnosti RAF. Tehdy s sebou „banda“ ještě nesla nějaký, byť zvrácený étos a ideu. (Dvě z hlavních představitelek hnutí mimochodem pocházely z rodin protestantských farářů.) Poučený západní divák ale ví, co tomu předcházelo, i to, co následovalo. Že jeden z ideologů bojujících za společnost ve jménu Maa, Lenina a Che Guevary byl uprchlíkem ze socialistického ráje z východního Německa. Že ideologie z druhé a třetí generace RAF v podstatě zcela vyprchala a z jejích členů se stali pouze bezskrupulózní zabijáci. Že smyslem jejich teroru bylo jen bořit – na řeči o tom, co bude „pak“, je prý dost času. Že po nich zůstala jen krev a vztek. Český divák podobné informační zázemí nemá. (Pokud nezná například vynikající práci Šárky Daňkové RAF – Frakce Rudé armády vydanou Nakladatelstvím Lidové noviny.) Modifikovaná otázka, na niž si musí odpovědět, tedy zní: Pokud se s teroristy nevyjednává, je správné chodit na filmy o nich? Baader Meinhof Komplex je nicméně dobrý film: napínavý, strhující, dramaticky vystavěný. Tváře herců jsou velmi podobné skutečným členům RAF, dobové reálie jsou věrně zachyceny… Mladí západní Němci byli dvacet let po skončení druhé světové války znechuceni honbou společnosti za materiálním ziskem, nesnesli, že důležité pozice zastávali někdejší významní členové NSDAP, nevěřili, že s tím oficiální politika může (a chce) něco udělat. Někteří z nich tedy sáhli po zbrani… Od sametové revoluce uplyne letos dvacet let, komunisté ovládají řadu důležitých postů, neonacisté pochodují českými ulicemi… Rád bych věřil, že je to podobnost čistě náhodná. Film Baader Meinhof Komplex by měl sloužit jako úpěnlivé varování.

Sdílet článek na: 

Sekce: Kultura, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 8 19. – 25. února 2019

Oslavy věrozvěstů napříč Evropou

Mezinárodní sympozium v Čenstochové zahájilo jubilejní rok s připomínkou 1 150 let od smrti sv. Cyrila.

celý článek


Teologické fakulty lákají ke studiu

Začátek roku je pro maturující studenty také časem výběru vysoké školy. O jejich zájem s ostatními obory soupeří i teologické fakulty.

celý článek


Jako když přeskočí jiskra

„Křesťané neznající humor žijí daleko od hory blahoslavenství,“ napsal kdysi morální teolog Bernhard Häring a rozhodně to nemyslel jako bonmot. Zkrátka humor ke zdravé…

celý článek


Manželství a spory: ruku v ruce

Prakticky všichni, kdo žijí blízký a intenzivní vztah v manželství, jistě potvrdí, že k němu konflikty patří.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay