Rusko: tři zpěvačky "ohrožují" víru i stát

Vydání: 2012/32 Vzpomínky na "generála bez vojska", 11.8.2012, Autor: Martin T. Zikmund

„Nezačínej si jen s cárem, to já pořád říkám, že to se svou opozicí nepřivedeš nikam,“ varovala vzdorného Peruna jeho žena Perunice v Havlíčkově satirické skladbě Křest svatého Vladimíra. Ani s dnešní hlavou Ruska Vladmírem Putinem si není radno začínat, jak poznaly na vlastní kůži tři členky výstřední punkové skupiny Pussy Riot, kterým za protiputinovskou „modlitbu“ v kostele hrozí až sedmileté vězení.

V západních zemích by se případ výtržnictví řešil pokutou či krátkým zadržením, v Rusku nikoli. Naděžda Tolokonnikovová (22), Marija Aljochinová (24) a Jekatěrina Samucevičová (29) vtrhly letos v únoru s barevnými kuklami do chrámu Krista Spasitele na moskevském Rudém náměstí s popěvkem: „Bohorodičko, vyžeň Putina,“ a tím bezděky vyvolaly jeden z největších soudních procesů novodobého Ruska. Jejich údajné „zběsilé řádění“ či „zuřivý tanec“ je obžalobou klasifikován jako útok na samou podstatu ruského státu a pravoslavného náboženství. „Skupina obžalovaných je jen viditelnou špičkou ledovce extremistů, kteří se snaží zbořit tisícileté základy ruské pravoslavné církve, vyprovokovat její nový rozkol a oklamat věřící tak, aby je mohli vést nikoli k Hospodinu, ale k Satanovi. Za tím vším stojí opravdoví nepřátelé našeho státu a pravoslaví…“ nechal se slyšet Michail Kuzněcov, obhájce údajně šokovaného hlídače z chrámu Krista Spasitele, jemuž prý hrozí doživotní zdravotní následky.

S ROUHAČI ZA MŘÍŽE…

Podobně se vyjádřil i vlivný ruský pravoslavný duchovní Alexandr Šargunov: „Je naší povinností nazvat zločin pravým jménem. V zemi, kde jsme zažili hrozný propad duchovních hodnot, je nemožné ospravedlňovat tyto kriminálníky a dovolit jim vyhnout se odpovědnosti a propagovat tyto rouhačské činy pod ochranou zákona.“ Podle něj by to znamenalo vnucovat Rusům státní satanismus namísto někdejšího komunistického státního ateismu. „Extremismus a satanismus jsou naši společní nepřátelé a ohrožují celou civilizaci,“ dodal.

„Udělaly jsme etickou chybu, že jsme punkovou modlitbu přenesly do chrámu,“ doznala obviněná Naděžda Tolokonnikovová, která uvedla, že jejich akce neměla s náboženstvím nic společného, ale byla motivována vysloveně politicky. Zatím není Pussy Riot tato omluva nic platná. Proces je uzavřený, ty tři jsou za mřížemi, či spíše v „kleci“, dokonce i v soudní síni, nemůžou se dostatečně najíst ani vyspat, dvě z nich mají doma malé děti, ale soud jim i tak několikrát prodloužil pobyt ve vazbě. „Je to mučení,“ posteskla si Marija Aljochinová.

…ANEBO DO PRAHY

Probíhající soudní proces s Pussy Riot bývá přirovnáván k procesu s pražskou rockovou kapelou Plastic People v 70. letech v Československu, který se stal poslední kapkou ke vzniku Charty 77. Tehdejší solidaritu se dnes Plastici snaží splácet jiným: již v květnu uspořádali na podporu Pussy Riot benefiční koncert. Snad i kvůli vlně protestů na Západě i konkrétně v Česku by někteří v Rusku celou záležitost nejraději vyřešili vyhoštěním zpěvaček. „Ať si tam, v Bruselu či Praze, lkají nad nedostatkem duchovní svobody a pějí své songy v katolických a protestantských chrámech,“ napsal Leonid Simonovič-Nikšič v listu Zavtra.

VELKORYSÝ PANOVNÍK?

Tlak ze Západu se nejspíš ukáže jako rozhodující – na sklonku minulého týdne totiž Vladimír Putin poprvé přišel s velkorysejším postojem. I když na protestu třech zpěvaček nadále nevidí nic dobrého, přesto se vyjádřil, že „by za to neměly být souzeny tak přísně“. Učinil tak bezprostředně před svou cestou do Londýna na olympijské hry.

K pravoslaví se hlásí na dvě třetiny Rusů. Ačkoli se počet obyvatel Ruska, kteří si přejí pro Pussy Riot odnětí svobody od dvou do sedmi let, zmenšil z dubnových 46 % na červencových 33 %, jak uvádí ruské nezávislé sociologické centrum Levada, jen 5 % Rusů by punkerky propustilo bez jakéhokoli trestu.


 

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay