S Marií (nejen) adventem k vánočním svátkům

Vydání: 2008/49 Marta a Marie v adventu, 2.12.2008

Je to přesně jeden rok, kdy jsem vedl duchovní cvičení pro kněze na Svaté Hoře. Strávil jsem tam několik dní na prahu adventu.

Domů ke svým povinnostem jsem si odvezl a v mysli ještě delší čas uchoval krásné poutní místo, zasněžený svatohorský vrch, stříbrem zářící oltář baziliky se snědou Madonou, ale především tváře jednotlivých účastníků. Více než kdykoliv jindy jsem si uvědomoval, že oči těchto mých mladších i starších spolubratří už leccos viděly. Vidět však nestačí. Člověk, milující Boha a lidi, tím spíš Bohu a spáse lidí zasvěcený (tedy kněz), se nemůže jen dívat a sledovat. V tolika očích jsem v té chvíli vytušil víc než jen dívání a sledování. Bylo tam vyhlížení a prohlédání – a ten postřeh mi zůstává v mysli a v srdci i po roce.

MARIA VIDĚLA A PROHLÉDLA
Jaký je rozdíl mezi díváním se, sledováním a vyhlížením, prohlédáním? V případě prvním se pohybujeme po povrchu, v případě druhém jsme kromě využití schopnosti zraku v očekávání. Kdo čeká a očekává, stojí na prahu setkání s laskavou a milující blízkou osobou. Proto je očekávání tak krásné a dramatické, protože je plné naděje a překvapení. Panna Maria, jako každá izraelská žena té doby, očekávala – vyhlížela Spasitele světa. A dočkala se, zahlédla, prohlédla. V očích čisté a nevinné tváře svého právě narozeného dítěte měla Maria spatřit sebe, svou budoucnost i záchranné Boží dílo spásy lidí pro věčnost. Uviděla, protože prohlédla. Co kdybychom si Pannu Marii vložili do současnosti a nechali ji projít letošní adventní dobou. Mohli bychom si ji představit takovou, jak vypadáme většinou my sami před Vánocemi? Když se často zdá, že právě tyto svátky budou zas konečným cílem veškerého celoročního snažení? Ona s námi touží jít dál. Nejen adventem k vánočním svátkům. Vybízí nás vyhlížet druhý příchod Páně. Mít oči nadějně otevřené pro skutečně šťastnou budoucnost. Celý náš život je třeba chápat jako vyhlížení příchodu Pána. Nepřijde už, a to víme z Písma, jako malé děťátko, ale jako ten, který přitáhne všechny k sobě. Nikdo mu neodolá.

O ROK BLÍŽ OKAMŽIKU, KDY PŘIJDE
Tak po roce myslím na všechny účastníky kurzu na Svaté Hoře a samozřejmě vím, že oni, i já sám, jsme bohatší o to, co jsme během uplynulého roku viděli a sledovali. My všichni jsme zase o jeden rok blíž okamžiku, kdy On přijde. Zůstala nám však starost o to, aby naše tváře byly obráceny správným směrem. Vyhlížejí naše oči Pána víc než vloni? Nezapomíneje, že až přijde, na jeho tváři a v jeho očích spatříme svou budoucnost.
+ JAN BAXANT, litoměřický biskup Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 33 15. – 21. srpna 2017

Olomouc žije setkáním mládeže

Nejvýznamnější událost mladých křesťanů v tomto roce – Celostátní setkání mládeže – vrcholí tento týden v Olomouci.

celý článek


Rodiny prošly metropolí

Oslavit rodinu se do centra Prahy vydaly stovky účastníků Pochodu pro rodinu.

celý článek


Přestat pít? Když to nejde

Není snad falešnějšího obrazu alkoholika: často opilý, špinavý a páchnoucí muž, povalující se v hospodě a pak ve škarpě. Jistě je nemálo takových. Skutečnost, jak…

celý článek


Vrátit se k modlitbě s papežem

Na duchovní straně 10 každý měsíc zveřejňujeme papežské modlitební úmysly. Jak vznikají a k čemu slouží? Ptali jsme se P. FrédéricA FornosE SJ, ředitele Světové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay